Mšice ohrožují výsadby brambor. Je jich nejvíce za 10 let
Protože je mšic na bramborách nejvíc za posledních deset let, hrozí zemědělcům, že kvůli šíření viróz přijdou o sadbu. Největšími škůdci jsou mšice broskvoňová a řešetláková, s nimiž bojují i vědci z Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě.
Se sběrem mšic začínají vědečtí pracovníci Výzkumného ústavu bramborářského v čele s vedoucím Ervínem Hausvaterem v květnu. Letos zaznamenali obrovský nálet mšic do porostů brambor, což znamená vysoké riziko šíření viróz.
Na poli na Občinách tak zachytávají výzkumní pracovníci mšice na Lambersovu misku. Jedná se o žlutou plochou nádobu, již barva je pro mšice atraktivní.
Jak bojují se mšicemi ve Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě, zjišťovala Hana Mikulincová
V misce je voda a jako smáčedlo je tam obyčejný jar, aby mšice nemohla odletět. Mšice se sbírají v pravidelných intervalech a berou se do laboratoře. Pak se pod laboratorním mikroskopem určuje druh a jeho nebezpečnost. Je to služba pro zemědělce.
„Zjišťují se hlavně dva druhy: myzus persicae – to je mšice broskvoňová – a aphis nasturtii – to je mšice řešetláková, což jsou dva nejvýznamnější přenašeči viróz bramboru,“ vysvětluje Petr Doležal a popisuje další postup:
„Mšice se vylejí na Petriho misku, třídí se, počítají se a určují se ty dva jmenované nejvýznamnější druhy.“
Z analýzy pak vyplývá, že tento rok je nepříznivý. Může tak dojít ke značnému výpadku sadby uznané, která má přesně definované množství chorob a po vypěstování dostává certifikát. Pokud sadba předepsané limity přesáhne, není uznaná a musí se využít jinak, třeba jako konzumní brambory nebo na výrobu škrobu.
Zemědělci, kteří s výzkumníky spolupracují, od nich dostávají doporučení, jak a čím mohou sadbu včas ošetřit, aby ji mšice nezničily.
