Zakázanou předvolební agitaci na školách inspekce nehlídá. Řeší až stížnosti
Kandidáti na europoslance v současné době objíždějí jednu besedu za druhou. Politici se snaží dostat i do středních škol, kde je zajímají hlavně prvovoliči. Dělá to i TOP 09, hnutí ANO, lidovci nebo strana LES. Záleží na ředitelích, jestli zástupce politických uskupení na svoji odpovědnost přijmou. Ve školách totiž platí zákaz propagace politických stran.
Nabídky odmítl ředitel pražského gymnázia Juraj Liška před letošními eurovolbami už čtyři.
„Ano, setkal jsem se, ale Gymnázium Jana Nerudy neumožnilo zatím nikomu vstup, agitaci. Protože já k tomu mám filozofii: Když umožním někomu, tak pak nemůžu říct, že někomu jinému bych neumožnil,“ popisuje Juraj Liška a pokračuje:
Jak se stavějí školy i školní inspekce k besedám s politiky v předvolebním období, shrnuje Veronika Hlaváčová
„Takže jsem si řekl: stejné podmínky pro všechny. Takže jsme to neumožňovali.“
Nic špatného na besedách ale nevidí například ředitelka Školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha Michaela Kráčmarová. Studenti třetího a čtvrtého ročníku - takže už plnoletí s volebním právem - diskutovali s lídrem hnutí ANO, s někdejším diplomatem Pavlem Teličkou.
„Dostali jsme od jeho týmu nabídku na přednášku na téma práce a studia v Evropské unii, a protože už v minulosti u nás pan Telička byl, studenti byli s jeho přednáškou velice spokojeni, dozvěděli se něco o Evropské unii, tak jsme ho rádi pozvali,“ říká Michaela Kráčmarová s tím, že beseda měla velký úspěch.
Telička nabízel besedu třeba i na pardubickém gymnáziu, nakonec se ale nedohodl na termínu. Ředitel Luděk Burian tam ale přijal jiného kandidáta - ekonoma Luďka Niedermayera, který jde do voleb za TOP 09. Opět šlo o besedu pro 18leté studenty.
V krajním případě hrozí pokuta nebo odvolání
„Určitě to zavání tím, že se blíží volby, a tak se ozývají, ale díky tomu, že jsou to zajímavé osobnosti, tak jsme se s nimi dohodli. Jinak se opravdu snažíme, aby tu žádná agitace politických stran nebo hnutí neprobíhala,“ vysvětluje Luděk Burian.
Ředitel pardubického gymnázia stejně jako ředitelka pražské školy odmítají, že by nechávali politiky představovat svůj volební program. Podle ministerstva vnitra to tak není v rozporu se zákony, které upravují předvolební kampaně.
O volebních kampaních ve školách mluvil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal
Česká školní inspekce podobné diskuse sledovat nemůže a reaguje jen na případné stížnosti.
„Speciální dohledy neexistují, protože školy samy si zvou zástupce akademické sféry, vědecké sféry, sportovce, umělce, ale také politiky do školy, a to v rámci realizace svého výchovně-vzdělávacího procesu. Je vždy v kompetenci ředitele školy posoudit a rozhodnout, jestli návštěva takových osobností má potom přínos pro konkrétní výuku,“ říká ústřední inspektor Tomáš Zatloukal.
Podle něj je důležité, aby se ředitel předem domluvil s politikem na konkrétním obsahu přednášky či diskuse.
„Politik je vždy reprezentantem nějakého politického hnutí nebo politické strany, ale pokud má také své odborné zázemí, svou odbornou minulost a tuto odbornost prezentuje na setkání s žáky, tak pak samozřejmě problém vzniknout nemůže,“ dodává.
Zákon propagaci politických stran ve školách jasně zakazuje, řediteli tak hrozí případný postih. „V krajním případě hrozí řediteli i ve správním řízení finanční sankce až do výše 50 tisíc korun nebo může Česká školní inspekce navrhnout jeho odvolání. Ale to jsou naprosto krajní řešení, která nikdy nebyla uplatněna,“ upozorňuje Zatloukal.
Za uplynulých šest let podle něj posoudila Česká školní inspekce jen dvě stížnosti jako oprávněné.
Na jeden z případů už dříve upozornil Český rozhlas. V Praze 11 dostali žáci základních škol předvolební letáky, které měli doma předat rodičům. Jejich převzetí museli potvrdit i podpisem do žákovské knížky.
Se studenty diskutovali TOP 09, ANO, KDU-ČSL nebo LES
Podle informací Radiožurnálu besedovali s prvovoliči před blížícími se evropskými volbami zástupci TOP 09, ANO, KDU-ČSL nebo strany LES. Lídrům těchto stran aktivity jejich kolegů ve školách nevadí.
Tedy pokud nedělají ve školách politickou kampaň, jak řekla místopředsedkyně TOP09 Helena Langšádlová.
„Do škol určitě nepatří politická propaganda. Na druhou stranu i studenti jsou součástí společnosti a věcná diskuse by měla probíhat na všech úrovních společnosti, i mezi mladými lidmi,“ uvedla Langšádlová.
Ministr školství za ČSSD Marcel Chládek připomněl, že politická agitace ve školách je protizákonná, obsah přednášky si musí vedení školy pohlídat. Odborná vystoupení politiků Chládkovi nevadí.
„Nemám nic proti tomu, když tam někdo přijde s politologickou přednáškou, když je to politolog, nebo když kandidát do eurovoleb bude třeba vykládat zeměpis, když je to učitel zeměpisu. Protože i učitel může kandidovat, a pak by musel přestat učit,“ tvrdí Chládek.
Za porušení zákona ministr školství považuje pouze kampaň, kde bude kandidát studentům doporučovat, aby volili jeho nebo jeho stranu.
Mezi studenty chodí i šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Ten připomněl, že vedení škol rozhodují o tom, jestli politika do vyučovací hodiny pustí.
„Myslím, že je to na posouzení ředitelů škol. Vždy posoudí, jestli je to vhodné nebo ne. Myslím, že to ničemu neodporuje, pokud kandidáti skutečně nedělají svou propagandu,“ uvedl Bělobrádek.
Pokud by byla pravidla striktní, tak by podle jen ani kandidát ČSSD, sociolog Jan Keller, nesměl přednášet na vysoké škole.
