Policejnímu šéfovi na Praze-východ hrozí trest. Kvůli stalkingu
Kázeňský postih hrozí šéfovi policie na Praze-východ Rostislavu Šlajsovi kvůli pronásledování jeho ženy. Může přijít o část platu, hodnost, případně dostat napomenutí. O možném trestu rozhodne Šlajsův nadřízený, ředitel středočeské policie Jan Ptáček.
Manželka Rostislava Šlajse, který velí policii na Praze-východ, podala trestní oznámení na svého muže přímo na generální inspekci bezpečnostních sborů. Obvinila ho z nebezpečného pronásledování, takzvaného stalkingu.
Inspekce případ prověřovala a vyhodnotila, že Šlajsovo chování sice nebylo trestným činem, ale mohlo jít přestupek. A tak celou záležitost předala řediteli středočeské policie. Mluvčí generální inspekce Radka Sandorová nechtěla případ v této fázi komentovat:
„Mohu potvrdit, že v této věci bylo již ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů rozhodnuto, ale vzhledem k tomu, že sama poškozená do současné doby nebyla o výsledku našeho šetření vyrozuměna, tak nebudeme rozhodnutí v této chvíli zveřejňovat.“
Šlajs se nechtěl vyjadřovat, odkázal pouze na mluvčí středočeské policie Štěpánku Zatloukalovou. Ta uvedla, že celou záležitost teď vyhodnocuje ředitel středočeské policie Jan Ptáček:
„V současné době se pan krajský ředitel jakožto nadřízený funkcionář seznamuje s těmi materiály a má 30 dní na to, aby se k tomu vyjádřil a zaujal případně další stanovisko. Čili běžně obecným způsobem řešeno jako u všech dalších případů, které se mohou stát,“ uvedla mluvčí.
Tisíce případů a stovky odsouzených
Stalking je trestným činem od roku 2010, za tu dobu policie prověřovala na dva tisíce případů. V prvním roce, kdy se stal stalking trestným činem, bylo kvůli nebezpečnému pronásledování odsouzeno 83 lidí. Za loňský rok už to bylo 207.
Obětí stalkingu je člověk ve chvíli, kdy nebezpečné pronásledování trvá minimálně šest týdnů, během kterých dojde k určitému počtu nevyžádaných pokusů o kontakt, minimálně deseti.
O stalkingu mluvila ve vysílání ČRo policejní psycholožka Ludmila Čírtková, která jeho obětem pomáhá i v poradně Bílého kruhu bezpečí
„Jsou to velmi orientační kritéria, kdy záleží na intenzitě. Bude-li stalking velmi intenzivní, stačí kratší časový interval. Z hlediska skutkové podstaty zákonodárce ještě vyžaduje, aby u obětí stalkingu vznikala důvodná obava o své zdraví. To je dáno zejména tehdy, jestliže se stalker vláme do soukromí své oběti, která nemá kontrolu nad osobním životem,“ říká policejní psycholožka Ludmila Čírtková, která obětem stalkingu pomáhá i v poradně Bílého kruhu bezpečí.
Psycholožka doporučuje, aby oběť evidovala, co se kolem děje, a poté navštívila poradnu, ve které odborníci posoudí, zda se o stalking skutečně jedná:
„Stalking je poruchou vztahu a existují šedé zóny, kdy například kolapsy vztahu vedou ke komplikovaným rozchodům a je tedy zbytečně těžký rozchod špatně diagnostikovat, a dokonce takového nešťastlivce kriminalizovat.“
„Druhá varianta je typ stalkingu, který nazýváme umanutý ctitel nebo také nekompetentní nápadník. Řada lidí se urputně dvoří a může zavdat dojem, že jde o stalking, aniž by to z hlediska skutečného vyhodnocení věci byl tento případ,“ dodává Čírtková.
