Češi si připomínají události sametové revoluce z roku 1989. Po celé zemi probíhali demonstrace a připomínkové happeningy. Středobodem dění je pražská Národní třída.
Teprve když sovětský vůdce Gorbačov dal najevo, že se nadále nebude vměšovat do vnitřních záležitostí států začleněných do sovětského bloku, svitla naděje na změnu a demonstrantů začalo přibývat.
Česko si připomíná Den boje za svobodu a demokracii i Mezinárodní den studentstva. V Praze a dalších městech se konají pietní akce, happeningy, demonstrace a koncerty.
„Víc lidí se naučilo šetřit třeba ve spotřebě energie. Je vidět, že se to většina lidí naučila díky cenám. A není třeba je tolik poučovat,“ říká sociolog Daniel Prokop.
Petice Několik vět rozlomila ghetto opozice a umožnila vytvoření daleko širší platformy, popsal historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Prokop Tomek.
„Od počátku roku 1989 bylo možné cestovat do zahraničí, pokud občan dostal legálně peníze ze zahraničí,“ popisuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Prokop Tomek.
17. listopadu roku 1939 vtrhli němečtí vojáci na vysokoškolské koleje v Brně, Praze a Příbrami. Pozatýkali přes 1200 studentů. Většina z nich skončila v koncentračních táborech.
Plachta nahradila předchozí velkoplošné plátno zobrazující českou a ukrajinskou vlajku, uprostřed kterých byla podobizna ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly.
Gorbačov chtěl systém reformovat a demokratizovat. Asi mu úplně nedocházelo, že se nelze zbavit skvrn bez narušení podstaty látky. Zároveň se ale nepouštěl do boje s větrnými mlýny.
Jazýčkem na vahách změn se stala ekologie. Lidé – zvláště pak ti, kteří žili v nejvíc znečištěných oblastech na severu Čech či Moravy – byli dokonce v přímém ohrožení života.
