Nápad ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), aby to byl právě Stříž, nejprve narazil u prezidenta s premiérem, kteří se těšili na někoho jim bližšího. Podle Miloše Zemana je pravděpodobné, že když měla ministryně problémy s Pavlem Zemanem, bude je mít i se Střížem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Jelínek: Střížovo křeslo se dost možná rozhoupe už po volbách

Andrej Babiš (ANO) si zase zahrával s myšlenkou, že Střížovi do nástupu příští vlády zůstane jen pověření výkonem funkce, jak to ostatně požadovala část opozice. S tím ale nesouhlasili žalobci včetně Pavla Zemana, kteří poukazovali na potřebu stabilizovat justici, aby se z ní nestala loutka v rukách politiků, i na omezené pravomoci neplnohodnotného šéfa státních zástupců.

Benešová nakonec prosadila svou. Místo slavení kontinuity ale přichází z politických kruhů nespokojené mumlání, jistojistě umocněné nadcházejícími volbami. Piráti, kteří jsou hlavními vyzyvateli hnutí ANO, sice Stříže akceptují, hovoří však o provizorním řešení, například do doby než se podaří přijmout nový zákon o státním zastupitelství. Koalice Spolu je kvůli Střížově předlistopadové minulosti ještě zakaboněnější.

Zemanův přímý dědic

Středopravicovému táboru se nezamlouvá, že Stříž po ukončení právnické fakulty v roce 1986 působil jako vyšetřovatel a vojenský prokurátor s komunistickou legitimací v kapse.

Debata o odborných kvalitách Stříže nebo budoucnosti kauz premiéra Babiše je tudíž překryta polemikou nad působením kádrů z dob totality v institucích demokratického právního státu.

Na jedné straně stojí názor, že Stříž sloužil komunistickému režimu jen tři roky a pak si své hříchy z mládí odpracoval. Dobře byl hodnocen za činnost v komisi objasňující souvislosti 17. listopadu 1989. Statečně a čestně si počínal, když byla justice před necelými patnácti lety pod tlakem kvůli stíhání někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Deset let pak kryl záda všeobecně chválenému Pavlu Zemanovi.

Na straně druhé je legitimní se ptát, jestli téměř 32 let po odstavení komunistů od moci už nejsou k dispozici kvalitní právníci bez kostlivců ve skříních.

Pavel Zeman takovým vlastně byl, a přesto si za nejbližšího spolupracovníka vybral Stříže. Co z toho vyčíst? Co jsme si, to jsme si? Důraz na odborné kvality? Vědomí, ba zkušenost, že na předních postech mezi žalobci se už vystřídalo několik figur bez komunistického stigmatu, které ale dohnaly jejich morální i profesionální kiksy?

Koneckonců jako alternativy ke Střížovi byli v kruzích blízkých premiérovi a prezidentovy zmiňováni docela kontroverzní právníci z řad bývalých politiků.

Převzato z Plusu

Každého z nás nejspíš napadne jméno nějakého schopného státního zástupce, jemuž by šlo dát přednost před Střížem. Jenže je údělem personálních výběrů, že mají své limity. A tak nás může těšit aspoň to, že byl jmenován Zemanův přímý dědic, byť i od něj hrozí, že vládnímu osazenstvu nic nedaruje.

Však taky co... Když Babiš vyhraje volby, může se zatvářit, že vyhověl konkurenci, a Stříže vystřídat za někoho loajálnějšího. Konzervativci by jej odvolali asi obratem. Piráti se Starosty mu dají času víc, ale sotva tolik, co Pavlu Zemanovi.

Ve finále se všem bude hodit, že novela zákona o státním zastupitelství je v nedohlednu a špičku soustavy si může politická garnitura kdykoli bez námahy vyměnit. Stabilitě právního prostředí to neprospěje, ale partaje se budou moci opět pasovat do role ochránkyň morálky a veřejného zájmu.

Autor je politický analytik

Lukáš Jelínek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít