Španělsko nechce zachraňovat domácí banky pomocí zahraničních půjček
Španělský premiér Mariano Rajoy nehodlá zachraňovat domácí banky finanční pomocí ze zahraničí. Podle něj si Španělsko vystačí ze svých zdrojů.
Minulý týden požádal finanční ústav Bankia stát o 19 miliard eur. Vláda se ale stále nerozhodla, jestli tak vysokou částku akceptuje.
„Bankia má speciální statut, byla založena proto, aby shromáždila špatné úvěry, které byly poskytnuty hlavně v hypotečním sektoru, takže se předběžně muselo počítat, že většina úvěrů, které byly špatné, nakonec nebude splacena a tím pádem bude muset vstoupit do role záchrany státu,“ říká vedoucí Ústavu financí Mendelovy univerzity v Brně Lubor Lacina.
Hostem Světa o osmé byl vedoucí Ústavu financí Mendelovy univerzity v Brně Lubor Lacina
Podle něj Španělsko může ztráty Bankie a dalších domácích bank ufinancovat z vlastních zdrojů.
„Určitě ano. Podobnou situaci zažívalo Irsko během roku 2009, kdy se také zaručilo za svůj bankovní sektor a muselo většinu záruk vypořádat. Řešilo to vydáním dluhopisů, což je i případ, se kterým počítá Španělsko,“ vysvětluje Lacina.
Mezinárodní finanční pomoc by byla ale pro Španělsko jednodušší variantou. Za půjčku by zaplatilo mnohem nižší úrokovou sazbu než v případě, že bude vydávat své vlastní dluhopisy, kde úroková sazba šplhá stále nahoru.
Žádost o zahraniční pomoc od země velikosti Španělska by byla signálem pro finanční trhy, že španělská situace je výrazně horší, než ukazují současná data. Financováním z vlastních zdrojů chce stát zřejmě uchovat dojem, že vše zvládne sám.
Rostou nejen výnosy španělských dluhopisů, ale i italských dluhopisů. Nervozita na trzích stoupá i kvůli Řecku a stále častějším spekulacím, že vystoupí z eurozóny. Zda se rozpadne celá eurozóna, rozhodně podle Laciny Německo.
„Německo bude hrát klíčovou roli v tom, zda dojde k rozpadu eurozóny. Nebude to Španělsko, ani Irsko nebo Řecko, ale ochota Německa případně se podílet na sanaci dluhů těchto problémových zemí. Například že přistoupí na dlouho odmítané vydávání eurobondů. To je klíčová otázka následujících měsíců,“ dodává Lacina.
