Dostavba Dukovan bez Rusů má háček. ‚Dodávají palivo,‘ upozorňuje reportérka

Co přesně teď to rozhodnutí o vypsání tendru znamená? Znamená to to, že mohou začít firmy skutečně podávat nabídky na dostavbu Dukovan?
Znamená to to, že ti tři předvybraní uchazeči, tedy EDF, Westinghouse a KHNP, teď dostanou od investora projektu, společnosti ČEZ, respektive od její dceřiné společnosti EDU 2,  kompletní zadávací dokumentaci. Oni už tu částečnou verzi měli, dostali ji loni v létě, aby mohli vypracovat tzv. bezpečnostní dotazník i pro stát. Ale nyní by měli dostat kompletní dokumentaci. A pokud se něco v těch podmínkách nezměnilo, tak by měli mít půl roku na podání úvodních nabídek. O těch potom budou nějakou dobu jednat a dojasňovat si záležitosti s ČEZem a následně tedy podají finální nabídku.

My o zájemcích ještě budeme mluvit více. Ale když se vůbec mluví o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, tak na co přesně je ten tendr vlastně vypsaný?
Podle smluv, které uzavřel stát, Ministerstvo průmyslu a obchodu a společnost ČEZ, se má v tomto tendru vybrat firma, která postaví jaderný blok o výkonu do 1200 MW.

Ty jsi zmínila ty tři firmy, ty tři zájemce. Můžeme je nějakým způsobem blíže představit, z jakých států jsou? Co to je vlastně za firmy?
Jsou to tři společnosti, které mají o ten tendr zájem, ale nutno říct, že zároveň má stát zájem o to je do toho tendru přizvat. Je to francouzská EDF, americko-kanadský Westinghouse a jihokorejská společnost KHNP. Původně se o ten tendr ucházely i čínská společnost CGN a ruský Rosatom. Ty byly ale po různých peripetiích, o kterých se ještě asi budeme bavit, nakonec vyřazené, stát je nakonec vyřadil. A aktuálně tedy máme uchazeče tři, jak jsem říkala, Francie, USA a Jižní Korea.

Bavme se o těch peripetiích klidně hned teď. Co stálo za tím, že Rusko a Čína, respektive tedy společnosti z Ruské federace a z Číny mezi těmi uchazeči nakonec chybí, respektive oni se o ten tendr vlastně hlásit nemohou.
Nemohou. Stát je vlastně předběžně vyřadil. Předcházelo tomu několik měsíců různých peripetií a dohad a politických sporů mezi bývalou vládou hnutí ANO a ČSSD a bývalou opozicí, tedy stranami současné vlády. Vláda Andreje Babiše, především pak bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z hnutí ANO, ale také třeba šéf ČEZu Daniel Beneš, se tehdy stavěli za to, aby se do toho tendru mohli přihlásit všichni, tedy i uchazeči z Ruska a Číny. To ale zásadně odmítala většina tehdejších opozičních stran, které tvoří dnešní vládní koalici. Ti byli proti.

Bylo to mnoho měsíců dohadů a vyjednávání, a nakonec vláda vyřadila nejdříve čínskou společnost CGN a posléze i Rosatom. A bylo to zejména v reakci na Vrbětickou kauzu, která vypukla loni na jaře, kdy se ukázalo, že ruští agenti stáli za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Tehdy vláda usoudila, že vyhoví požadavkům, které už předtím avizovaly bezpečnostní služby a tajné služby a vůbec ruský Rosatom do tendru nepřizve.

Z těch současných třech uchazečů, o kterých tedy víme. A ty jsi mluvila o tom, že nejen ty společnosti mají zájem se toho tendru zúčastnit, ale i stát by chtěl, aby tyto tři společnosti v tendru byly. Je mezi nimi nějaký favorit nebo se to v takto velkých státních zakázkách nedá předem určit?
Já si nemyslím, že by tam byl nějaký favorit, ani nikdo, kdo by byl nějak znevýhodněný vyloženě. Každá z těch firem má podle odborníků a politiků a zkrátka lidí, kteří se touto problematikou zabývají, tak má své silné stránky, ale i ty slabé. Pokud chceš, Matěji, můžeme je probrat jednu po druhé?

Určitě, povídej. 
Americko-kanadský Westinghouse nabízí reaktor AP 1000 a plánuje podat nabídku ve společném konsorciu s americkou stavební firmou Bechtel. Westinghouse už se před lety účastnil temelínského tendru, který ale v roce 2014 krachnul. 

Od té doby tato společnost prošla bankrotem, byla ve velmi špatné situaci a podle kritiků právě proto není schopna ten projekt včas a za stanovenou cenu postavit, zkrátka není v takové kondici. To ale v našem rozhovoru pro Radiožurnál rozporoval třeba viceprezident Westinghousu pro nové jaderné zdroje Michael Coon, který nám říkal, že dnes už je společnost v dobré kondici a stavbu reaktorů v Česku bez problémů zvládne.

Zároveň musím říct, že se Westinghous uchází i o stavbu několika reaktorů v sousedním Polsku, kde už dokonce i podepsal nějaké předběžné smlouvy s polskou vládou o stavbě tuším že šesti reaktorů. Představitelé Westinghousu říkají, že by se vlastně tyto dva projekty daly spojit a tím i ušetřit nějaké peníze a síly. Výhodou Westinghousu může být i to, že jako jediná ze tří společností má fungující a prověřený reaktor o požadované velikosti, tedy do 1200 MW. Ty ostatní společnosti mají větší reaktory, které ale z různých důvodů v Dukovanech být nemohou. Z různých technických důvodů. Třeba to, že tam je nedostatek vody k chlazení. 

Tím druhým zájemcem je francouzská společnost EDF. I Francouzi se původně ucházeli o temelínský tendr, který jsem zmiňovala a konkrétně to byla společnost Areva, kterou později převzala právě EDF. Nevýhodou Francouzů je právě to, co jsem říkala, že nemají reaktor požadované velikosti. Jejich fungující reaktor EPR má výkon necelých 1700 MW, což je zkrátka příliš. A další nevýhodou je, že řada těch projektů EDF po světě se zpožďuje a prodražuje, což ale ostatně platí i pro Westinghouse. Výhodou EDF by mohlo být to, že zkrátka jsou nám geograficky a možná i kulturně blízcí. Francouzi zkrátka nejsou daleko.

Třetí společností je tedy jihokorejská KHNP a ani ta dosud nemá funkční reaktor o požadované velikosti. Také provozuje po světě větší reaktory. Korejci také zatím ani nikdy nestavěli v Evropě. Všechny reaktory, které zatím postavili, jsou buď v samotné Jižní Koreji, anebo nově v posledních letech ve Spojených arabských emirátech. Tam je to elektrárna Barakah.

Výhodou u Korejců může být to, že právě elektrárna Barakah ve Spojených arabských emirátech je uváděna jako příklad asi jediné jaderné elektrárny z posledních let, která byla dokončena včas a bez nějakého výrazného prodražení. Takže to je rozhodně plus pro Korejce. Navíc Korejci jsou velmi aktivní i tady v Česku už v posledních letech. Mají svoji kancelář v Praze a řekla bych, že i na Třebíčsku se velmi aktivně snaží získávat přízeň obyvatel. Sponzorují třeba místní hokejový klub nebo během covidové krize tam darovali roušky a různé hygienické pomůcky.

Mimochodem Zdeňko, to že ta francouzská a ta korejská společnost nemají požadovaný reaktor, o který se v tendru nějakým způsobem hraje, to je automaticky nediskvalifikuje z té soutěže?
Nediskvalifikuje, protože ony obě ty společnosti tvrdí, že ten reaktor dokáží vyrobit, že zkrátka zmenší ten svůj dosavadní reaktor. Čili Francouzi, ti přicházejí s projektem EPR 1200, což by měla být zmenšená verze jejich dosavadního reaktoru. A stejně tak korejská společnost právě pracuje na reaktoru, který by odpovídal českým požadavkům.

Ty se byla podívat přímo v Dukovanech, na místě, kde by se měl ten nový reaktor stavět? Jak to tam vypadá?
Je to tak. Já jsem tam byla loni na podzim přímo na pozemcích, kde by měl nový blok vzniknout. Ta elektrárna, vlastně stávající elektrárna Dukovany, se nachází uprostřed pomyslného trojúhelníku mezi vesničkami Dukovany, Slavětice a Rouchovany. A na místě té budoucí stavby je zatím vlastně jenom pole a na jeho okraji tabule s nějakou úřední vývěskou. Jinak je to pozemek asi o velikosti sto hektarů. Zatím stále využíván pro zemědělské účely, a ještě pár let to tak zůstane. Až v roce 2025 by tam měla vzniknout jakási první administrativní stavba. A v roce 2029 by se podle současného harmonogramu potom mělo, pokud se to nijak nezpozdí, začít stavět. Já jsem si dělala i takovou anketu mezi lidmi z těch okolních vesniček.

Ptala jsem se jich na to, co říkají, co říkají na to, že se bude vlastně místě jejich bydliště stavět další blok, bude tam určitě větší provoz a tak dále. A vlastně všichni ti oslovení mi říkali, že s tím nemají žádný problém, že buď jim to jedno, myslí si, že to vůbec jejich život nijak nezasáhne, anebo to dokonce vítají a vidí v tom příležitost pro svůj region a případně pro nějaké pracovní uplatnění.

Ty jsi řekla, že stavět se tedy začne v roce 2025.
V roce 2025 by měla vzniknout první administrativní budova, která tam vytvoří jakési zázemí pro budoucí stavbu, ale samotná stavba toho bloku by měla začít v roce 2029.

V jaké situaci teď vláda ten tendr vypisuje? Dá se říct, jestli ho vypisuje pozdě, včas? Právě na čas?
Tady by asi záleželo na tom, koho se budete ptát, protože například podle Ministerstva průmyslu a obchodu se sice vypsání tendru mírně zpozdilo, ale stále je možné dodržet stanovený harmonogram a stále je zkrátka možné, aby se v roce 2029 začalo stavět a v roce 2036 začal zkušební provoz. To samé si myslí i generální ředitel ČEZu pan Daniel Beneš. Skeptici by vám řekli, že už se mělo stavět dávno a že už bloky měly dávno stát a že v roce 2014 se neměl rušit temelínský tendr. A kritici jádra by vám zase na to pověděli, že není nutné vůbec stavět, že zkrátka se obejdeme bez toho jaderného bloku.

A co na to říkají vůbec politici, politická scéna, jsou vlastně na tu otázku dostavbu Dukovan, rozdělení anebo jednotní? Podporují ji všichni?
Tak nejen dostavba Dukovan, ale jádro a jaderná energie obecně je v Česku dlouhodobě jedno z témat, na kterém se většina politických stran výjimečně v Česku shoduje. Jak vládní strany, tak opozice současná, tedy ANO a SPD se shodují na tom, že Česko se bez jaderné energie neobejde a všechny strany dostavbu nového bloku podporují. Možná mírně zdrženlivější byli v minulém volebním období Piráti, ale zdá se, že nemají žádné výraznější výhrady proti tomu zahájení tendru ani nyní.

Takže rozhodnutí o vypsání tendru je vlastně jednoznačným signálem, že Česko chce jít cestou jádra a že chce podporovat jádro třeba i na úkor obnovitelných zdrojů?
Opět i tady záleží na tom, koho se zeptáš, Matěji. Protože podle zástupců vlády je budoucností Česka kombinace jádra a obnovitelných zdrojů a je potřeba obě tyto oblasti rozvíjet. A vládní představitelé by vám řekli, že tak činí, že rozvíjejí, že pracují jak na rozvoji jádra, tak obnovitelných zdrojů. Na druhou stranu různé ekologické organizace by zase argumentovaly tím, že podpora obnovitelných zdrojů v Česku je nedostatečná, a to zejména v porovnání s většinou západních zemí.

A právě předpokládám, že ekologické organizace, to jsou ti hlavní odpůrci vůbec výstavby nebo dostavby Dukovan.
Nevím, jestli přímo odpůrci, ale jsou k tomu velmi skeptičtí a kritičtí. Například Hnutí DUHA nebo hnutí Calla, ty vlastně kritizují, nevím, jestli přímo jádro jako takové, ale ten tendr na Dukovany.

Vláda podle nich totiž nevychází z realistických předpokladů a reaktor bude podle těchto organizací ve výsledku mnohem dražší, než je v současném plánu. Podle současného plánu vlády by reaktor měl vyjít někde v rozmezí 140 miliard až 160 miliard overnight cost, což by byla cena, kdyby se postavil přes noc. Ve skutečnosti bude mnohem vyšší. 

Ekologické organizace upozorňují, že všechny v poslední době postavené reaktory jsou minimálně o čtyři roky, ale také třeba o více než 10 let zpožděné. Kritizují, že nová vláda si před vypsáním tendru nenechala zpracovat vlastní ekonomické analýzy, jak před volbami avizovala a slibovala koalice Pirátů a Starostů. Vláda podle nich naprosto nedostatečně podporuje obnovitelné zdroje a místo toho všechno sází jen na jádro. Velmi hlasitým kritikem a odpůrcem toho dukovanského projektu je také minoritní akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr.

