Přesně před 75 lety napochodovala nacistická vojska do centra Olomouce, českého města s početným německy mluvícím obyvatelstvem i silnou a úspěšnou židovskou menšinou. Z radnice visely hákové kříže a v noci ozářil oblohu obrovský požár. Nacisté zapálili olomouckou synagogu. První okamžiky německé okupace v Olomouci připomíná Blanka Mazalová.

9:25 15. března 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

15. března bylo pošmourné ráno. Už krátce po šesté vjíždějí první motorizované jednotky wehrmachtu směrem od Šternberka do Olomouce. V 7 hodin obsazují neředínské letiště, o čtyři hodiny později už plukovník Harde na olomoucké radnici přebírá vládu nad městem.

Z oken vyvěšuje hákové kříže a odpoledne zahajuje propagační akci, když se na náměstí z polní kuchyně rozdává německý guláš. Nejvíc ohrožená je ale početná a prosperující židovská komunita.

Ukazuje se, že rabínské modlitby je opravdu potřeba - v noci nacisté zapalují symbol místních Židů - monumentální synagogu. Na dnešním Palachově náměstí sloužila víc než čtyřicet let.

Vojáci k obrovskému požáru nepřipustili žádnou z 15 jednotek hasičů. Do dvou let srovnali vězni tehdejšího režimu stavbu se zemí. Dochovalo se jen pár lavic a oken.

Před 75 lety ‚přiletěla černá vrána‘ a Ribbentrop vyhlásil Protektorát Čechy a Morava

Číst článek

„Zachovaly se lavice, které byly později instalovány v synagoze v Krnově. Druhá věc, která se zachovala, bylo šest oken, z nichž jedno je v knihovně judaistiky Filozofické fakulty.“

Podle místopředsedy olomoucké židovské obce Tomáše Hrbka bylo vypálení olomoucké synagogy předzvěstí tragického osudu místních Židů.

V Olomouce do koncentračních táborů nacisti deportovali tři a půl tisíce lidí. Mezi nimi také tehdy třináctiletého Petra Becka. Netušil, že ho čeká věci mnohem horší. Z Terezína se dostal do Osvětimi, kde maminku a bratra viděl naposledy. Jen zázrakem přežil pochod smrti:

„To bylo někdy ke konci ledna. Šli jsme do transportu smrti. Lehl jsem si k mrtvým, nechal jsem je přejít. Utekl jsem a dostal jsem se do Katovic. Druhý den už to bylo obsazené Sovětskou armádou.“

Po pětasedmdesáti letech malé vitrážové okno z olomoucké synagogy zdobí olomoucké Centrum judaistických studií. Dostalo zpět do těsné blízkosti původní parcely synagogy a spolu s rabínským zpěvem připomíná hrůzné historické události.

Blanka Mazalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít