Začněme velmi poučným citátem z pera tohoto komentátora: „Strach paralyzuje. Strach nás oslabuje. Strach nám brání vnímat věci zřetelně. A největší strach v nás budí obava z jaderné války, kterou už kdovípokolikáté vyhrožuje Putin. Ta přece může znamenat naši definitivní zkázu.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Nebojme se Putinova jádra

Tolik Joscha Weber v úvodu svého nedávného komentáře, ve kterém mimo jiné připomíná docela důležitá statistická čísla: Podle posledních průzkumů veřejného mínění se Ruskem rozpoutané jaderné války obává skoro 60 % Američanů a téměř polovina Němců, a to včetně odborníků.

Jeden příklad za všechny: politolog a takříkajíc putinolog z Innsbrucké univerzity Gerhard Mangott na rozhlasové stanici Deutschlandfunk varoval, že pokud Ukrajina bude dál osvobozovat svá Ruskem okupovaná území a Západ ji dál bude zásobovat moderními sofistikovanými zbraněmi, Putinovi nezbude nic jiného než jaderná eskalace, jejíž pravděpodobnost jen vzroste, pokud Rusko bude zatlačeno do obrany.

Vybavíme-li si první televizní vystoupení současného velitele ruských okupačních sil generála Surovikina, kde zmiňuje nutnost „složitých rozhodnutí“ v souvislosti se situací v bojích o Cherson, přesně něco takového by se už velmi brzy stát mohlo.

Zachovat klid

Co se v takovéto situaci jeví pochopitelnější než přání zabránit nejhoršímu? Bude-li toho zapotřebí, pak míru dosáhnout třeba i za cenu územních ústupků agresivnímu ruskému prezidentovi. To by ovšem podle pana Webera byl ten úplně nejhorší scénář. 

Jakmile se totiž Západ podvolí Putinovu jadernému vydírání, prohrává na celé čáře: Ukrajina by se musela smířit s nepříjemnými ztrátami svých teritorií. Země východní Evropy by začaly právem pochybovat o ochotě EU a USA je v těžké chvíli podpořit a NATO by svou strategii zadržování mohlo s lehkým srdcem hodit do odpadkového koše.

Naprosto přesně to říká slavný americký historik Timothy Snyder: „I když podlehneme jadernému vydírání, konvenční válku na Ukrajině to nezastaví – spíš to jen potenciální příští jaderné války učiní pravděpodobnějšími.“ 

Podle Joschi Webera je strach přesně ta emoce, kterou se Putin snaží vyvolat. My bychom ovšem naopak měli zachovat klid. Právě v těchto dnech si připomínáme 60. výročí karibské krize, kdy bylo lidstvo jadrnému požáru zatím nejblíž.

Ani Sovětský svaz, ani Spojené státy však tenkrát osudový červený knoflík nezmáčkly – a stejně tak ani v ostudných válkách ve Vietnamu a Afghánistánu. Proč? Protože jaderný agresor by se rovnou změnil v poraženého, protože zamořená území by mu byla k ničemu, on by se navíc stal celosvětovým padouchem a dosavadní sympatizanti typu Číny a Indie by se od něj nadobro odvrátili. Putin se má čeho obávat – problém je jen v tom, zda si je toho vědom. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít