Modrou barvu miluju, je to můj svět, říká umělec Joska Skalník.
Vinohradský ateliér má už 27 let

PRAHA — Na Královských Vinohradech se nejen narodil, ale dodnes tam také tvoří. Výtvarník a grafik Joska Skalník má už téměř tři desítky let ateliér na jednom místě a posledních několik let mu místo zároveň slouží i jako byt. Server iROZHLAS.cz přináší další díl virtuální prohlídky míst, kde tvoří současní čeští umělci.

Praha 23. 5. 2018

Vstup do hlavní části jeho malého bytu zdobí oválná cedule s nápisem „Zvláštní dětský domov“. Bytu, který je zároveň ateliérem. A to už 27 let.

„Já jsem se před sedmdesáti lety na Královských Vinohradech narodil a tady jsem také skončil. Nikdy jsem neměl ateliér a po revoluci jsem získal tohle,“ říká výtvarník Joska Skalník ve svém dvoupokojovém bytě poblíž pražské Grébovky. Minulý rok splatil hypotéku, a tak prostor, kde tvoří už 27 let, je už jen jeho. Současně mu místo slouží jako byt.

A když si zapaluje dýmku, začíná vyprávět, že právě prostor je to, v co věří. „Tohle byla temná díra, nikdo tady nebyl. V dílech hodně používám hlavně modrou a nebe, to já tady mám,“ popisuje a ukazuje na velké okno – mimochodem lemované modrými historickými lahvemi, některé pochází i z první republiky. Výhled z něj mu dává za pravdu: z posledního patra vidí na špičky stromů na ulici. „Nebe se mi tady proměňuje. Dokonce si z okna fotím všechny roční období,“ vypráví Skalník.

Modrá barva je nejen to, co dominuje Skalníkově tvorbě, ale je na první pohled patrná i v jeho bytě. Modré židle, modrá výzdoba, modré oblečení. Jeden čas měl v misce na stole jen modré Hašlerky, nyní je má namíchané červenými bonbony značky Slavia.

Pro virtuální prohlídku chytněte a posouvejte kurzorem:

Skalník se věnuje malbě, kolážím i plakátově tvorbě. Jak říká, modrá barva ho fascinuje od té doby, co jako malý chlapec strávil nějaký čas v nemocničních zařízeních. První operaci absolvoval krátce po narození a kvůli tomu nemohl chodit. Proto ho tak fascinuje modrá obloha, protože při vyjížďkách vždy koukal na nebe.

„Modré už jsem se nezbavil,“ říká dnes. „Modrá má takových tónů, že se to za celý život vůbec nedá. Je to můj svět,“ přiznává Skalník. Svou tvorbu pak definuje jednak rozmachem a volností, ale současně i řádem. Ten v jeho dílech tvoří geometrické tvary jako čtverce, trojúhelníky či další symboly.

Navíc se snaží tvořit spíše pozitivní věci, negativní nemá rád, těch je podle jeho slov dost. Ostatně i proto modrá barva. „Je to nostalgie, rozjímání, v historii byla používána jako meditativní barva. Modrou miluju, je to obsese,“ přiznává Skalník.

Dýmky má Skalník v oblibě. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Skalník, který spoluzakládal Jazzovou sekci a byl také u zrodu Občanského fóra, tvořil v minulosti například v bytě na pražské Letné. V té době vychovával se ženou tři děti. Pracoval proto zpravidla přes noc, přičemž ráno zase vše pečlivě uklidil. „Jinak mi do toho děti kreslily,“ směje se. A ač i dnes na Vinohradech tvoří prakticky v jedné místnosti, už by prý nechtěl jinam, ani kvůli větším prostorům. „Italové mi nabízeli něco na Národní třídě, ale ne. Já jsem tady zvyklý, věřím na prostor, tady mi to vyhovuje,“ říká a znovu potahuje z dýmky.

Preciznost a opatrnost při tvorbě si ponechal dodnes. „Pracuju jako chirurg. Všechno umyju, ruce, vše si připravím, srovnám a maluju. A když má přijít návštěva, tak ty rozdělané věci uklidím. Musím být totiž sám, to mám rád. Taky nevystavuju moc kolektivní výstavy, nejraději sám,“ popisuje a dodává: „Tvořím, když chci. Já mám svůj rytmus.“

A kromě ateliéru mu jeho byt slouží i jako místo pro pánské jízdy. Sejde se u něj zhruba patnáct lidí a probírají vše možné, jen téma politika je nepřípustné. Takové rozpravy pořádá Skalník zhruba jednou za dva měsíce. „Jinak bych se zbláznil,“ směje se.

Všechny díly virtuálních prohlídek:

• Pasta Oner
• Krištof Kintera
• Roman Týc
• Jiří Kovanda
• Josef Bolf
• Julius Reichel
• Ira Svobodová
• Jakub Špaňhel
• Jana Vojnárová
• Joska Skalník
• Vladimír Strejček

Hana Mazancová, Michaela Danelová