Jádro ano. Ale jinak

Když se Česku podařilo díky Francii prosadit u Evropské komise nálepku tzv. „zelené“ energetiky i pro energii z jádra, prezentovali to zdejší politici svým voličům málem jako výhru v loterii. Zda to znamená i „zelenou“ pro stavbu jaderného reaktoru v Dukovanech, je ale otázka.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná energie. Ilustrační foto

Jaderná energie. Ilustrační foto | Foto: European Parliament

Z Bruselu totiž automaticky žádné dotace na jeho výstavbu nepoplynou. Takže případné financování bude nejspíš kompletně na bedrech českých daňových poplatníků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Jádro ano. Ale jinak

Účelem tzv. taxonomie, kterou EK tento týden předložila, totiž je, nasměrovat soukromý kapitál do ekologické přestavby hospodářství. Je to vodítko pro investory, kteří budou smět propagovat své fondy a investice jako „udržitelné“, jen za předpokladu, že budou investovat do projektů, které prospívají klimatu a nepoškozují životní prostředí.

V případě jádra a plynu je plnění obojího akceptovatelné jen s přimhouřením obou očí. Proto je v taxonomii i řada konkrétních a časově omezených podmínek. Včetně takových, s nimiž bude mít Česko značné potíže. Konečné úložiště jaderného odpadu, které má být podle taxonomie konkrétně naplánováno nejpozději do roku 2040, hledá například zdejší příslušný úřad marně už přes 30 let. Sice je v Česku téměř každý pro atomové elektrárny, ale jaderný odpad nechce mít za humny nikdo.

Reaktor dinosaurem

Na investory ale bude Česko čekat marně i z jiného důvodu: v Dukovanech se plánuje sice vylepšený, ale v principu tradiční tlakovodní reaktor na bázi technologie, staré přes 70 let.

Bezpečnostní kritéria jsou dneska sice mnohem vyšší, ale horentně vzrostly i náklady. Místo plánovaných 160 miliard na stavbu dukovanského reaktoru předpokládají odborníci sumu až dvaapůlkrát větší. A spuštění reaktoru odhadují místo naplánovaného roku 2036 na první polovinu 40. let.

V té době bude ovšem reaktor tohoto typu téměř zaručeně dinosaurem. Na vývoji malých modulárních reaktorů, podstatně bezpečnějších, vyráběných sériově a schopných zpracovávat i vyhořelé palivo, se už pracuje řadu let. Patří jim budoucnost. Už proto, že budou nekonečně levnější.

Jak řekl před třemi měsíci v Ostravě ředitel technologické platformy „Udržitelná energetika“ Lubor Žežula, když představoval na modulárních reaktorech založenou strategii Moravskoslezského kraje s výhledem do roku 2040, existuje „v tuto chvíli ve světě kolem deseti projektů reálně připravovaných malých modulárních reaktorů, a to v různém stadiu rozpracovanosti“.

Pro investory je to jasná volba.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu.

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme