Ve Spojených státech klesly akcie konkrétně technologickým firmám. Myslíte, že se tak stalo v předtuše možných evropských protiopatření, která by se mohla týkat amerických digitálních služeb?
Ano, je to možné. Možné také je, že klesly i v očekávání protiopatření jiných regionů, konkrétně východní Asie, která je velmi důležitá z hlediska dodávek čipů a jiných komponentů, včetně materiálů pro elektroniku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak by měla Evropská unie zareagovat na cla uvalená Spojenými státy? Poslechněte si rozhovor s ekonomkou Janou Matesovou

Obecně je to reakce na velikou nejistotu, na naprosto nejistá očekávání. Po takové radikální změně globálního obchodního systému není možné predikovat, co bude. To vyjadřuje pokles akciových trhů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron volá po tom, aby evropské firmy v reakci na cla Donalda Trumpa dočasně zmrazily svoje investice na území Spojených států. Bylo by něco takového vůbec možné?
Firmy určitě zvažují, jaké jsou jejich další možnosti. Některé z nich už údajně ohlásily rozšířené investice ve Spojených státech, zřejmě tedy ještě před Trumpovým vyhlášením. Týká se to i některých francouzských firem, takže Macron k nim asi mluvil takto anonymně.

Firmy se rozhodují podle svého akcionáře. Jistě budou vážit fakt, že podmínky na americkém trhu jsou velmi nejisté. Teď jsou zaváděny nějaké podmínky, mohou se dramaticky změnit za pět, za deset let.

Každopádně investice do zahraničí, pokud jde o přesun velké výroby, to není otázka roku, to je otázka rozjetí investice do výnosu. To je otázka deseti let.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová vyzvala, aby země zasažené Trumpovými cly situaci dál neeskalovaly. Jak to mají udělat? Jak to má udělat konkrétně Evropa?
Snažit se, pokud možno, nezavádět také cla. Obchodní válka začíná ve chvíli, kdy na sebe země navzájem uvalují cla. To je skutečně destruktivní pro celou ekonomiku. Viděli jsme to ve velké hospodářské krizi, kdy americká ekonomika poklesla v jednom roce o 30 procent.

Čili to je nejhorší, co můžete dělat. Je potřeba snažit se vyjednávat, anebo najít nějaké jiné nástroje, jak svou ekonomiku posílit. Evropa má ty nástroje velké, může hledat jiné trhy.

Evropa má spoustu dohod o volném obchodu. A například Vietnam je neobyčejně zasažený, ten dostal navíc uvalena ještě 46procentní cla (od Spojených států). Evropa má možnost hledat jiná odbytiště. Jistě je to těžké, je to nadlouho.

Ale zároveň má Evropa obrovské vnitřní bariéry, které zasahují každou výrobu, nejenom výrobu, která vyváží do Spojených států. A ty jsou mnohem vyšší než 20procentní nebo i 45procentní cla v souhrnu uvalená na automobilový průmysl. Čili Evropa se musí teď hned přestat hádat a začít odstraňovat vnitřní bariéry.

‚Fenomenální nabídka‘

Teď mluvíme na základě výzvy pocházející ze strany Mezinárodního měnového fondu o tom, jak situaci vyvolanou Donaldem Trumpem dál neeskalovat. S čím by měl na páteční jednání s Američany jít eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič?
Kéž by se mu především podařilo se k tomu jednání opravdu dostat, protože od listopadu se lidé kolem Donalda Trumpa a nyní i nová administrativa brání jednáním s Evropskou unií. Jednání o obchodu se podařila začít až někdy před třemi týdny.

Na druhou stranu Donald Trump nyní prohlásil, že je otevřený jednání, pokud země přijdou „se skvělou nabídkou“. Nemění se tedy situace?
Dokonce říkal fenomenální nabídkou. Nevíme, co si představuje pod fenomenální nabídkou. Ano, asi se mění rétorika, protože ještě v té řeči, kdy uváděl nová cla, říkal: „Mám nabídky, volají mi monarchové. Ale když chcete nižší cla, přijďte vyrábět do Spojených států.“

To se obávám, že je v jeho mysli ta fenomenální nabídka: „My k vám nějaké ty velké výroby přesuneme a vy nám snížíte cla na zbytek našeho exportu.“ Ale také to samozřejmě může být reakce na ten veliký pokles akciových trhů.

Donald Trump v tom stejném vyjádření také říkal, že „pacient, kterým je americká ekonomika, musel být velmi, velmi nemocný“. Americké ekonomice se ale v posledním roce dařilo výborně. Kéž by v takovém stavu byla evropská ekonomika.

Americká ekonomika rostla rychle, inflaci se podařilo dostat velmi dobře pod kontrolu. V posledním období nebyla nikdy inflace ve Spojených státech tak vysoká jako v mnoha zemích Evropy.

‚Boj o nové trhy‘

Jeden komentátor navázal na Trumpovu metaforu o pacientovi a řekl, že Trump ho začal operovat bez umrtvení. Považujete za pravděpodobnější, že Trump mění svými cly systém světového obchodu natrvalo?
Nadlouho rozhodně. Jednoznačně nadlouho a možná i natrvalo, ale určitě nadlouho. Už jsme v posledních letech od pandemie a potom od ruské agrese proti Ukrajině viděli největší přesuny obchodních toků na světě v globálním obchodu od devadesátých let, největší v tomhle století.

Ty se teď podstatně zvýší, zesílí. Protože každá země zasažená cly, což jsou tedy všechny země kromě těch, na které zatím platí sankce z americké strany, začne hledat nová odbytiště, čili začne obrovský boj o nové trhy. Pro Evropu to samozřejmě znamená, že mnoho jiných zemí začne hledat trhy v Evropě, zejména Čína.

Pokud chce Trump s pomocí cel změnit systém globálního obchodu a pokud slýcháme ze strany jeho představitelů, že současná globální ekonomika nevyhovuje Spojeným státům, nebylo očekávatelné, že musela přijít nějaká změna?
Ale nikdo asi nečekal takhle masivní změnu prostřednictvím masivních plošných cel na každou zemi. Ano, domnívám se a poslední čtyři až pět let jsem o tom i mluvila, že nějaká změna globálního měnového systému musela přijít.

Ale že se o ní pokusí touto cestou? Je to velmi nekonvenční a velmi nová ekonomická teorie: že takové velké zemi s velmi atraktivním trhem proto, aby tam přišli zahraniční investoři a vyráběli právě tam, se může podařit snížit hodnotu své měny, oslabit ji tím, že zavede na každého jiného potenciálního konkurenta velká cla. Ale je to velmi riskantní. Americká ekonomika určitě utrpí v příštích měsících a letech.

Lukáš Matoška, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít