Senát přijal usnesení, že se záměrem rektora nesouhlasí a dříve uvedené důvody nejsou pro odvolání dostatečné. Senát tak nechává na rektorovi univerzity, zda využije své pravomoci a děkana odvolá.
Ze sedmi zahájených trestních řízení se dvě týkají projevů při shromáždění, další dvě podezření z útoku na úřední osobu a zbylá tři napadení projíždějícího auta s ukrajinskou poznávací značkou
„Preparát se musel dobře zafixovat v přepravní bedně tak, aby při letecké přepravě nedošlo k poškození. V Keni bude vystaven v národním muzeu,“ popisuje ředitel Zoo Dvůr Králové Přemysl Rabas.
Děkan Miroslav Ševčík z Vysoké školy ekonomické se brání odvolání a ukazuje stovky podpůrných e-mailů, které mu byly zaslány. Jeho odvolání by podle něj znamenalo ztrátu akademických svobod.
Ekonom a politik Ševčík, který je expertem hnutí Trikolora, se podle serveru Forum 24 v sobotu zapojil do protivládní demonstrace a následného pokusu odstranit ukrajinskou vlajku z Národního muzea.
Strana PRO v neděli v prohlášení uvedla, že k pokusům o stržení vlajky z budovy muzea došlo až po ukončení demonstrace. Zároveň naznačila možnou účast provokatérů na akci.
Kritika se na Ševčíka snesla poté, co se v sobotu údajně účastnil protivládní demonstrace. Podle serveru Forum24 byl mezi těmi, kteří chtěli vniknout do Národního muzea a strhnout ukrajinskou vlajku.
Většina z 18 lidí zajištěných po sobotní demonstraci v Praze při pokusu proniknout do Národního muzea je podezřelá z přestupku. Jeden je podezřelý ze schvalování genocidia.
Několik stovek demonstrantů se po skončení protivládní demonstrace v Praze na Václavském náměstí přesunulo před Národní muzeum, kde žádali sundání ukrajinské vlajky.
Česká televize odvysílá svůj Prezidentský duel proti původnímu plánu již v neděli 22. ledna. ČT uvedla, že na tento termín ho přesunula kvůli kolizi s debatou na konkurenční TV.
„I ten 1. leden 1993 jsme chápali tak, že se náš stát zmenší, ale pořád je to ten stejný stát,“ říká historik Stehlík. Zatímco u nás je 28. říjen státním svátkem, na Slovensku jde pouze o památný den.
„Diskotéka v Národním muzeu není povolená, ale to nás vedlo k přesvědčení, že to tam budeme muset dostat,“ říká pro Radiožurnál architekt výstavy Josef Tomšej.
„Někdo vytisknul jeden díl a další protiskl třeba celou kilovou cívku. Každý, kdo se přihlásil, dostal kilo materiálu a mohl s tím nakládat podle svého uvážení,“ popisuje koordinátorka.
„V dopise zpravodajci hodnotí úspěšnou akci Anthropoid a likvidaci Reinharda Heydricha, ale zmiňují se v něm také o tom, jaký teror fašisté rozpoutali v protektorátu,“ popisuje ředitel muzea.
Před třiceti lety – v létě 1992 – začalo dělení Československa. „Myslím, že to svým způsobem bylo tehdy nutné,“ hodnotí historik Michal Stehlík, spoluautor podcastu Přepište dějiny.
Dne 16. června 1942 se konalo v parku Národního muzea setkání tří odbojářů z Dolních Vilémovic: Pětadvacetiletého Aloise Denemarka, Jaroslava Kubiše a jeho bratra Jana Kubiše, parašutisty z Anglie.
Výstava v pražském Národním muzeu bude pro veřejnost přístupná od soboty 28. května, slavnostní otevření je naplánované o den dříve na výročí útoku na Reinharda Heydricha.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zařadila úspěšný útok na Heydricha mezi nejvýznamnější diverzní akce druhé světové války. Díky Jozefu Gabčíkovi nese i silnou slovenskou stopu, řekla.
Čaputová do Prahy přijela v pátek odpoledne, návštěvu zahájila v Resslově ulici uctěním památky československých parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří před 80 lety na Heydricha zaútočili.
Akcí se zúčastní čelní představitelé státu i zahraniční hosté. Do připomínek atentátu se zapojí mimo jiné slovenská prezidentka Zuzana Čaputová či šéfka britské diplomacie Liz Trussová.
Česká muzea letos prosí všechny návštěvníky, aby formou dobrovolného vstupného přispěli na záchranu památek ničených a ohrožovaných válkou na Ukrajině.
Pomocí dobových artefaktů, projekcí nebo obrazů přibližuje dějiny českého národa od 8. století až do první světové války nová expozice Národního muzea.
„Cena dovezených lyží, které k nám byly přivezeny, byla 11 zlatých, 60 krejcarů. Ty, které se vyráběly u nás, stály polovinu,“ doplnil Jan Luštinec. Brzy se z lyžování stala zábava.