Je předčasné tvrdit, že hrozba hladomoru je zažehnána, říká o dohodě na vývoz obilí expert Havel
Zástupci Ruska a Ukrajiny dopoledne v Istanbulu podepsali dohodu umožňující vývoz ukrajinského obilí. Dlouhou dobu dojednávané řešení umožní vývoz z přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne do rozvojových zemí. Ty byly dosud kvůli ruskému útoku na Ukrajinu zablokované. „Dohoda o obilí nebude mít zásadní vliv na české ceny, můžeme čekat jejich mírný pokes,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál agrární analytik a šéfredaktor portálu Naše voda Petr Havel.
Pokud se dohoda bude dodržovat v praxi, co to znamená pro země Blízkého východu a Afriky, které na obilí z Ukrajiny čekají?
Tak určitě to pro ně je minimálně částečné řešení problému s nedostatkem základních zemědělských surovin, zejména tedy pšenice.
Zástupci Ukrajiny a Ruska podepsali v Istanbulu dohodu o vývozu obilí. Jaký bude mít vliv na světový trh popisuje agrární analytik Petr Havel
To znamená, že cesta obilí z Ukrajiny a případně z Ruska, bude kratší a tím pádem se nebude tolik promítat doprava do cen, což je pro ty země velmi důležité, protože jsou to většinou chudé země.
A právě třeba Ukrajina v minulosti do těchto zemích vyvážela zejména proto, že ceny její pšenice a jejich surovin byly trošku nižší než ceny v EU.
Je tedy hrozba hladomoru v rozvojových zemích, o které mluvil generální tajemník OSN, zažehnána?
Myslím si, že to tvrdit je velmi předčasné. Země severní Afriky a přední Asie bojují s potravinovou krizí už nějakou dobu, válka na Ukrajině ten problém jenom eskalovala. Tady může přijít nějaké dočasné uklidnění a samozřejmě je to odříznutí nejvyššího vrcholku krize.
Nicméně myslím si, že stále je potřeba do těchto zemí vozit základní zemědělské suroviny nebo potraviny i z jiných zemí než z Ukrajiny, protože to asi nebude stačit.
Zástupci Ruska a Ukrajiny podepsali dohodu o vývozu obilí. Otevírá černomořské přístavy
Číst článek
Cena pekařské pšenice začala v reakci na podepsání dohody mírně klesat. Bude mít obnovení vývozu dopad také na ceny obilí, mouky a pekařských výrobků v Evropě a u nás v České republice?
Určitě to nějaký vliv mít bude, ale nebude úplně zásadní. Je potřeba říci, že ceny obilí, když tedy budeme mluvit o pekařině, tak klesaly velmi mírně, ale už nějakou dobu. Teď počítejme, že poklesnou ještě více.
K tomu je tady ještě bezcelní dovoz pšenice z Ukrajiny na území Evropské unie a k tomu je poměrně dobrá úroda. Přestože v poslední době nepřízeň a počasí požáry ve Francii, ve Španělsku a v Itálii nepochybně část úrody zničí anebo zničily, tak pořád bude letošní evropská i světová úroda docela dobrá.
Čili důvodů k tomu, aby cena obilí klesala, je celá řada. Ale když se podíváme zpátky do výroby potravin a pekárenských produktů, tak samozřejmě cena zemědělské suroviny není jediná, která se podílí na výsledné ceně potravin.
To znamená, jistý vliv to mít bude, ale že bychom se vrátili nějak zásadně o třeba desítky procent s cenami někam dolů, tak to určitě neočekáváme. Spíš takovou mírnou stagnaci nebo velmi mírný, ale pořád ještě nárůst cen.
Globální produkce
Jak významným faktorem je například očekávaná sklizeň v Severní Americe?
Severní Amerika se samozřejmě počítá do globálního výsledku. Není to mimochodem jenom Severní Amerika nebo respektive je to celý kontinent, protože dobrá sklizeň byla i v Kanadě.
Kyjev podle Putina není ochotný plnit předběžné mírové dohody. Moskva chce usnadnit vývoz obilí
Číst článek
A nesmíme zapomínat na Austrálii, což se moc neví. Ono je to daleko, ale hlásila v letošním roce poměrně významnou meziroční nadprodukci. Takže to všechno jsou důvody pro to, že globální úroda pšenice bude letos docela dobrá. Bude se pohybovat kolem asi 780 milionů tun, což je srovnatelné s předchozím obdobím i se započítaným výpadkem produkce obilí a exportu obilí z Ukrajiny.
Mimochodem, jaká sklizeň se očekává v České republice?
V České republice sklizeň stále probíhá, nevíme ještě, kolik toho zničí přívalové deště, bouřky a kroupy. Ale v zásadě se dá říci, že sklizeň v letošním roce bude průměrná jako celek, v některých oblastech bude i nadprůměrná, ve studenějších oblastech naopak a v někdejší obilnici České republiky, to znamená jižní Morava, Haná, tam sklizeň bude trochu horší.
Ale v tom celku to bude průměrná úroveň a to samozřejmě bohatě pro potřeby České republiky stačí, protože je dlouhodobě exportérem obilí a musí zhruba polovinu své produkce vyvážet. Takže i kdyby ta úroda objemu v letošním roce v České republice byla o hodně nižší, tak pořád je to pro nás dost.
Turecko zadrželo ruskou loď převážející ukrajinské obilí, podle Kyjeva kradené
Číst článek
Je jasné, že Ukrajina letos kvůli válce vyprodukuje výrazně méně obilí, než na co býval globální trh zvyklý. Jak velký výpadek se očekává?
To v této chvíli nevíme, protože všeobecně se mluví o výpadku kolem 30 procent produkce Ukrajiny, což je řádově řekněme deset až patnáct milionů tun, což samozřejmě není málo, ale když si uvědomíme celkovou globální celosvětovou produkci 780 milionů tun, tak to zas tak strašně moc není.
Možná je na tomto místě dobré připomenout, že Ukrajina byla velmi dlouhou dobu dovozcem obilí i pšenice z České republiky. Tím exportérem se stala až v posledních několika letech, protože se tam podařilo efektivizovat výrobu a protože dokázala nabídnout na globálním nebo severoamerickém trhu lepší cenu.
I výpadek produkce z Ukrajiny a výpadek transportu suroviny na severoafrické a předoasijské trhy se asi trochu přecenil. Jistěže existuje, ale jsou tady i jiní producenti. Problém je, že ti jiní producenti jsou obvykle od těch zemích dovozu trochu více vzdáleni, a proto je tam problém i třeba s logistikou. Proto je velmi důležité a dobré, že se podařilo dosáhnout té dohody.
