Počet zahájených exekucí v Česku poklesl meziročně o 106 tisíc
Soudy v Česku loni zahájily více 714 tisíc exekucí. Oproti předchozímu roku to znamená pokles o 106 tisíc. Počet nařízených exekucí klesl třetím rokem po sobě a je nižší než v sousedních státech na Slovensku, v Německu nebo Polsku. Podle exekutorské komory je to díky zrušení úhradové vyhlášky advokátů a zároveň novele, která umožňuje sloučení více exekucí do jedné. Dlužníků v Česku je ale i tak skoro milion. Většina z nich navíc čelí hned několika exekucím najednou.
Podle prezidenta Exekutorské komory ČR Davida Koncze se na sníženém počtu exekucí podílelo zejména zrušení úhradové vyhlášky advokátů, prevence a osvěta ze strany komory a loňská novela exekučního řádu, která například umožňuje sloučení více exekucí dlužníka do jedné.
Koncz také upozornil, že počet exekucí nelze ztotožňovat s počtem dlužníků. Řada z nich totiž čelí většímu počtu exekucí. „Neplatiči mívají zpravidla tři až pět exekucí," podotýká Koncz. Rekordmanem je člověk, který čelí 213 exekucím.
O exekucích v Česku mluvili na Radiožurnálu David Koncz, prezident Exekutorské komory ČR, a David Šmejkal, ředitel obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni
Koncz vyvrací, že by lidé během exekuce mohli přijít o veškerý majetek. „Nepřicházejí o veškerý majetek, ale o majetek do výše vymáhaného dluhu. I v případě, že by jejich majetek na úhradu dluhu nestačil, existují instituty, které jim zajišťují živobytí,“ vysvětluje a doplňuje:
„Mám na mysli nezabavitelnou částku v rámci mobiliární instituce nebo v rámci exekuce na mzdu. V případě, že majetek nepostačuje na úhradu celého dluhu, je tady institut oddlužení a lidé by měli využívat možností, které jim dává insolvenční zákon. Tedy vyhlásit osobní bankrot.“
Typickým dlužníkem bývá muž ve věku 41 let, který má zkušenost s pobytem ve vězení, pracuje na černo a často mění bydliště. V Česku nyní podle komory čelí exekuci 969 tisíc fyzických a právnických osob.
Počet exekucí v Česku klesá. Může za to osvěta i zpřísňování pravidel
Číst článek
Do celkového počtu exekucí se vloni podle Exekutorské komory zásadním způsobem promítla agenda soudů, které předávaly spisy o výkonech rozhodnutí exekutorským úřadům.
Podle novely občanského soudního řádu a exekučního řádu již soudy nemohou rozhodovat v některých typech řízení, jako třeba v případech, kde je věřitelem Česká správa sociálního zabezpečení. Tato řízení pak přešla na soudní exekutory, kteří je museli hromadně zastavit. Podle komory musel každý exekutor zastavit 200 až 300 spisů.
V roce 2013 bylo podobně jako o rok dříve nařízeno 21 880 dražeb, z toho 14 230 dražeb nemovitostí. Loňské dražby ovlivnil zejména fenomén insolvencí. Zatímco dříve se z počtu nařízených dražeb uskutečnila zhruba polovina, nyní je podíl nižší. Velké množství dražeb maří takzvané šikanózní insolvenční návrhy.
Takový případ se loni stal například v Rousínově na Rakovnicku, kde se až na třetí pokus podařilo vydražit 43 týraných koní, jejichž majitel čelil 28 exekucím pro dluhy 8,8 milionu korun.
David Šmejkal, ředitel obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni, potvrzuje, že práce exekutorů se v poslední době výrazně zlepšila.
„I když to neznamená, že nenalézáme různé problémy, kdy za námi klienti přicházejí s tím, že na ně exekutor nevybíravě tlačil, případně jim dával návrhy, které jsou za rámec etického působení,“ říká a dodává:
„Například je nutí k braní si dalších úvěrů, aby ten povinný měl na uhrazení exekutorovi. A to je podle mě silně neetická praktika. A děje se to, i když ne často, i ze strany soudních exekutorů.“
