Zájem o fairtradové výrobky roste, loni za ně Češi utratili zhruba 203 milionů
Zájem o takzvané fairtradové výrobky mezi českými zákazníky roste. Loni za ně Češi utratili zhruba 203 milionů korun, což je o 17 procent více než v předchozím roce. Zájem o výrobky, jejichž obchodování zohledňuje i podmínky a odměnu pro pěstitele v chudých zemích, roste i na Slovensku. Tam se loni prodaly výrobky se značkou Fair trade za 31 milionů korun.
„Nejčastěji prodávaným produktem je káva,“ uvedla Hana Chorváthová z organizace Fairtrade Česko a Slovensko, podle níž jsou významné kategorie také třeba bavlna nebo čaj.
Fairtradové produkty bývají dražší než ostatní, zákazník však má jistotu, že je vypěstovali či vyrobili lidé za důstojných podmínek a za spravedlivou odměnu.
„Pěstitelé, kteří například pěstují kávu, tak vlastně za tu vyprodukovanou kávu dostanou nějakou minimální cenu, která je stanovena organizací Fairtrade International – je to spíš pojistka proti tomu, kdyby byly nějaké větší výkyvy v cenách,“ přiblížila Chorváthová.
Kromě minimální ceny se podle ní vyplácí také takzvaný sociální příplatek. „Což je u každého produktu stanoveno zvlášť – je to nějaká částka, kterou ten první, kdo vykupuje od toho pěstitelského družstva, vlastně zaplatí,“ dodala Chorváthová.
O využití prémie podle ní rozhodují sama družstva, část peněz však musí dát do udržování a rozšiřování pěstebních ploch.
Podle Chorváthové loni lidé v Česku nakoupili fairtrade kávu zhruba v hodnotě 130 milionů – z toho přes dva miliony šlo na sociálním příplatku farmářům.
Do Prahy přijel z Pobřeží Slonoviny jeden z členů družstva pěstitelů kakaových bobů Fortin Bley. Vysvětloval, jak program fairetrade pomáhá zlepšovat životní prostředí a ekonomické jistoty jeho účastníků.
Fair trade je způsob obchodu, jehož cílem je podpora pěstitelů, řemeslníků a dalších pracovníků z rozvojových zemí. Nevládní organizace se snaží prosadit pro farmáře důstojný příjem. Slouží k tomu i certifikace fair trade. Její nositel musí splňovat několik kritérií. Musí například zajistit pracovníkům důstojné podmínky a spravedlivou odměnu, na výrobě se nesmí podílet děti a musí být ekologicky šetrná.
Sociální příplatek jim prý umožňuje třeba podporovat ženy, aby mohly posílat děti do škol, s jeho pomocí si zajišťují přístup k pitné vodě, budují toalety, zavádějí elektřinu ze solárních zdrojů, poskytují pracovní nářadí mladým lidem nebo zřizují kliniky a nemocnice.
„Z těchto prémií také budujeme a opravujeme školy. Také je potřeba dávat těm dětem balíčky se školními pomůckami, což děláme. A ještě něco, o čem možná nevíte. U nás se často stává, že dítě nemá rodný list. Ale pokud nemáte takový doklad, nemůžete jít do školy. Díky té prémii můžeme těmto dětem vystavit zpětné rodné listy, aby mohly jít do školy,“ uvedl Bley.
Podle nedávné evropské zprávy – takzvaného kakaového barometru – jsou nejvíce ohroženi chudobou právě pěstitelé kakaových bobů v Západní Africe.
Z hodnoty utržené za tabulku čokolády mají podle Markéty Vinkelhóferové z Ekumenické akademie pěstitelé stále jen zlomek.
„Pěstitelům opravdu stále připadá jen 6,6 procenta, zatímco maloobchodníci a zpracovatelé mají dohromady téměř tři čtvrtiny. Těm pěstitelům připadá mnohem míň, než to bylo třeba v 80. letech, kdy pěstování kakaa bylo mnohem lepší živobytí, než je dnes,“ poznamenala.
