Výstava k jubileu Vědecké knihovny v Olomouci nabízí i minikuchařku či rukopis z 11. století
Vědecká knihovna v Olomouci slaví 450 let od svého založení. Jubileum připomíná výstavou Chrám věd a múz. Výstava začíná dnes a návštěvníci díky ní mají ojedinělou příležitost vidět nejcennější dokumenty ze sbírek knihovny.
Expozice najdou návštěvníci na třech místech – v Muzeu moderního umění, Vlastivědném muzeu a také v galerii Vědecké knihovny.
V Muzeu umění jsou vystaveny nejstarší památky knihovny, středověké rukopisy. „Ty čtyři kulturní památky, které knihovna spravuje, a nejstarší nebo nejvzácnější inkunábule,“ přiblížil zástupce ředitelky knihovny Miloš Korhoň.
Výstavu Chrám věd a múz, uspořádanou k výročí 450 let od založení Vědecké knihovny v Olomouci, přiblížila redaktorka Blanka Mazalová
Nejstarší knihou, kterou budou moci lidé spatřit, je otonský evangeliář z počátku 11. století. „Není bůhvíjak krásný, ale prostě je nejstarší a pro nás je to poměrně vzácný dokument,“ řekl Korhoň.
Návštěvníky, kteří chtějí něco víc „pro oko“, by pak mohl přilákat třeba Graduál loucký. „Obsahuje skutečně precizní iluminace. Je z roku 1499, takže už je vlastně na konci té vývojové větve iluminovaných rukopisů, protože v té době už převládá knihtisk,“ uvedl Korhoň.
K vidění budou i kuriozity, třeba minikuchařka. „Pravděpodobně nejmenší kuchařská kniha na světě, která má rozměry zhruba 2x3 centimetry, je vázaná ve stříbře a je to takový zajímavý dokument,“ poznamenal Korhoň.
Ve Vlastivědném muzeu lidé uvidí výstavu zaměřenou na okolnosti, které formovaly podobu fondu knihovny.
Vědecká knihovna v Olomouci si letos připomíná 450 let od svého založení. Je druhou nejstarší knihovnou v českých a moravských zemích. V současnosti je jednou ze tří knihoven v Česku, které uchovávají kompletní tiskovou produkci z celé ČR. Ve fondu má víc než dva miliony tisků.
„Představeno tak bude například jezuitské dědictví knihovny, role povinného výtisku, cenzura, mecenáši knihovny, důležité osobní knihovny, sbírka bibliofilií, knihovní budovy a další témata. Každý okruh bude ilustrován příslušnými dokumenty z knihovního fondu,“ píše se v pozvánce na webu muzea.
V sekci věnované jezuitským kořenům knihovny bude k vidění třeba Koperníkův spis De revolutionibus ve vydání z roku 1543. „Je to vlastně první vydání, které znázorňuje ten jeho heliocentrický pohled na sluneční soustavu,“ uvedl historik knihovny Lubomír Novotný.
Muzeum slibuje obrazově atraktivní dokumenty, mapy, atlasy a k vidění budou i litografie z 19. století. „Které se do knihovny dostaly jako dary císaře a posledního korunovaného českého krále Ferdinanda I.,“ doplnil Novotný.
Ve třetí části, která se nachází přímo v knihovně, pak výstava představí osobnosti, které v této instituci pracovaly.
