Tato změna by se týkala i Diecézní charity Brno, která spravuje například projekty dluhové poradny nebo terénní služby svatého Františka, oba financované z evropských fondů.

„V průběhu jednoho kalendářního roku se nám vystřídá až 800 klientů a řeší se tu věci jako nedoplatky na energiích nebo situace, kdy přichází ke klientům exekuční příkaz,“ říká Klára Ondráčková, která poskytuje dluhové poradenství.

Terénní služby svatého Františka zase pomáhají těm nejchudším obyvatelům. „Tady v Brně nejvíce financuje ty služby, které jsou opravdu pro lidi, kteří nemají nic. Jsou v dluhové pasti nebo jsou bez domova a potřebují úplně základní věci,“ popisuje ředitelka služeb Diecézní charity Brno Jana Levová.

Finanční spoluúčast při čerpání peněz z evropských fondů by podle návrhu ministerstva financí vzrostla z 5 na 10 procent. U celorepublikových výzev by se pak zvedla na zhruba 13 procent. Pro neziskové organizace by to znamenalo, že by musely dát na jeden projekt i stovky tisíc korun navíc.

„Znamenalo by to pro nás obrovskou finanční zátěž a možná i to, že bychom to nemohli realizovat,“ komentuje Levová.

Kritika ze strany neziskových organizací

Problém by to byl i pro menší organizace, za kterými nestojí silní a stabilní dárci. Patří k nim třeba IQ Roma Servis

„Máme velmi omezené možnosti kofinancování získat, jednak protože téma Romů je v České republice velmi neoblíbené a dále se nám nedaří fundraisingem získat potřebný objem prostředků," říká zástupkyně ředitele Zuzana Siváková.

V Praze by zase měly neziskové organizace na projekty doplácet až polovinu financí.

„Že neziskové organizace dofinancují 50 procent je nereálné. Celkově je ten návrh podle mě nešťastný," tvrdí finanční ředitel Člověka v tísni Jan Kamenický.

Návrh ministerstva financí sice počítá s nižší spoluúčastí neziskových organizací v případě veřejně prospěšných činností, získat výjimku ale může projekt až poté, co ho zhodnotí úředníci resortu.

Podle Ivy Kuchyňkové z iniciativy Za bydlení to pro neziskové organizace znamená, že by si musely zajistit finanční zdroje ještě před podáním žádosti – a to mnohé odradí.

„Domnívám se, že ministerstvo tímto nic neušetří, protože ten dopad, který bude následovat, toho, že se lidem za včas nepomůže, bude potom mnohem náročnější,“ říká Kuchyňková.

Ministerstvo obavy nesdílí

Ministerstvo financí si ale nemyslí, že by na tento scénář došlo, říká mluvčí Gabriela Krušinová: „Obavy ohledně nerealizace mnohých projektů nesdílíme.“ A upozorňuje na to, že Státní rozpočet by totiž neměl být jediným zdrojem financování.

„Je žádoucí do financování projektů zapojit i soukromé zdroje, případně místní či krajské rozpočty. Dopad a přínos realizovaných projektů totiž není jen na stát jako takový ale i na příslušné obce či kraje,“ doplňuje Krušinová.

Návrh se ale v této podobě nelíbí ani Svazu měst a obcí. Podle výkonné ředitelky svazu Radky Vladykové nebudou mít samosprávy dost peněz na dofinancování: „Na opatření, která připravuje ministerstvo financí a ostatní ministerstva, se díváme jako na jeden celek. To znamená, že když budeme muset ještě kofinancovat projekty pro neziskový sektor, tak tím se zvýší naše výdaje a sníží se zase náš investiční potenciál.“

Podle ministerstva financí se bude vláda návrhem zabývat pravděpodobně ve druhé polovině srpna. Pokud jej schválí, budou nové podmínky platit od 1. října.

Patrik Salát, epo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít