Krym se dovolává členství v Ruské federaci, ekonomicky je ale závislý na Ukrajině
Situace na Krymu se stále vyhrocuje. Autonomní parlament schválil připojení k Ruské federaci a ukrajinskou armádu označil za okupační jednotky. Její pozice obkličují vojáci, kteří podle výzbroje i chování patří ke speciálním jednotkám. Přestože ale Rusko už de facto kontroluje prakticky celý Krym, ani zdaleka nemá vyhráno.
Po vojenské stránce Ukrajina nemůže dělat téměř nic, aby okupaci Krymu zvrátila. Naopak se snaží konfrontaci nevyprovokovat, protože její jednotky na poloostrově jsou obklíčené a v početní nevýhodě. Navíc proti nim stojí elita ruské armády.
Ale Kyjev má v rukávu jiný trumf. Tím je ekonomická závislost Krymu na Ukrajině.
O ekonomické závislosti Krym na Ukrajině mluvil ve vysílání Radiožurnálu redaktor Ondřej Bouda
Na poloostrov se dováží většina energií i jídla a dalšího zboží a služeb, například telekomunikace. Telefonické a internetové spojení se světem na Krymu už vázne, protože obě strany bojují i na virtuálním poli.
Proruští ozbrojenci několikrát přerušili optický kabel vedoucí z pevniny na Krym, takže dochází k výpadkům. Pokud by Ukrajina odpojila Krym úplně, musel by se prozatím uchýlit k satelitnímu spojení, které je dražší a pomalejší. To by byl ale jen začátek problémů.
Z pevniny se na poloostrov dováží třeba 65 procent plynu a 80 procent elektřiny. Krym disponuje jen několika solárními a větrnými elektrárnami. A co je nejdůležitější, dováží se i 80 procent vody. Ta je na Krymu prakticky na příděl, lidem teče třeba jen několik dní v týdnu.
Dovážená voda se používá i na zavlažování polí. Polovina ekonomické produkce poloostrova jsou potraviny, v suchém prostředí to ale bez dovezené vody nejde. A i tak se 70 procent jídla musí importovat z Ukrajiny.
Rusko podporuje právo Krymu na referendum a slibuje mu rovnocennost
Číst článek
Pokud toto všechno Ukrajina přestane zabezpečovat, bude mít Rusko velký problém všechny výpadky nahradit. Už začátkem týdne cena pohonných hmot stoupala a byla výrazně vyšší než ve zbytku Ukrajiny.
Nesoběstačnost Krymu a potřeba jeho obnovy po druhé světové válce byly hlavním důvodem, proč v roce 1954 Nikita Chruščov Krym předal Ukrajině. Moskva se tak o nic nemusela starat, vše měl na starosti Kyjev, který to i financoval. A nyní z toho může těžit.
Mezi Ukrajinci na internetu už koluje nápad, že by pro začátek stačilo na čtvrt hodiny vypnout proud jako demonstraci toho, jak by taková nezávislost Krymu vypadala.