Už několik sezón se pohybují v mediálním světě a vždycky mě zajímalo, proč se tomuto letnímu období v roce říká „okurkové". Než mi na to někdo odpoví, mohu si důvody takového označení představovat.

Termín „okurková sezóna" vznikl proto, že se novináři v redakcích nudí. Sedí s rukou pod bradou, zívají a pozorují sklenici se žlutavým lákem, ve které plavou trosky světle zelených okurek.

Nebo „okurka" označuje dny, kdy se respondenti novinářů tváří obzvlášť kysele, že po nich něco zástupci sedmé velmoci chtějí, i když mají dovolenou nebo si například balí kufry k moři nebo se těší na poznávací zájezd po Asii.

Jenomže na dovolenou jsme si už zvykli jezdit v kterémkoliv období roku a i v mediálním prostředí jsou dny, kdy se neděje nic, a dny, kdy zpravodajové stěží popadají dech, aby vše zaznamenali.

A tak se nejvíc přikláním k představě, že „okurková sezóna" vznikla prostě proto, že rostou okurky. Na záhonech českých zahrádkářů-amatérů se kroutí šlahouny s drobnými žlutými kvítky, které se postupně proměňují v zelené hrbolaté plody, jež s chutí přikusují ke svačině. Což mi potvrzuje, že prostě žádná „okurková sezóna" pro novináře neexistuje.

Každé léto se něco děje. V tom lepším případě jde o kulturní a sportovní události, kterých rok od roku přibývá, protože je o ně mezi lidmi zájem.

V tom horším o tragické události, které těmito řádky rozhodně nechci přivolávat, proto tuto myšlenku dál nerozvíjím. V běžném případě se stává, že politik se rozhodne odstoupit, rozvést nebo třeba jen kandidovat za jinou stranu. V červenci nebo v lednu.

Už teď jako členka týmu kulturních reportérů mám diář na léto popsaný – čeká nás zahájení Letních shakespearovských slavností na Pražském hradě, divadelníci budou hrát i na Vyšehradě. Umělci plánují projekty pro různé české hrady a zámky, hudebníci přijali nabídky organizátorů festivalů vážné hudby a fraky rozhodně nepověsí na dva měsíce do šaten a filmaře čekají letní žně v Karlových Varech i třeba na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.

A všude tam by měli vyrazit spolu s diváky a posluchači i novináři...

Takže – jakápak okurka? Leda tak na záhonech!

Michaela Vetešková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít