Eurozóna je pro zapojení soukromého sektoru do pomoci Řecku
Řecká vláda zatím nemá příslib další půjčky od Evropské unie ve výši dvanácti miliard eur, které těžce zadlužený stát nutně potřebuje ke splácení starších úvěrů. Ministři financí zemí platících eurem se v Lucemburku dohodli, že do Atén pošlou potřebnou sumu do poloviny července - pod podmínkou, že řecký kabinet prosadí v parlamentu další úsporné kroky, včetně rozsáhlé privatizace.
Řecko si zatím může být jisté, že ho eurozóna nenechá padnout, protože panují velké obavy z tzv. dominového efektu. Nepadlo však rozhodnutí, že Atény dostanou dalších 12 miliard eur – čeká se totiž na hlasování v řeckém parlamentu, zda přijme další úsporná opatření. Nový řecký ministr financí přesvědčoval své kolegy z eurozóny, že se tak stane. Také podle předsedy eurozóny, lucemburského premiéra Jeana-Claudea Junckera, je třeba počkat, jestli další vládní plán reforem a úspor projde v řeckém parlamentu. Peníze by pak mohlo Řecko dostat v polovině července.
Po několikahodinovém nočním jednání se ministři shodli, že do nového záchranného balíku by se měl dobrovolně zapojit i soukromý sektor. To původně prosazovalo Německo a Nizozemsko a v pátek o tom jednali francouzský prezident s německou kancléřkou.
O výsledcích jednání informoval přímo z Lucemburku ve Světě o osmé zpravodaj Pavel Novák
Už několik týdnů se také mluví o tom, že Řecku nebude stačit ani už slíbená pomoc 110 miliard eur a bude do roku 2014 potřebovat možná ještě jednou tolik. I o tom už se sice v Lucemburku mluvilo, ale prioritou je současná, krátkodobá půjčka, aby Řecko mělo prostředky na vyplacení svých dluhopisů.
Už nyní ale vzniká opozice proti tzv. druhému záchrannému balíku. Část peněz by měla jít ze záchranného fondu Evropské komise, na němž s podílí i Velká Británie, nebo Česká republika.
Rámcové obrysy další záchrany se mají tvořit na počátku července. O vzniku tohoto dalšího záchranného mechanismu budou jednat lídři vlád sedmadvacítky na summitu v Bruselu na konci týdne.
