Ukrajincům jde o život. O co jde Evropanům?
„Na Ukrajině jde lidem o život. Ve vaší zemi jde lidem o komfort.“ To jsou slova ukrajinského ministra zahraničí adresovaná Německu. Způsobila tam rozruch a nevoli. Faktem nicméně je, že například jeden z východoněmeckých řemeslnických svazů adresoval kancléři Scholzovi otevřený dopis, ve kterém ho vyzval, aby Německo ukončilo veškeré protiruské sankce.
Protože, jak v dopisu doslova stojí, „velká většina společnosti nechce obětovat Ukrajině svůj těžce vybudovaný životní standard. Není to přece naše válka“.
Oněch 16 zástupců různých řemeslnických cechů ze Saska-Anhaltska, kteří dopis podepsali, nejsou se svými názory zdaleka sami. Dát do provozu Nord Stream 2 – tedy de facto kapitulovat před Putinem ve víře, že ho to pohne k otevření kohoutku s plynem a svět bude zase v pořádku – žádá 60 procent Němců z východního a 40 procent z někdejšího západního Německa.
To vše v zemi, jejíž vláda je ve zdejších médiích často prezentována nejen jako vzor finanční pomoci svým občanům a firmám, ale i jako příklad fungující komunikace s občany. Po šoku ze sobotní protivládní demonstrace na Václaváku, kdy se tam pod taktovkou proruských sil sešlo na 70 tisíc lidí, kritika komunikačních schopností kabinetu Petra Fialy ještě zesílila.
Svoboda není zadarmo
Premiérovi a jeho ministrům prý chybí empatie, nemají „opravdovou snahu pochopit“, jak píše například deník Alarm, „z čeho mají obyvatelé Česka dnes strach“, a nenavrhují řešení, jak jim pomoct, aby je neovládl. Radikalizace společnosti pokračuje a jedině vláda s tím může něco dělat, konstatuje deník Alarm.
Ukrajinské síly vstoupily do Kupjansku, tvrdí Kyjev. Ruská armáda se přesouvá k Doněcku
Číst článek
Že by vláda mohla vést dialog s občany lépe, je nepochybné. Jenže to se dá říct vždycky a o jakékoli vládě v kterékoli zemi. Otázka je, jestli má česká vláda, i kdyby se ukomunikovala, vůbec šanci přesvědčit o nezbytnosti protiruských sankcí i tu část společnosti, která pevně věří, že stačí domluvit se s Putinem a všechno bude jako dřív.
Není to přece naše válka, tak co bychom jí obětovali náš „těžce vybudovaný životní standard“, řeklo na rovinu 16 německých řemeslníků to, co si myslí – kolik? – 40, 50, 60 procent občanů Evropské unie.
Pokud se se svým postojem prosadí, budeme na cestě k Evropě podle Putina. Ke kontinentu, kde „válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla“, jak to před tři čtvrtě stoletím předpověděl George Orwell. Putin přece říká bez obalu, že hodlá zavést nový světový řád. V sázce je teď nejen suverenita Ukrajiny, ale i naše suverenita. Naše svoboda a demokracie. Proto je válka na Ukrajině naše válka.
Vzhledem k předsednictví EU teď v Praze stíhá jedna evropská akce druhou. Je nejvyšší čas domluvit se i na společné strategii proti Putinově vábení. Chtělo by to ovšem někoho stejně odvážného, jako byl svého času Winston Churchill. Někoho opravdu empatického. Někoho, kdo by se nebál na rovinu lidem říct, že je čeká „krev, pot a slzy“. Protože svoboda není zadarmo.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
O budoucnosti by měli rozhodovat mladí politici
Kateřina Perknerová
V Íránu se něco stalo
Jan Fingerland
Platové poměry a férové naladění lidu
Petr Fischer
Muskovo psí šetření
Tereza Zavadilová