Pojišťovny v Česku nově proplácejí dálkový monitoring kardiaků
Zdravotní pojišťovny v České republice od července hradí kardiakům dálkový monitoring. Díky sledování pomocí chytrého telefonu nebo tabletu se speciálním programem se pacient dostane do péče lékařů včas, pokud se jeho stav zhorší.
Pětašedesátiletý Vladimír Mejstřík z Prahy miluje rybaření.
Za skvělými úlovky jezdí až do Norska, naposledy tam byl před několika týdny.
Klidnou dovolenou by si ale ještě před pár lety asi nevychutnal - život mu znepříjemňovala srdeční arytmie.
„Měl jsem to možná takových 20 let, jenže jako mladý člověk jsem se o to nezajímal, vždycky jsem se nějak nadechl a šlo to pryč, ale potom se mi začalo dělat špatně,“ vzpomíná.
O dálkovém monitoringu pacientů mluvil na Radiožurnálu MUDr. Marián Fedorco z Národního telemedicínského centra FN v Olomouci
Pan Mejstřík vyhledal pomoc lékařů a v současné době má implantovaný bioMonitor - bezdrátový přístroj, který sleduje činnost srdce, odešle potřebné údaje lékaři a ten může reagovat na aktuální pacientův stav.
„Jsem typ člověka, který na to spoléhá, a kdybych tohle neměl a chodil bych k lékaři třeba jednou za měsíc, tak bych zbytek času byl asi nejistý,“ říká pan Mejstřík.
Nemocných s poruchou srdečního rytmu sledovaných na dálku je v Česku asi 2,5 tisíce.
Stačí mobil nebo tablet
Každodenní monitoring nevyžaduje nijak zvláštní znalosti - stačí jednoduché ovládání tabletu nebo mobilního telefonu.
„Pacient může přístroj aktivovat sám přiložením magnetu a pro přístroj to je signál, aby si zapamatoval EKG (elektrokardiogram, pozn. red.) 7 minut před přiložením a 30 vteřin po něm,“ dodává Marián Fedorco, lékař z Fakultní nemocnice Olomouc.
Home Monitoring je zařízení obdobné mobilnímu telefonu. Bezdrátově komunikuje s voperovaným kardiostimulátorem nebo kardiovertrem a denně odesílá data na zabezpečenou stránku. Při výrazném zhoršení stavu pacienta či přístroje okamžitě odešle lékaři upozornění e-mailem, SMS či faxem.
„Podíváme se na tu epizodu a víme, jestli tam byla rychlá fibrilace síní, pauza, zpomalení srdce, nebo tam nebylo nic a můžeme říct: Ano, byla tam arytmie a je to potřeba léčit,“ popisuje Fedorco.
Dálkový monitoring je výhodný pro lékaře i pacienty.
„Je schopný včas detekovat změny zdravotního stavu, na které pak může lékař rychle reagovat s tím, že nemusí dojít k nějaké závažné komplikaci, která je tím vlastně eliminována,“ vypočítává profesor Miloš Táborský, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, který má na rozvoj takzvané telemedicíny - přenosu zdravotních dat pomocí moderních technologií - v Česku lví podíl.
Prospěl by i diabetikům
I když je dálkový monitoring výhodný i u dalších onemocnění, třeba u diabetiků, zdravotní pojišťovny hradí zatím tuto službu jen omezeně.
„Od 1. července letošního roku je plně hrazená dálková monitorace pacientů s poruchami srdečního rytmu a implantáty. Ostatní oblasti, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a další, zatím hrazeny nejsou,“ uzavírá Miloš Táborský.
Jednou z prvních zemí, kde se začal dálkový monitoring pacientů plně hradit, bylo už v roce 1996 Norsko.
Celosvětově technologii dálkového sledování využívá kolem jednoho milionů lidí.
