Na Škaredou středu by se lidé neměli mračit, říká tradice
Různá pojmenování dne v polovině Svatého nebo Pašijového týdne sahají do dávné historie. Uchovaly se názvy jako Škaredá středa, Sazometná středa nebo například Černá středa.
Pojmenování Sazometná středa se objevuje už před rokem 1500, a to v názvu kázání Jakoubka ze Stříbra.
„Sazometná středa nazývá se středa před Zeleným čtvrtkem, poněvadž Čechové v ten den vymetávali saze z komína za příčinou nastávajících svátků velikonočních,“ vysvětluje Ottův slovník naučný, svazek XXII, strana 707.
Se sazemi a jejich barvou souvisí i druhý lidový název středy před Zeleným čtvrtkem, tedy Černá středa. „Je Černá středa sazometná, den velikého uklízení,“ píše spisovatelka Jarmila Glazarová v jedné ze svých knih.
Nejjednodušší vysvětlení je ale asi toto: Podle biblického vyprávění se Jidáš mračil na Ježíše, kterého později zradil. Proto by se dnes neměli lidé mračit, aby jim to náhodou nezůstalo a nemračili se pak na všechny během roku už každou středu.
