Česko přistoupí k fiskálnímu paktu EU, schválila vláda

Kabinet Bohuslava Sobotky schválil přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie. Zemi to zavazuje zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Smlouvu bude ještě nutné schválit v Parlamentu ústavní většinou.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Strakova akademie

Strakova akademie | Foto: Tomáš Adamec

„Dnešním rozhodnutím se vracíme do hlavního proudu evropské integrace. Vláda rozhodnutí schválila jednomyslně,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Zároveň dodal, že rozhodnutí vlády má podporu odborů i zaměstnavatelů.

„Je to důležitý krok na cestě k budoucímu přijetí společné evropské měny,“ dodal Sobotka.

Sobotka už dříve prohlásil, že by se Česko hlavními opatřeními fiskálního paktu řídilo až poté, co přijme euro.

„Nebude to tedy mít v nejbližší době žádné hospodářské dopady. Vnímám to jako výraz změny evropského kurzu a snahy účastnit se všech diskusí o podobě evropské integrace,“ uvedl v únoru Sobotka.

Dnes pak doplnil, že pozice ČR je tak srovnatelná s pozicí Polska, Švédska nebo Litvy.

Také prezident Miloš Zeman se už před časem vyjádřil, že podepsat tuto smlouvu pro něho nebude problém. Připojení Česka k paktu by podle ekonomů posílilo rozpočtovou zodpovědnost a zamezilo vládám nadměrně zadlužovat zemi.

Fiskální pakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 % HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 % HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o 5 % ročně.

Fiskální pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka však tehdy tvrdil, že jediným účelem finanční ústavy je snaha odpoutat pozornost od veřejného dluhu bilion korun, který podle něho přibyl za vlád Mirka Topolánka (ODS), Jana Fischera a Petra Nečase (ODS).

Vývoj deficitu státního rozpočtu ČR v letech 1998-2014 | Foto: ČTK

ČTK, Milan Kopp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme