Ekonomické informace 6. 9. 2004
Prezident Václav Klaus chce odstartovat diskusi o dosavadním fungování centrální banky. Řádově o stovky milionů korun zvedla letos podle odhadů náklady zemědělců dražší nafta, a to i přesto, že mají nárok na vrácení části spotřební daně. Zájem o peníze z Bruselu stále roste. Nejvíce nových účastníků penzijního připojištění získaly v prvním pololetí fondy Credit Suisse Life and Pensions, Pensijní fond České pojišťovny a fond ING PF.
Prezident Václav Klaus chce odstartovat diskusi o dosavadním fungování centrální banky. Čtyřem členům vedení banky - včetně guvernéra Zdeňka Tůmy - z celkových sedmi totiž končí už v únoru příštího roku funkční období a jmenování nových patří podle české ústavy mezi nejsilnější prezidentské pravomoci. Klaus nevyloučil, že někteří z dosavadních členů bankovní rady by ve své funkci mohli pokračovat, jmenovat ovšem nikoho nechtěl.
Klaus ovšem dodal, že zástupce některých ekonomických směrů, kteří v bankovní radě zatím nejsou, by ve vedení centrální banky rád viděl.
Řádově o stovky milionů korun zvedla letos podle odhadů náklady zemědělců dražší nafta, a to i přesto, že mají nárok na vrácení části spotřební daně. Pokud se dosavadní vysoké ceny udrží, zvednou se podle odhadů agrárních organizací náklady zemědělství za celý rok přibližně o půl miliardy korun. Zemědělci totiž patří mezi čtyři až pět největších odběratelů nafty v české ekonomice. Ročně nakoupí asi 540 milionů litrů.
Zájem o peníze z Bruselu stále roste. Na 350 projektů předložili podnikatelé vládní agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest, u které žádají o dotace z Evropské unie. Programy přitom byly otevřeny před pouhými dvěma měsíci, připomíná mluvčí agentury Jana Víšková.
Nejvíce nových účastníků penzijního připojištění získaly v prvním pololetí fondy Credit Suisse Life and Pensions, Pensijní fond České pojišťovny a fond ING PF. Žádnému z těchto i ostatních fonů klienti výrazně neubyli, oznámila Asociace pensijních fondů. Za prvních šest měsíců měly penzijní fondy celkem 2 miliardy 820 milionů klientů. To je o 154 tisíc víc než na konci loňského roku.
Češi se téměř vůbec neobjevují v aktuální turistické statistice Chorvatska. Přitom právě na tamní pláže míří každoročně přibližně milion našich občanů. Nejde ale o žádnou národnostní nesnášenlivost. Jak dodává z Chorvatska náš reportér Dušan Valenta, majitelé apartmánů, kteří záměrně přihlašují jen některé hosty. Ušetří tak na daních a stát, města a obce tak z turistického ruchu příliš peněz nedostávají.
