Nové budovy a hangáry. Nákup stíhaček F-35 si vyžádá i úpravy vojenského letiště v Čáslavi
Kvůli plánovanému nákupu stíhaček F-35 bude muset česká armáda vyčlenit další peníze na úpravy vojenského letiště v Čáslavi. Přibýt by tam měly nové zabezpečené budovy a hangáry. V kontraktu v hodnotě kolem 120 miliard korun, který odsouhlasila na konci června americká vláda, totiž přestavba čáslavského letiště zahrnutá není.
Americká vláda na konci června odsouhlasila Česku jejich prodej 5,62 miliardy dolarů, což je podle aktuálního kurzu zhruba 120 miliard korun. To je maximální částka, podle ministerstva bude kupní cena nižší. V té ale není zahrnutá úprava vojenské základny v Čáslavi, potvrdila to mluvčí resortu Ivana Navrátilová.
„Modernizace letiště Čáslav bude řešena jinými kontrakty a primární záměr je realizace českými dodavateli, protože část výstavby bude prováděna bez ohledu na projekt pořízení nadzvukových letounů páté generace či jakýchkoliv jiných,“ řekla.
„Příkladem je dlouhodobě plánovaná a nákladná rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy,“ dodala.
Z dokumentu, který na svých stránkách zveřejnil Pentagon, vyplývá, že Česko má zájem o 24 letadel s klasickým vzletem, balík náhradních dílů včetně jednoho motoru a základní sadu munice.
Součástí jsou i šifrovací zařízení, počítačové programy nebo výcvik personálu a servis. V případě úprav vojenské základny počítá dokument pouze s podporou při výstavbě.
„Součástí nabídky Spojených států je odborná pomoc s technickou stránkou výstavby, průběžný dozor nad ní a úkony spojené s certifikací letiště, která je nezbytná pro souhlas s provozováním letounů na základně,“ vysvětlila Navrátilová.
Oprava za každých okolností
Brigádní generál Jaroslav Míka, který je součástí vyjednávacího týmu, před časem Radiožurnálu popsal, co všechno bude čáslavské letiště potřebovat. Potvrdil, že se zmíněnou generální opravou přistávací dráhy z 50. let armáda počítá za každých okolností.
Sněmovna schválila obrannou smlouvu s USA, proti bylo SPD. Prezident Pavel ji může podepsat
Číst článek
„Budou nová stání letounů a ta by se musela budovat tak jako tak pro jiná letadla. Dráhový systém se vybuduje tam, kde je stávající dráha, a to by se budovalo tak jako tak také, a to, že se vybuduje budova pro simulátory a pro plánování misí, to je pořád jenom budova. Není to nic tak obrovského jako třeba terminál na Ruzyni,“ řekl.
Výstavbu budov a nových hangárů prodraží jejich zabezpečení, které je u amerického programu F-35 velmi přísné.
„Veškeré prostory, ve kterých probíhá údržba letounů, ve kterých jsou parkovány a ve kterých jsou další pomocná zařízení, jsou vysoce zabezpečenou oblastí ještě v rámci základny,“ řekl armádní novinář časopisu Letectví a kosmonautika Tomáš Soušek.
Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je nákup letounů politické rozhodnutí, ale podle něj si to Česko může dovolit. Část investic by armáda udělala bez ohledu na typ letadel.
„Je tam spousta položek, které bychom my pořizovali tak jako tak – s jakýmkoliv typem letounů. Ať už jde o munici, nebo výcvik leteckého pozemního personálu, museli bychom platit další věci. Děláme si rozklad v letech, kolik nám to bude brát ročně z rozpočtu,“ vysvětlil Řehka.
‚Neměli bychom to podcenit.‘ Proč potřebujeme obrannou smlouvu s Washingtonem a co na ní vadí SPD
Číst článek
„Nejsou to enormní sumy jako třeba čtvrtina našeho ročního rozpočtu. To tam rozhodně není. Takže my to zatím hodnotíme jako zvladatelné, jinak bychom to nedoporučovali,“ dodal.
V příštím roce by mělo ministerstvo obrany hospodařit s rekordním rozpočtem. Vláda slíbila výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP, podle předběžných odhadů ministerstva financí to bude skoro 160 miliard korun.
Vyjednávací tým teď připravuje poklady pro vládu, která je dostane nejpozději na konci září. Vláda o historicky nejdražším nákupu pro českou armádu rozhodne na podzim. Podle Černochové pořizovací částka bude nižší než oznámených 120 miliard korun.
Výdaje pro kapitolu ministerstva obrany jsou zvýšeny o 48 miliard korun na celkových 159,8 miliardy korun, čímž vláda splní svůj členský závazek Severoatlantické alianci zajistit výdaje na obranu ve výši 2 procenta HDP v souladu se zákonem o financování obrany.