Podle něj aktuálně požadovaný blok neumí nikdo na světě postavit, a už vůbec ne za danou cenu a v dané lhůtě. A navíc podle pana Šnobra ten jeden blok jaderné elektrárny stejně energetickou situaci v Česku vůbec nějak nevyřeší. Nestačí to a už teď je podle něho jasné, že se nakonec nepostaví. Akorát se za něj vyhodí spousta peněz.

Ono ale v době, kdy utlumujeme fosilní zdroje paliv a mění se ten energetický mix, tak žijeme také v době válečného konfliktu na území Ukrajiny, ruské invaze, hrozby toho, že by Rusko třeba mohlo utnout nebo zavřít ropné kohoutky do Evropy. Tak asi dává smysl, že se prostě Česko musí vydat jednou z těch cest, to znamená jádro, anebo obnovitelné zdroje, anebo tedy dohromady tak, jak asi říká současná vláda?
Kombinace, ano. Současná vláda mluví o kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů. Původní plán byl po přechodnou dobu využívat plyn. Nevím, jak s tím teď zamíchá krize na Ukrajině.

To je samozřejmě další otázka, protože i vlastně to by mohlo hrozit, že Rusko utne přísun plynu do Evropy. Dá se vůbec mluvit v tomto ohledu, když se bavíme o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, že to je cesta k tomu, abychom byli více energeticky soběstační?
Ano, tak to všichni zdůrazňují, že to je naše cesta k energetické soběstačnosti, že jádro a obnovitelné zdroje nám umožní být energeticky soběstační. Já bych k tomu možná ještě řekla, že je tady určitý háček, protože pro jadernou elektrárnu potřebujete jaderné palivo a ty palivové soubory se právě aktuálně dovážejí mimo jiné z Ruska. Čili my jsme i s tím jádrem částečně závislí na Rusku.

Tento týden o tom mluvil na tiskové konferenci šéf ČEZu pan Daniel Beneš, který zmiňoval, že aktuálně máme v Dukovanech zásoby paliva asi na tři roky a v Temelíně asi na dva roky. Přičemž Temelín není úplně problém, ale u Dukovan je specifické palivo, které zkrátka umějí vyrábět hlavně ruské společnosti. Ale podle Daniela Beneše je to řešitelný problém a během tří let, pokud by ta krize v Rusku, na Ukrajině pokračovala, tak by to bylo možné nějakým způsobem vyřešit a palivo získat odjinud.

Jak výrazné to české nakročení směrem k jádru může do budoucna být i s ohledem na to, že se mluvilo o dostavbě jaderné elektrárny Temelín nebo vůbec výstavbě třetí jaderné elektrárny v České republice, tak jak jsou tyto plány reálné nebo nereálné?
Je to takový plán, který tam je kdesi na obzoru. Ono i součástí zadávací dokumentace na ten dukovanský tendr je nezávazná opce na stavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny v Temelíně a šestého bloku v Dukovanech. To znamená, že ti uchazeči, ti tři uchazeči, kromě toho, že podají nabídku na ten dukovanský blok, tak podají i nezávaznou nabídku do budoucna na tyto tři další bloky. Podle už zmiňovaného pana Beneše už ČEZ na přípravě těchto dalších bloků pracuje, zejména na těch dvou temelínských bloků, ale i tak je to zatím spíš jen hudba budoucnosti. Není to úplně otázka dneška, zítřka nebo příštího roku.

Ty jsi říkala 2025 první administrativní budova, 2029 se začne stavět. Kdy má být ta dostavba Dukovan vůbec hotová?
Podle současných plánů by to mělo být v roce 2036, kdy by měl být zahájený zkušební provoz a zhruba o dva roky později už by nový blok měl fungovat naplno. Ale znovu říkám, jsou to současné plány, které se samozřejmě mohou zpozdit. A někdy v té době zároveň bude končit životnost stávajících dvou bloků, které fungují nyní v Dukovanech. Čili ten nový blok je má jaksi jen nahradit. Není to vyloženě nový blok, který by byl navíc. 

Čili je naprosto klíčové, aby se ta stavba stihla.
Ano. Ono se mluví o tom, že by se ta životnost těch dvou stávajících bloků prodloužila, ale i tak by to bylo jen zhruba do roku 2045, pokud se nemýlím, potom už definitivně skončí.