Roman Prymula byl ministrem jen krátce, zato Janu Blatnému (oba za ANO) pomáhali s vytvořením rizikového skóre známého jako PES odborníci kolem Jana Kulveita. Odešli, když ministr začal systém ohýbat a doplňovat o tak zvaná štěňata pod tlakem ministrů a lobbistů.

Následovala úplně nejhorší etapa nákazy, v počtu mrtvých se Česko dostalo na první místo na světě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Vybrat spolehlivé experty by neměl být pro ministra zdravotnictví problém

Blatný byl vyhozen a nový ministr Petr Arenberger (za ANO) přibral ke spolupráci Mezioborovou skupinu pro epidemické situace (MeSES) vedenou Petrem Smejkalem a zdálo se, že společně už nákazu porazí. Chyba lávky. Nejprve ministr bez řádného vysvětlení propustil experty, a pak se musel poroučet sám. Koronavirus naštěstí aktuálně prohrává s vakcínami, lidmi, kteří už covid prodělali, a jarním počasím.

A vrací se ministr Adam Vojtěch. Obklopí se experty, nechá si poradit, jak co nejvíce lidí přesvědčit k očkování, jak se připravit na případné nové mutace, nebo jak zorganizovat návrat dětí do škol v září?

Neustávající kanonáda

Nemá ten luxus jako třeba německá vláda, která se může od prvních týdnů spolehnout na Institut Roberta Kocha, renomovaný ústav pro kontrolu a prevenci nemocí. Ale je přece jen v jiné situaci než vloni, kdy se za experty na šíření epidemie koronaviru vydávali známí dentisté, kardiologové, lékaři dalších specializací i obyčejní šarlatáni.

Převzato z Plusu

Což nebyla česká specialita, jak popsal barvitě v knize Virus, ze kterého šílíme, francouzský filozof Bernard-Henri Lévy, sám vědec a znalec prostředí:

„Měl jsem to štěstí, že jsem do filozofie vstoupil dvířky epistemologie, takže vím, že ‚komunita‘ vědců není o nic pospolitější než jiné, že ji protínají linie zlomů, že v ní vládnou protichůdné citlivosti a zájmy, leckdy ubohá žárlivost, elitářské hádky a samozřejmě také spory zásadního charakteru. Vím, že svět vědeckého výzkumu je Kampfplatz, bojiště, kde panuje stejně zmatená konkurenční vřava jako ta, na niž poukázal Kant v metafyzice.

Vím, že různé školy, hypotézy a názory mají ve zvyku si navzájem odporovat a svým vítězstvím se vždy chlubí jen po dobu krátké pauzy, v níž nepřítel jednou rukou mává bílým praporem, zatímco druhou už nabíjí samopaly dalších experimentů. Jedním slovem vím, že pokud nasloucháme těm, kdo vědí, jestliže se tedy shodneme na tom, že tím myslíme vědce, tak slyšíme jen nikdy neustávající kanonádu, a pokud je tím naslouchajícím vláda, tak to je, jako kdyby si král ke stolu pozval rovnou blázinec!“

Staronový ministr Adam Vojtěch, který strávil čas po odchodu z funkce coby poslanec a člen zdravotního výboru sněmovny, má určitě přehled, kterým lidem bylo rozumné naslouchat v uplynulém roce. A na koho se může spolehnout v příštích měsících, které pro něj budou podobné těm loňským. Kdy ovšem nakonec vyhrál ten Lévyho „blázinec“ – u stolu výstředního krále.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus.

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít