Začínal jako pojišťovací poradce, dnes šéfuje skoro padesáti lidem. Od sjednávání pojistek se ale přesunul k prodeji krbových kamen. K podnikání ho prý přivedla náhoda.

„Ten nápad přišel hrozně jednoduše. Můj kamarád stavěl barák a potřeboval krb. Našel ho v Polsku asi za poloviční cenu než v Čechách. Takže přišel s nápadem - pojďme to dovážet do Čech,“ říká Radiožurnálu Martin Huml, nyní už provozní ředitel HS Flamingo.

Jen u dovozu zboží z ciziny nezůstal. Časem začal krbové vložky a kamna vyrábět sám. Jeho firma v současnosti vyváží kamna do celého světa včetně třeba Jižní Koreje. K rozvoji podniku ale potřeboval peníze. Zažádal si proto o dotaci.

„Žádali jsme na rekonstrukci starého objektu. Byl to původně statek, tzv. brownfield, byl tedy zařazen do staveb, které jsou v takových odloučených lokalitách. Jsou velké, náročné na rekonstrukci. Dotaci jsme nakonec získali ve výši 60 procent. Nicméně ta celková investice byla daleko vyšší,“ říká Huml.

Čím vyšší suma, tím větší šance

Z evropských fondů získal zhruba devět milionů korun. Po několika letech chtěl proto zkusit štěstí znovu. Na vypracování žádosti o grant si tentokrát najal specializovanou firmu.

„Dál jsme potom žádali i o další dotace na výrobní závod. Agentura, která to zpracovávala, nám ale dopředu řekla, že nikdo není zvědavej na dotace ve výši dvou, tří milionů. Čím vyšší, tak tím spíš ten projekt projde. Takže nakonec jsme od toho upustili, vzhledem k tomu, že jsme nechtěli investovat až takové peníze,“ uzavírá.

Právě nedostatek takzvaných malých grantů je jedním z důvodů, proč se některé firmy dotacím vyhýbají. „Jde hlavně o malé podniky nebo živnostníky,“ dodává předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

„Zejména ty firmy menší mají problém s poměrně vysokou administrativou. Ty úplně malé firmy, zejména živnostníci si zase stěžují na to, že není možné čerpat částky relativně malé, v řádu třeba statisíců korun. Je faktem, že evropské fondy jsou spíše pro firmy, které čerpají miliony,“ říká.

Na správu dotačních žádostí skoro polovina firem využívá externí společnosti. A to hlavně kvůli úspoře času a bezchybnému zpracování. Právě chyby v administrativě jsou totiž často důvodem, proč firmy na dotace nedosáhnou. Zkušenosti s poradenstvím má i Marie Jírů. Mezi jejími klienty převládají hlavně výrobní podniky.

„Ty žádosti jsou rozdílné výzva od výzvy. A není to o tom, že se naučím jeden mustr a budu to dál aplikovat. Dneska připravit projekt a hlavně ho administrovat je velmi náročný a člověk, který se tomu nevěnuje denně, tak není možný, aby obstál. Proto je nutný mít opravdu poradce, kdo se v té administrativě vyzná tak, aby to bylo správně zaúčtované,“ dodává majitelka společnosti Centrum andragogiky.

Od třicetidenního po roční čekání

Podle průzkumu Asociace trvá vyřízení dotací nejčastěji přes čtvrt roku. Výjimkou není ani roční čekání na výsledek. Do jednoho měsíce je pak uzavřená každá pátá žádost. Že zájem o peníze z grantů a dotací mezi českými podniky roste, potvrzuje i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Jen třeba v operačním programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost se přerozdělí zhruba 120 miliard korun,“ říká náměstek ministra Tomáš Novotný z ČSSD.

„My jsme vlastně za dva roky administrace programu obdrželi asi 10 tisíc žádostí v celkové výši 90 miliard korun. Takže opravdu ten zájem je vysoký a můžu potvrdit, že zejména program jako je inovace, čili investice do nových výrobních postupů nebo nákup výrobních zařízení, jsou velmi žádané,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro strukturální fondy Tomáš Novotný.

Podle odhadů ekonomů ale bude objem přímých dotací z Bruselu do budoucna klesat. Firmy, které jsou na jejich čerpání závislé a nepřipraví se včas na jejich omezení, proto můžou řešit i existenční problémy.

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít