V platnost vstoupí zákon, který vládě už schválil parlament. Podle něj zodpovídají za svou činnost dceřiné společnosti švýcarských firem, a to podle u nich platného práva.
Britský premiér Boris Johnson tvrdí, že referendum z roku 2014 bylo jednoznačné, mělo by se respektovat a žádné další by se v blízké budoucnosti konat nemělo.
Současně s prezidentskými volbami proběhla v některých státech USA referenda o dalších tématech. New Jersey schválilo rekreační užívání marihuany, Mississippi novou vlajku.
Podle předběžných výsledků, které zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.
Referendum, odložené z dubna kvůli koronavirové krizi, si vynutili Chilané loni na podzim masovými demonstracemi. Pro novou ústavu nyní hlasovalo 78 procent voličů.
Možnost „Ano“ v nedělním a pondělním hlasování zaškrtlo skoro 70 procent voličů. Zároveň se volilo v regionálních a místních volbách, ve kterých úřady odevzdané hlasy stále ještě sčítají.
Vědci označili za hlavní motivaci migrace nejistotu pramenící z brexitu. Nejvíce občanů Spojeného království se po referendu usadilo ve Španělsku, Francii a Německu.
Výbor pro bezpečnost a tajné služby britského parlamentu uvedl, že nedostal od britské vlády dostatek podkladů k prošetření možné snahy Kremlu ovlivnit hlasování o odchodu z Evropské unie.
Velká většina Rusů žijících v Česku hlasovala v nedávném referendu proti změnám ruské ústavy, které mají umožnit, aby prezident Vladimir Putin zůstal hlavou státu až do roku 2036.
Hlasování o změnách ruské ústavy dopadlo dle očekávání. Šéf Kremlu Vladimir Putin může být spokojen, přestože regulérnost celého hlasování je vzhledem k rozsáhlým manipulacím snadno zpochybnitelná.
Sečteny jsou zatím hlasy ze 40 procent volebních okrsků. Proti změně ústavy se vyjádřila čtvrtina voličů, tři čtvrtiny s návrhem souhlasí. Informovala o tom agentura TASS.
„Něco takového jsme v Rusku nevídali,“ říká odborník k ruskému hlasování o změnách ústavy. Podle organizace Golos se přitom hlasování jeví jako jedno z „nejméně transparentních“ za posledních 20 let.
Moskva||Ivana Milenkovičová|Zprávy ze světa|Od stálého zpravodaje
Ve čtyřech z moskevských okrsků podalo žádost o elektronické hlasování víc lidí, než je tam registrovaných voličů. Podle volební komise šlo o technickou chybu.
Putin také ve svém projevu pochválil úspěšné zvládání epidemie nemoci covid-19 v Rusku a slíbil regionům další kompenzace výdajů na boj s nemocí ve výši 100 miliard rublů.
Vladimír Putin nevyloučil další kandidaturu na prezidenta. V dubnu se bude v Rusku konat referendum, které by mu mohlo umožnit, aby mohl být znovuzvolen až na dvě další šestiletá období.
Příběh se odehrává v dětském domově v blízké budoucnosti, v níž si ruští rodiče stejného pohlaví mohou osvojovat děti a která nastala poté, co neprošly změny v ústavě.
V posledních letech se před každými volbami v Rusku ozývají signály přímo z terénu, které mluví o nucené účasti na hlasování, popřípadě i o tom, jak přesně má volič hlasovat.
Rusové budou navzdory epidemii koronaviru hlasovat o novele ústavy, díky které by mohl Vladimir Putin znovu kandidovat na prezidenta. Kritici se obávají manipulace s výsledky voleb.
Předtermínové hlasování začalo navzdory epidemii koronaviru na Čukotce, na ostrově Sachalin v Tichém oceánu a na Sibiři. Z některých míst bude možné urny s hlasy přepravit pouze za pomoci vrtulníku.
Osvětová kampaň bude probíhat kromě Plzně, Ústí nad Labem nebo Karlových Varů i v Jeseníku, kde se však proti testování technologie někteří občané ostře postavili a žádají referendum.
Přestože koronavirová krize v Rusku nebyla ještě ani zdaleka zdolána, vrcholná politická scéna před sebou vidí daleko důležitější úkoly, mezi nimiž jako monument ční hlasování o ústavních změnách.
Jedenáctitisícový Jeseník se probojoval mezi pět tuzemských měst, která mají mít možnost testovat mobilní sítě 5. generace. Místo radosti z nejnovější technologie se ale ve městě zvedá vlna nevole.
Novou právní normu, dovolující Putinovi nechat se po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 nechat se zvolit prezidentem na ještě dvě šestiletá období, schvaluje 48 procent dotázaných.
Ruský prezident Vladimir Putin připustil, že termín všelidového hlasování o ústavních změnách by z 22. dubna mohl být při nepříznivém vývoji koronavirové krize posunut na pozdější dobu.