Vláda hledá způsob, jak konsolidovat veřejné finance. Nechce zvyšovat daně, změny v daňovém systému však nevylučuje. Jde o zavedení daňové brzdy či rozšíření paušální daně. „Plány nejsou úplně slučitelné se záměrem konsolidovat veřejné finance,“ míní ekonom Michal Pícl (ČSSD). „Jsme připraveni na diskusi. Pro nás je důležitá deklarace, že se nechce sahat na zdroje těch, kteří vytváří hodnoty,“ říká Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy.

Pro a proti Praha 23:35 21. ledna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„I my jako svaz průmyslu nechceme zvyšování daní. Na druhou stranu známe ekonomicko-politickou praxi posledních let. Vidíme výši strukturálního deficitu a je jasné, že je vysoký, vyžaduje velké systémové změny, spoustu otazníků na výdajové i příjmové straně. A beru, že bude v rámci konsolidace veřejných financí probíhat diskuse, které položky škrtnout. Náš požadavek je: Nezvyšujeme daně, nezvyšujeme je produktivnímu sektoru. Tam, kde to jde na výzkum, na investice, tam nesahejme,“ dodává ve vysílání Českého rozhlasu Plus ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy.

Pícl připomíná, že programové prohlášení vlády sice slibuje konsolidaci veřejných financí, už ale neříká jak konkrétně.

„Navíc k tomu přidává další výdaje a snižuje příjmy. To dává, pokud si to jen přes prsty propočítáte, zhruba 200 až 250 miliard dalších rozpočtových výdajů navíc. Čili nedává to úplně smysl s tím velkým závazkem, který si vláda dala, tedy konsolidovat veřejné finance,“ naznačuje ekonom z Masarykovy demokratické akademie.

Potřeba změnit daňový mix

Daňovou brzdu, kterou chce vláda prosadit, vnímá Čížek jako jistý symbol.

„Pro nás jako pro firmy je důležitý dlouhodobý horizont a stabilita. To, že nejsme překvapováni různými návrhy, otevíráním diskuse koho zdaníme. A brzda, pokud by byla, je jakýsi symbol. Ale záleží na konkrétnostech: jaká bude ta brzda, v jaké výši, o kolik ji posuneme, jaký bude strop, jak se bude vyvíjet HDP. Je tam spousta dílčích proměnných, které ovlivní, jak na to budeme reagovat,“ vysvětluje.

Podle Pícla Česko daňovou brzdu nepotřebuje. Primárně ale potřebuje změnu daňového systému, velkou daňovou reformu tak, aby reflektovala současnou situaci. Připomíná, že současný daňový systém, se stanovoval v 90. letech.

Jurečka: Vláda kvůli inflaci chystá valorizaci důchodů i spotřební daně z tabáku či alkoholu

Číst článek

„A už nereflektuje to, jakým způsobem jsme se posunuli, ať už v digitalizaci a automatizaci, v environmentální oblasti. A nedokáže aktivně a rychle reagovat právě na tyto výzvy. Potřebujeme změnit daňový mix, méně danit práci, spotřebu, více se podívat na danění kapitálu,“ naznačuje někdejší náměstek ministerstva práce a sociálních věcí za ČSSD.

Připomíná, že i přes vysoký dluh má Česko jedno z nejnižších zadlužení vůči hrubému domácímu produktu v Evropě. To samé podle něj platí i o složené daňové kvótě.

„Jsme někde v polovině zemí Evropské unie, jsme pod průměrem ve složené daňové kvótě. Čili strašit se nějakou daňovou brzdou a dopředu si svázat ruce pro nějaké další rychlé výdaje, které mohou přijít například v rámci covidové krize, inflace nebo problémů s energiemi a podobně, to si myslím, že je chyba. To zrovna teď nepotřebujeme,“ soudí.

Poslechněte si celou diskusi. Mimo jiné o zvýšení hranice pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty či rozšíření paušální daně i pro podnikatele s příjmy do 2 milionů korun. Moderuje Lukáš Matoška.

Lukáš Matoška, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít