Na výrazně lepší ceny se lze u některých dopravců a tras dostat při objednávání s několikatýdenním předstihem, především na mezistátních linkách. Zdaleka však nejde o univerzální pravidlo.
Od 90. let se dočkalo evropských úspěchů jen několik ruských a ukrajinských klubů. České týmy vyšly z transformace jako jedny z nejsilnějších ze zemí bývalého Východního bloku.
Právě v tomto týdnu každoročně pronikají mezi stovku nejhranějších písní v českých rádiích i na digitálních platformách vánoční evergreeny. Které to jsou?
V dětství dnešních šedesátníků byly Vánoce pod sněhem až dvakrát pravděpodobnější, než jsou dnes. Nejde jen o estetický problém: sněhu je méně i po zbytek zimy, voda pak po oblevě v krajině chybí.
Od roku 1961 se světová teplota zvýšila o 1,2 °C, ale oblasti se oteplují různě rychle. V České republice vzrostla průměrná roční teplota za šedesát let o dva stupně.
Marečku, podejte mi pero, Pelíšky, Obecná škola, Spalovač mrtvol, Na samotě u lesa… Ale i jiné, mladší, starší, delší, kratší české filmy. Jaký je váš nejoblíbenější?
Předseda hnutí ANO svůj výsledek ve druhém kole opřel kromě svého elektorátu také o hlasy od voličů hnutí SPD, kteří mu přispěli zhruba 330 tisíci hlasy.
Dětský fond OSN varuje před dopady klimatické krize na zdraví dětí. Mezi přímé dopady patří úpaly, astma, infekce i alergie, mezi nepřímé úrazy, podvýživa nebo rizika migrace.
Zabaveno komunisty, vráceno státem. Jak církve hospodaří na znovu nabyté půdě? Odpovídá datový novinář ČRo Jan Boček a odborník na životní prostředí Vojtěch Pelikán
Český rozhlas odstartoval projekt Česko 2022: Život k nezaplacení, ve kterém mapuje dopady zvyšující se inflace, energetické krize a dalších problémů na finanční situaci rodin.
Český rozhlas spolu s výzkumnou organizací PAQ Research spouští exkluzivní projekt, v němž mapuje dopady zvyšující se inflace, energetické krize a dalších problémů, které dopadají na české domácnosti.
Odborná porota do užší nominace vybrala projekty Rozděleni svobodou, texty o energetických výzvách na pozadí změny klimatu a interaktivní mapu bytové nouze.
Co se dá vyčíst z databází přihlašovacích údajů, které kolují na internetu? A jak se lépe zabezpečit při pobytu na síti? Na to odpovídá bezpečnostní expert Michal Špaček.
K čemu je výzkum zvířecích hlasů? Kdy váš mobil pozná, který pták zpívá za oknem? A jak nahrávat zvuky z dronu? Odpovídá Ondřej Belfín, který studuje biologii na Univerzitě Karlově.
Od roku 2014 spojují analytici ministerstva zdravotnictví klíčová zdravotnická data v jediném systému – Národním zdravotnickém informačním systému. V příštím roce by měla přijít otevřená data.
Proč se tuzemská společnost dělí zrovna na šest tříd? Kolik lidí sociologové při výzkumu pro projekt Rozděleni svobodou vyzpovídali? Odpovídají dva z autorů výzkumu Daniel Prokop a Martin Buchtík.
Pražští plánovači v roce 2015 zdarma zveřejnili městská prostorová data. Co je k tomu vedlo? A udělali by to znovu? V podcastu Dataři odpovídá šéf sekce prostorových informací Jiří Čtyroký.
Co měří volnočasoví meteorologové? Kde jsou k dispozici historické záznamy o počasí? A jak se zaměřují údery blesků? Michal Denár představuje amatérskou meteorologii.
Proč exekutoři nechtějí zveřejňovat, kde je kolik dlužníků? Kdo může za chyby v databázi exekucí? A jak se dítě zadluží? Rozhovor s autorem Mapy exekucí Radkem Háblem.
Ústavní soud posvětil aktuální praxi, kdy mobilní operátoři musí půl roku zpětně uchovávat informace o pohybu svých zákazníků a o tom, s kým si volali a psali.
Kde všude jsou roztroušené informace o dotacích, zakázkách nebo darech politickým stranám? V dalším podcastu Dataři to vysvětluje analytik a ekonom Jiří Skuhrovec z EconLabu.
Proč je při interpretaci státních databází nezbytná doménová znalost? A kde hledat informace o finančních výdajích státu? Další díl podcastu Dataři se věnuje tuzemským rejstříkům, firemním i dotačním.
Organizátor pražské hromadné dopravy ROPID publikuje jako otevřená data jízdní řády i souřadnice zastávek. Nově jsou veřejné i přepravní průzkumy. Co se z nich dá vyčíst?
Co v Česku eviduje justiční statistika? A proč je veřejnosti z větší části nepřístupná? Rozhovor s výzkumníkem Ústavu státu a práva Akademie věd Jakubem Drápalem.
Deset tisíc absolventů. To je číslo, kterého se v roce 2019 pokusí dosáhnout nezisková organizace Czechitas. Co lidi motivuje, aby se začali se učit programovat?
Proč má naprostá většina Čechů zkreslené představy o kriminalitě? A jaké jsou prostorové vzorce zločinu? A proč jsou data o kriminalitě v Česku tajná, když je policie v zahraničí běžně zveřejňují?
Chodí se vám na Facebook dobře? Bojíte se špehování? Rozhovor s webeditorkou Radiožurnálu Kristýnou Hladíkovou a datovým novinářem Michalem Zlatkovským o životě na největší sociální síti.
Běžné hokejové statistiky jsou často zavádějící, říká Jan Morkes, známý také pod twitterovou přezdívkou @The_HockeyNinja. Jak s daty pracují trenéři momentálně druhého týmu extraligové tabulky?
Nejsou otevřená data jen předvolební lákadlo? Co Česko dělá pro to, aby veřejnost více využívala informace, které stát sbírá? O tuzemských otevřených datech s národním koordinátorem Michalem Kubáněm.
Jak vypadal druhý hackathon veřejné správy? A co chystá Hlídač státu? O tom, jakou roli při kontrole úřadů hrají informační technologie, s Michalem Bláhou mluvili datoví žurnalisté iROZHLAS.cz.
Proč bez informací nemůžeme kritizovat politiky? A co stát získá, když zveřejní své databáze? O tom, jak daleko sahá právo na informace, s Adamem Rutem z organizace Otevřená společnost.
Kde si legálně stáhnout tuzemské mapy? Co dostanete zadarmo a za co musíte platit? O dostupnosti českých mapových dat jsme si povídali s analytikem ČÚZK Michalem Medem.
AUDIO: Představujeme první díl podcastu Dataři o datech a lidech kolem nich. Dnešním hostem je Michal Škop ze sdružení KohoVolit.eu, který stojí za Volební kalkulačkou.
