„To, co mě nejvíc mrzí, je, jak jsme k sobě nesmírně kritičtí,“ zahájil svou účast v posledních Otázkách Václava Moravce ministr zdravotnictví Jan Blatný za ANO. „Jak často svoje úspěchy převracíme v neúspěchy. Jak často mluvíme o tom, jak všude jinde je to skvělé a u nás je to špatné. Aniž bychom si uvědomovali, co všechno sami pro sebe děláme a že to děláme dobře. To mě na nás mrzí jako na národě, ale každý národ je nějaký.“

Češi jsou tedy nevděčný národ a novináři ti vůbec nejhorší. Pojďme se kriticky podívat na fakta z nedělní debaty.

Jablkem sváru se stala ministrova věta z Poslanecké sněmovny: „Když vykazujeme každého, kdo zemře na autonehodu a má covid, jako člověka, který zemřel na covid, tak v ten den máme kolem 150 mrtvých.“

Za něj si od moderátora televizní debaty Václava Moravce vysloužil ostrý výrok: „Bagatelizace a zpochybňování statistik z vás může činit dezinformátora.“ Blatný se korektně, ale důrazně ohradil.

Nabízejí se dvě otázky, na které poskytnou odpovědi data:

• Jsou mezi covidovými úmrtími skutečně oběti autonehod?
• Můžou oběti autonehod – a obecněji akutní příčiny úmrtí – výrazně navyšovat počty obětí?

Jsou mezi covidovými úmrtími skutečně oběti autonehod?

Existují dvojí data o počtu obětí covidu. „Rychlá“, denně zveřejňovaná čísla, a „pomalá“ data o všech příčinách úmrtí včetně covidu. Ta druhá se zveřejňují jednou ročně, obvykle s několikaměsíčním zpožděním, pro rok 2020 logicky zatím nejsou k dispozici. Z kontextu diskuse je evidentní, že moderátor se ptá na první, denně zveřejňovaná data.

Oficiální definice k denním číslům o obětech covidu zní:

Statistika počtu úmrtí osob vychází z datového zdroje ISIN (Informační systém infekčních nemocí) a obsahuje úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na přítomnost původce onemocnění SARS-CoV-2 (metodou PCR), bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo dříve, než byly v databázi ISIN označeny za vyléčené. Není zde zohledňována příčina smrti, která je vykazována lékaři prostřednictvím Listu o prohlídce zemřelého.

Teprve v „pomalých“ datech o příčinách úmrtí se zohlední takzvaná základní příčina úmrtí. Při jejím určení mají obvykle vnější příčiny – například autonehoda – přednost před nemocemi. Zmiňuje je druhá část definice.

Tyto informace je nutné vyhodnotit a validovat podle mezinárodních doporučení a standardů ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. Vyhodnocení těchto úmrtí z pohledu statistiky příčin smrti je zvláště v případě COVID-19 složitým procesem s ohledem na častý souběh mnoha dalších zdravotních komplikací.

Při vytváření těchto dat se má uplatnit expertní komise pod vedením náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého, kterou opakovaně zmiňuje ministr Blatný. Podrobně vytváření obou datových sad – „rychlé“ i „pomalé“ – popisuje prezentace Šárky Daňkové z ÚZIS, která se věnuje agendě příčin úmrtí.

Pokud se tedy Moravec s Blatným baví o denně zveřejňovaných datech, pak je Blatného odpověď, že se mezi oběti covidu počítají i oběti autonehod, v pořádku.

Můžou oběti nehod výrazně navyšovat čísla o covidu?

Výrok má ještě další rovinu: ministr zmiňoval autonehody jako důvod, proč má země vysoké počty obětí covidu. Pojďme si spočítat, o kolik autonehody – a obecněji akutní příčiny úmrtí, které měl ministr zřejmě na mysli – čísla navyšují.

Ministr Blatný v nedělní debatě mluví o třech skupinách mezi oficiálními oběťmi covidu:

• 27 procent zemřelo pravděpodobně na covid, neměli žádné další závažné potíže
• 64 procent mělo kromě covidu také chronickou nemoc, obvykle srdeční poruchu, diabetes nebo zhoubný nádor
• 9 procent podlehlo spíše akutní příčině, například infarktu nebo úrazu

Jsou to čísla ze studie, která zkoumá 407 obětí covidu v prvním pololetí roku 2020. Její autorkou je už zmíněná Šárka Daňková a navzdory slibům ÚZIS je studie stále neveřejná. Známe jen výstupy, prezentované na listopadové tiskovce ministra zdravotnictví.

Autonehody najdeme v poslední a nejmenší skupině. Na všechny akutní příčiny zemře 9 procent; když budeme počítat se 150 mrtvými denně, které zmiňuje ministr, máme 13 až 14 lidí. Autonehoda není dobře vybraný příklad: pokud chtěl ministr zdůraznit, že mezi covidovými úmrtími jsou oběti akutních příčin, lepší příklad by byl infarkt nebo mozková mrtvice. Například v roce 2018 zemřelo na akutní infarkt myokardu 3989 lidí, na mozkový infarkt 2712 lidí, při dopravních nehodách 736 lidí (jde o všechny dopravní nehody, samotných autonehod je ještě méně).

Nejrůznějších akutních příčin je ovšem podstatně více než tyto tři, na dopravní nehody tak ze zmíněných 150 denních obětí lidí zřejmě připadne méně než jeden člověk. Dopravní nehody se tedy na počtu obětí covidu podílí jen mizivě, ani akutní příčiny obecněji nehrají velkou roli. Naopak u 91 procent obětí se covid podílel na úmrtí.

Nevím o něm

„Neexistuje okamžik, kdy jste lidově řečeno ulétl. Nebo o něm nevíte,“ ptal se dál Moravec.

„Nevím o něm,“ odpovídá Blatný.

„Já si myslím, že jsem tady vůbec neulétl. A že je to zase jenom jedna z těch věcí, jakým se dá ke stejné informaci přistoupit z různých pohledů,“ brání ministr zuby nehty svou nepodařenou formulaci s oběťmi autonehod.

Sebejistota ministra zdravotnictví je přinejmenším protivná. V době, kdy v jeho resortu málokdo tuší, co bude zítra, navíc působí nepatřičně a málo uvěřitelně.

Co je horší, vytrvale hájí postoj, že si Česko v boji s covidem vede dobře, realitě navzdory. K pokoře ho v nedělní debatě nepřesvědčila ani jediná neprůstřelná data – mnohatisícová nadúmrtnost.

„Rozhodování ministerstva musí být založené na datech, která budou sdílena a musí být všem srozumitelná,“ prohlásil v debatě také poněkud překvapivě šéf resortu, který bez boje nedá ani čárku.

Ministr si od svého nedělního vystoupení vysloužil od řady lidí titul dezinformátor. To není, aspoň ne na základě svého výroku o autonehodách: základní fakta má správně. Je ovšem pravda, že jeho interpretace je účelová a s realitou se míjí.

Jan Boček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít