Mluvčí Evropské komise Mina Adreevová ale připomněla, že ještě není u konce legislativní proces. Změnami se bude zabývat polský Senát, na závěr půjdou k podpisu polskému prezidentovi.
Paříží prošel průvod lidí, kteří demonstrovali proti sociální politice francouzské vlády. Mnohatisícové protesty svolalo několik odborových organizací a konaly se i v dalších francouzských městech.
Malajsijský lid se k volbám dostavil v nebývale vysokém počtu. A prokázal mnohem více zdravého rozumu než mocí a nekale nabytými penězi opojení politici. Jenže k moci se dostal muž s temnou minulostí.
Velkým bezpečnostním rizikem je vleklá válka v Jemenu, kterou vede koalice pod kuratelou Rijádu. Podle expertů se tento konflikt stává pro Saúdskou Arábii i ostatní svět noční můrou.
Během svého slavnostního projevu před oběma komorami parlamentu představil prezident Emanuel Macron priority svého pětiletého působení. Chce se vydat odlišnou cestou než jeho předchůdci.
Zástupci Řecka a jeho zahraničních věřitelů dojednali dlouho očekávanou dohodu o reformách, které jsou nutné k uvolnění dalších peněz ze záchranného programu pro tuto zadluženou jihoevropskou zemi.
Až o polovinu skokově podražily v Egyptě benzín a nafta. Země vykročila na cestu bolestivých reforem a Egypťané musejí podle vlády zatnout zuby. Den před zdražením pohonných hmot navíc devalvovala egyptská libra o 50 procent. Zavedení plovoucího směnného kurzu je jednou z podmínek Mezinárodního měnového fondu, od kterého Egypt žádá masivní půjčku.
Řecký parlament schválil ještě před půlnocí úsporná opatření navrhovaná vládou. Reformy daňového a důchodového systému podpořili všichni koaliční poslanci. Úsporami podmiňují mezinárodní věřitelé další půjčku, kterou Atény potřebují na splácení svého dluhu. Reformy mají státu ušetřit asi 5,4 miliardy eur, v přepočtu zhruba 146 miliard korun ročně.
Řečtí poslanci budou rozhodovat o nových škrtech důchodů a změnách daňového systému. Tyto reformy jsou nutné, aby zadlužené Řecko dostalo další miliardy zahraniční pomoci, jinak mu bude znovu hrozit bankrot. K prosazení reforem má vláda premiéra Alexise Tsiprase v parlamentu pouze slabou většinu.
Peking chce udržet hospodářský růst nad 6,5 procenta. Při představování návrhu pětiletého ekonomického plánu na roky 2016 až 2020 to oznámila čínská vláda. Do hlavního města se na Všečínské shromáždění lidových zástupců sjeli nejvlivnější politici a podnikatelé v zemi.
Polsko potřebuje Velkou Británii v Evropské unii. V první den návštěvy britského premiéra Davida Camerona to prohlásila předsedkyně vlády Beata Szydlová. S částí navrhovaných reforem týkajících se fungování unie má ale Varšava problém. Patří mezi ně i případné omezení přístupu imigrantů ve Spojeném království k sociálním dávkám.
Klíčové reformy premiéra Hajdara Abádího posvětil irácký parlament. Podle některých komentátorů poslanci ustoupili tlaku Iráčanů, kteří už několik týdnů demonstrují proti neschopnosti státní správy. V posledních dnech váznou například dodávky elektřiny a pitné vody. Reformy mají omezit politickou korupci a omezit plýtvání.
Řecký parlament přijal druhý balík reformních opatření. Aténám se tak otevírá cesta k další finanční pomoci od mezinárodních věřitelů. Část vládní strany Syriza ale návrhy nepodpořila a premiér Alexis Tsipras musel spoléhat na opozici.
Řečtí poslanci rozhodnou o druhém balíku reforem, které si vyžádali mezinárodní věřitelé jako podmínku pro další finanční pomoc zadlužené zemi. Hlasovat by měli začít po 23. hodině středoevropského času. První reformy schválil parlament minulý týden jen díky hlasům opozice.
Vláda premiéra Tsiprase na nátlak eurozóny přijala první balík reforem, který ruší dosavadní výhody pro populární destinace v Egejském, Iónském či Středozemním moři. Pro řecké ostrovy to znamená, že už nebudou moct využívat nižších daní. Ke zdražení zájezdů či služeb ale podle Řeků podnikajících v turistickém ruchu dojde jen minimálně nebo vůbec.
Řecko zavádí tvrdé reformy, které dopadnou na státní zaměstnance, firmy i podnikatele. Atény díky tomu dostanou další finanční pomoc, samotné Řeky ale čeká další šetření a také zdražování.
Řecký parlament většinou hlasů schválil první strukturální reformy požadované eurozónou výměnou za příslib nového mezinárodního záchranného programu. Ještě před hlasováním se v centru Atén sešlo víc než 12 tisíc Řeků na protest proti navrhovaným změnám.
Řecký premiér Alexis Tsipras chce, aby pro reformy dohodnuté v pondělí s eurozónou při dnešním pozdě večerním hlasování zvedli ruku všichni poslanci za jeho stranu Syriza. V opačném případě hrozí demisí. Část Řeků včetně koaličních politiků uzavřenou dohodu kritizuje, většina je s ní však zřejmě smířená jako s jedinou cestou, jak zůstat v eurozóně – alespoň to naznačuje průzkum pro deník To Vima.
Řecké lékárny bijí na poplach. Chybí jim léky na běžné i závažné nemoci. Distributoři je totiž raději vyvážejí do zahraničí, kde za ně inkasují více peněz. Stát navíc zpožďuje platby lékárnám. Stovkám z nich proto hrozí bankrot. Dnešní stávky proti reformám, které mají jejich postavení ještě ztížit, se proto zúčastní také lékárníci.
Řecký parlament začne ve středu hodinu před půlnocí schvalovat balík klíčových reforem. Proti nim se už postavila radikální levice i pravice, v parlamentu je zřejmě nepodpoří ani část vládního uskupení Syriza a nejisté je i hlasování poslanců koaliční strany Nezávislí Řekové. Komunisté pak dokonce tvrdí, že jde o nezákonné kroky, které chce premiér Alexis Tsipras prosadit. Naopak pro budou hlasovat opoziční strany To Potami a Nová demokracie.
Řecko si bude muset ještě více utáhnout opasky a změnit i systém důchodů, který umožňoval například vyplácení penze lidem, kteří už nežijí, nebo opakované dostávání penze čtrnáctkrát do roka. Bez radikálních reforem včetně penzijního systému totiž Atény nedostanou slíbenou pomoc, a zemi by tak hrozil bankrot.
Mnozí Řekové se pondělní dohodou s Bruselem cítí ponížení. Část vládní koalice se schvalováním reforem nesouhlasí a hrozí, že je při středečním hlasování nepodpoří. Odbory už pohrozily čtyřiadvacetihodinovou stávkou.
Za ekonomickou krizi je odpovědné Německo, myslí si mnozí Řekové. Nesouhlasí také s rozhodnutím premiéra Tsiprase, který se zavázal k prosazení radikálních reforem navzdory odmítavému stanovisku většiny obyvatel země i části vládních politiků. Zejména mladí Řekové pak vidí svou budoucnost spíše pesimisticky.
Řecká vláda odeslala zástupcům eurozóny návrh reforem, kterými je podmíněná finanční pomoc Aténám. Program dnes začne ve zrychleném řízení projednávat řecký parlament, kterému ho ještě ve čtvrtek v noci předložila vláda. Zemi podle návrhu údajně čeká prudký nárůst daní, zásah do penzijního systému a výdajové škrty.
Řecko podle eurozóny konečně předložilo vážně míněné návrhy dalších úsporných opatření. Řekl to předseda Evropské rady Donald Tusk. Reagoval tak na návrhy dalších škrtů, které řecká vláda svým věřitelům poslala dnes ráno. Slib další půjčky ale Athény dnes přesto nejspíš nedostanou.
Řecko musí přijít s novým návrhem reforem. Jeho dosavadní plán, jehož obsah zatím není veřejně známý, mezinárodní věřitelé zamítli. Věřitelé přitom reformami podmiňují vyplacení dalších víc než sedmi miliard eur v rámci záchranného programu. Ten je plánovaný do konce června. Žádný konkrétní výsledek nevzešel ani z noční schůzky řeckého premiéra s francouzským prezidentem a německou kancléřkou.
Nový řecký návrh na přijetí dalších reforem je podle eurozóny nedostatečný, oznámila Evropská komise. Věřitelé Řecka podle ní požadují vyšší úsporná opatření, než s jakými ve svém návrhu řecká vláda počítala.
Ukrajina požádala západní země o nový „Marshallův plán". Zemi by měl pomoci vypořádat se s výzvami, které před ní staví katastrofální stav hospodářství, ruská anexe Krymu a Ruskem podporovaný konflikt v Donbasu. Ukrajinští politici proto na mezinárodní konferenci na podporu Ukrajiny v Kyjevě seznámili západní protějšky a instituce s dosavadními výsledky reforem a načrtli plán do budoucna.