Tuzemští producenti zvyšují výrobu biopaliv
V České republice se letos sklidí asi jeden milion tun řepky olejné. Takový je alespoň odhad Sdružení pro výrobu bionafty. Letos se tak s největší pravděpodobností vyrobí více tohoto biopaliva než v loňském roce. Bionafty se přitom loni vyrobilo 198 tisíc tun.
Z letošní předpokládané sklizně řepky olejné, která se odhaduje na jeden milion tun, by se na výrobu paliv spotřebovalo 450 tisíc tun, tedy necelá polovina celkové sklizně. Zbývající část by směřovala na vývoz a ke zpracování na potravinářské oleje. Skutečný objem letošní sklizně ale ještě může ovlivnit počasí.
Na prezentaci výsledků zemědělské produkce řepky olejné byla i redaktorka Rádia Česko Barbora Kreuzerová
Výsetba řepky olejné se v příštích letech bude s největší pravděpodobností ještě rozšiřovat. Rozšíření ale nejspíš bude pozvolné a mnohem pomalejší než v jiných zemích světa i Evropské unie. Česká republika je v produkci řepky v rámci EU na pátém místě. Žebříčku vévodí Německo a před námi je ještě Francie, Velká Británie a Polsko.
K rozšiřování ploch osetých řepkou ale dochází prakticky všude. Kolik bionafty by se mohlo vyrobit do budoucna, odhaduje ředitel Sdružení pro výrobu bionafty Petr Jevič:
Jsou biopaliva ekologicky přínosná? Hosty Ozvěn dne byli Petr Jevič, ředitel Sdružení pro výrobu bionafty, a Martin Sedlák z hnutí Duha
„V podstatě se můžeme přiblížit k 350.000 tun bionafty, protože potom nastoupí ještě jiná biopaliva. Máme tady ještě bioetanol nebo biometan, který by se mohl dělat. Těžiště rozhodně nebude jenom v bionaftě.“
Podle Jeviče by do budoucna za příznivých podmínek řepka mohla být vyseta na 400.000 hektarech, nevylučuje ale ani půl milionu hektarů.
Spory o rozpínavost řepky
Právě za ‚rozpínavost‘ řepky jsou čeští výrobci biopaliv kritizováni. Podle některých kritiků totiž řepka zabírá místo jiným zemědělským plodinám, které jsou určeny pro potravinářský průmysl.
Výrobci bionafty a biopaliv obecně se tomuto nařčení brání. Ředitel Sdružení pro výrobu bionafty Petr Jevič dnes argumentoval nadprodukcí rostlinných komodit v Česku:
„30 procent navíc děláme obilovin, čili je spíš velký přebytek zrní, řepka má také přebytek. Celá rostlinná výroby, kromě zeleniny, má nadprodukci.“
Za Sdružení pro výrobu bionafty se v této věci staví i ministerstvo životního prostředí. Data z České republiky přibližuje vedoucí oddělení obnovitelných zdrojů energie z ministerstva zemědělství Marek Světlík:
„Existuje jakási konkurence mezi potravinářským a nepotravinářským využitím, nicméně to v žádném případě není v takovém stádiu, že by to ohrožovalo produkci potravin. Sice ta osevní plocha se mírně zvyšuje, nicméně je to pořád v nějakých agrotechnických mezích.“
Ekologové mluví o slepé uličce
V Česku by se podle Sdružení pro výrobu bionafty letos mohla výroba příměsí do bionafty vyšplhat na zatím rekordních 230.000 tun. Jak v Ozvěnách dne vysvětlil Petr Jevič, důvodem je uzákoněné zvýšení podílu biosložek v motorové naftě na 6 procent.
„Loni jsme začali někde v polovině roku a v letošním roce se to projeví plně, tak letos odhadujeme spotřebu té biosložky kolem 220 – 240.000 tun. Ale bude to záviset na tom, kolik se tady spotřebuje motorové nafty, protože je známou skutečností, že loňská spotřeba motorové nafty byla poměrně velmi nižší než předloni.“
Spotřeba bionafty v Česku podle jeho slov pozvolna roste; avšak výrazně méně než v ostatních zemích EU: „Ta úroveň nedosahuje ani úrovně průměrných zemí EU, a co se týče největších zemí, jako je Francie a Německo, tam nedosahujeme v podstatě ani 60 %,“ poznamenal Jevič.
Ekologové ale současná biopaliva pro dopravu považují za slepou uličku. "Pěstování rozsáhlých monokultur vyžaduje poměrně velkou kontaminaci krajiny toxickými pesticidy nebo průmyslovými hnojivy," uvedl v Ozvěnách dne energetický expert hnutí Duha Martin Sedlák a doplnil:
„Podle nás je daleko výhodnější na té ploše, která je k dispozici, pěstovat energetické plodiny pro elektrárny nebo teplárny.“
„Kdybychom se více soustředili na využívání elektrické energie v dopravě, například ze solárních panelů, větrné elektřiny anebo pěstované biomasy, v průměru ty automobily ujedou o 81 procent kilometrů více,“ podotkl Sedlák.
