Už na summitu Unie minulý týden žádalo několik zemí, aby se při stanovování podmínek snižování emisí oxidu uhličitého přihlíželo k jejich specifickému postavení. Výzvu podepsaly tři země Visegrádské skupiny, pobaltské republiky a také Bulharsko s Rumunskem.

Jde především o požadavek, aby si také energetické podniky musely kupovat 100 % povolenek k vypouštění CO2 v aukcích už od roku 2013 jako jiná odvětví průmyslu. Některé z těchto zemí se obávají zvýšení cen elektřiny kvůli nutnosti kupovat plné množství emisních povolenek. Jejich energetika je totiž založena hlavně na tepelných elektrárnách. Chtějí, aby náběh aukčního prodeje povolení byl postupný.

Nejde ale jen o nové členské země. Zmírnění podmínek žádá například také Itálie. Ministryně životního prostředí Stefania Prestigiacomová před dnešním jednáním prohlásila, že bude žádat "hluboké změny" v unijním plánu boje s globálním oteplováním, protože italské podniky by nebyly schopné unést náklady na dnes navrhovaná opatření.

Evropská unie chce hrát vedoucí roli v boji s globálními změnami podnebí. Chtěla by dokonce jít příkladem ostatním. Proto už loni na jaře přijala Evropská rada ambiciózní plán snížení emisí skleníkových plynů o 20% do roku 2020. Ve stejném roce by také měla pětina veškeré energie spotřebované v Unii pocházet z obnovitelných zdrojů.

Soubor opatření k boji se změnami klimatu teď mají na stole ministři pro životní prostředí sedmadvacítky. Mají najít společný postoj pro konferenci o změnách klimatu, kterou bude na začátku prosince hostit polská Poznaň. Právě Polsko patří k zemím, které minulý týden hrozily zablokováním dohody.

Pavel Novák, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít