„Tlaková vlna smetla operační sály.“ Bombardování dětské nemocnice Rusko pořád nepřiznalo

Praha/Kyjev 11. července 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví 10. července po uzávěrce epizody informovalo o tom, že jedno z evakuovaných dětí z nemocnice Ochmatdyt na následky zranění zemřelo. Jde o první dětskou oběť náletu na nemocnici z 8. července.

Reportérka z místa

Kdy jste se dozvěděla, že při rozsáhlém vzdušném útoku na Kyjev došlo i k zásahu dětské nemocnice? 
Bylo to bezprostředně po útoku, dozvěděla jsem se o tom z kyjevských telegramových účtů. V momentě, kdy jste v úkrytu, posloucháte nad sebou práci ukrajinské protivzdušné obrany, ale zároveň i exploze, tak automatická reakce je, že chcete mít informaci, co se to vlastně děje. Jedna ze zpráv, která se o několik minut později začala šířit mezi obyvateli Kyjeva, byla ta, že Rusové pravděpodobně trefili dětskou nemocnici, která je v Kyjevě velmi známá. To je prostor, kde se mnozí lidé narodili, kde léčili svoje děti nebo se tam sami jako děti léčili. Pro obyvatele to byla blesková správa, která se šířila ukrajinskými sítěmi. 

K nám se dostala dost tísnivá videa. Děti, které na kapačkách stojí před nemocnicí nebo jsou zkrvavené v náručích rodinných příslušníků nebo zdravotníků. Vy jste se na to místo dostala, jak to tam vypadalo? 
Já jsem do Ochmatdytu, do té dětské nemocnice, přišla až po poledni, tedy několik hodin po útoku. Předtím jsem se pohybovala jinde. Bydlím blízko stanice metra Lukjanivska, kde se Rusové trefili do průmyslového objektu. I tam byla situace poměrně vážná, celá hlavni ulice byla zasypaná kusy sutin, plechu, úlomků… Stála tam poškozená auta, dokonce jsem viděla trolejbus, který měl úplně vyražená skla. První zastávku jsem tedy měla právě u metra. Trochu jsem se obávala, jestli tam nebude hodně zraněných. Před metrem obvykle sedávají babičky, které tam prodávají květiny, zeleninu a podobně. Naštěstí ale většina lidí reagovala na výzvu a přesunula se urgentně do metra. Už v momentě, kdy to nad nimi začalo bouchat, na to lidé zareagovali a dobře, že zareagovali, protože obětí a zraněných mohlo být mnohem víc. 

Potom jsem se přesunula do nemocnice, kde už v naplno pracovali hasiči a záchranáři. Přišlo tam i mnoho dobrovolníků, kteří si prostě nasadili rukavice, vzali lopaty a pomáhali všude tam, kde to bylo potřeba. Výbuch samozřejmě rozmetal okna, areál nemocnice byl pokrytý různými předměty, zdivem a tak dále. Další jim nosili vodu, protože v pondělí bylo venku, myslím, asi 34 °C, takže pracovali ve velkém horku, nosili jim ochranné masky, potraviny a tak dále. Bylo vidět velké nasazení lidí, kteří okamžitě přiběhli na místo a snažili se aspoň trochou přispět k tomu, aby se snížily dopady bombardování. 

Dá se už popsat, jak velká část nemocnice je poničená?
Zásah dostala budova, kde děti podstupovaly dialýzu. Ta se nachází uprostřed nemocničního areálu. Část se úplně zhroutila a je to budova, která je poškozená nejvíc. Hned vedle je budova, kde se nacházely operační sály a chirurgie, tam výbuchová vlna rozbila okna. Zároveň byla výrazně poškozena největší výšková budova. Určitě to vaši posluchači zaznamenali ve zprávách, nacházelo se tam například oddělení pro onkologické pacienty, hematologické oddělení nebo lůžková část pro děti po transplantaci orgánů. Ochmatdyt je totiž specializovaná klinika, kde se léčily děti s těžkými a vzácnými chorobami. Všechno v okolí výbuchu bylo poničené buď úlomky, nebo tlakovou vlnou. Bohužel to vypadá, že Kyjev na nějaký čas přišel o dost důležitou nemocnici, nemluvě o tom, že úder zničil i dětskou pohotovost, která denně ošetřila asi 150 dětí. Takže pro Kyjev a i pro samotnou Ukrajinu, protože se tam léčily děti nejen z Kyjeva, ale z celé Ukrajiny, je to dost výrazná dočasná ztráta. 

Vláda už deklarovala, že na opravy vyčlenila asi 400 milionů hřiven, což je zhruba 10 milionů eur. Lidé přispívají do sbírek. Nemocnice přišla i o různé přístroje, které byly zničené, ať už tím, že hasiči museli hasit požáry, nebo právě tím, že tlaková vlna zničila celé operační sály. V sálech dokonce v tu chvíli probíhaly operace. Takže momentálně je nemocnice nefunkční, ale minimálně se pracuje na tom, aby se její provoz obnovil.

Analytik o náletu

Investigativní skupina Bellingcat provedla analýzu vzdušného úderu na dětskou nemocnici v Kyjevě. Porovnala záběry dostupné jak na sociálních sítích, tak ve veřejném prostoru, v médiích, udělala i 3D modelaci, oslovila různé vojenské experty. Podle analýzy vše nasvědčuje tomu, že útok nařídil Kreml, že střela byla ruská, takže nemocnici skutečně zasáhla ruská raketa. Už dřív to uvedla i OSN, to samé tvrdí například Americký institut pro studium války (ISW). Jaká střela to byla? 

Veškerá evidence, která je dostupná, naznačuje, že se skutečně jednalo o ruskou střelu Ch-101. Určitě nejsem typ experta, který by automaticky přejal jakékoliv vyjádření ukrajinské vlády. Stejně tak je vždycky na místě varianta, že civilní objekt omylem zasáhne střela z protivzdušné obrany. To se může stát, v tomto konfliktu se to dělo a děje opakovaně. Každopádně tentokrát evidence s naprosto vysokou mírou jistoty ukazuje, že se jedná o střelu, kterou jsem právě zmínil. 

Instituty, organizace a týmy novinářů, které jsem zmínil, to prý poznaly z trajektorie střely, kdy měl být proudový motor pod střelou. V Bellingcatu navíc modelovali i jiné střely a vždycky jim vyšlo, že stříleli Rusové. 
Rozhodně. Měl jsem možnost se s těmi záběry seznámit a porovnat to. V tomto ohledu je evidence skutečně velmi přesvědčivá a není to jenom tohle. Koneckonců samotný výbuch, který zničil nemocnici, odpovídá této střele. Raketa Ch-101 s sebou nese více než 400 kilogramů nálože, což odpovídá výbuchu, který jsme viděli. A rakety, které se používají například do systému NASAMS a které byly zmiňovány jako alternativní vysvětlení této nešťastné události, jsou výrazně slabší a takovou explozi nejsou schopny způsobit. 

Mířila střela napřímo? Byl to cílený útok na dětskou nemocnici?
Je to nejpravděpodobnější varianta, ale nemáme dostatek důkazů, které by to mohly potvrdit, o kterou střelu se jednalo. I z minulosti víme, že Rusko využívalo útoků na civilní objekty včetně nemocnic, například v konfliktu v Sýrii. Nebylo by to tedy nic šokujícího a nebylo by to ani poprvé, kdy se něco takového stalo. Ale pokud mám být seriózní analytik, tak v tomto ohledu nemůžu vyloučit alternativní vysvětlení, jako například, že se jedná o selhání, to znamená, cíl mohl být jiný – mohla to být vládní budova, která se nachází desítky metrů od tohoto konkrétního objektu – mohlo dojít k narušení satelitního systému, který střelu navádí. Ale varianta, že se jednalo o cílený útok, rozhodně je reálná a legitimní. Jedná se o vysoce přesnou střelu. 

Pokud budeme pracovat s tím nejvíc pravděpodobným scénářem, tedy že střela mířila skutečně přímo na dětskou nemocnici v centru Kyjeva, tak co tím Rusko sleduje? Co to je za strategii? 
Opět je to jedno z možných vysvětlení a nikdo z nás nemá přesvědčivou evidenci, která by to mohla potvrdit, nebo vyvrátit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, bylo by to dejme tomu v rámci logiky teroru civilního obyvatelstva, která má vytvářet psychologický tlak na místní obyvatelstvo, aby se cítilo válkou vyčerpané a po svých představitelích požadovalo, aby hledali nějakou formu mírového ujednání. Pokud bychom ale přemýšleli strategicky, tak samozřejmě takový útok, ještě v kontextu právě probíhajícího summitu NATO, by se asi nezdál jako nejlepší nápad. Proto pořád zůstává varianta, že se například jednalo ať už o chybu, nebo třeba o problematické rozhodnutí na nižší úrovni… Vysvětlení může být více, takže bych to určitě nevylučoval.

Občas mám v některých online debatách pocit, že alternativní vysvětlení, kdy se například jedná o chybu, smývá vinu. To je ale velmi problematické tvrzení. I pokud bychom došli k závěru, že se skutečně jednalo o chybný cíl, ať už jsou za tím třeba chybně vyhodnocené zpravodajské informace, tak to nesmývá základní vinu z toho, že používáte raketové prostředky, kterými cílíte na civilní zástavby. V tomto ohledu se může stát chyba, ale zodpovědnost je samozřejmě na státu, který zbraně používá. 

Válka má legislativní mantinely, nějaká zakotvení v mezinárodním právu a tohle je flagrantní porušení všech pravidel, ať už jste to chtěli nebo ne?
Rozhodně. Mezinárodní právo v tomto ohledu skutečně stanovuje mantinely – na jaké cíle je možné mířit, jaké cíle je možné zasahovat, co je považováno za legitimní cíl a za jakých podmínek. Vždy musíte zvažovat, zda necílíte na civilní objekty, civilní obyvatelstvo, a pokud ano, vždy musí být takový útok propoční nějaké vojenské výhodě, kterou se tím snažíte získat. V tomto ohledu nemáme žádnou evidenci, že by Rusko mohlo získat jakoukoliv vojenskou výhodu, i kdybychom se bavili o tom, že by se konkrétně v této nemocnici nacházeli třeba léčení ukrajinští vojáci, o čemž nemám žádné informace. I to je nelegitimní cíl, pokud se jedná o vojáky vyřazené zboje. A i kdyby tam byli vojáci v aktivní službě, tak vojenská výhoda, kterou tím mohli získat v kontextu toho, že se tam léčí stovky nemocných dětí, rozhodně nepřevažuje rizika toho, že tyto osoby, které jsou chráněny mezinárodním právem, dojdou k újmě. 

V tuto chvíli je to asi ale velmi složitě postižitelné, ne? 
Je těžké potrestat viníky. Samozřejmě je na základě dostupné evidence možné vyjádřit právní názor ohledně porušení mezinárodního práva, ale vždy je otázka, jakým způsobem chcete viníky trestat. Pokud Ruská federace nebude ochotná vydat případné viníky, kteří na jakékoliv úrovni o tomto útoku rozhodli a my nevíme, na jakém úrovni k rozhodnutí mohlo dojít, případně pokud by tam došlo k nějaké chybě, tak vydat ty, kteří se chyby dopustili, a pokud bude Rusko nadále existovat jako stát, který bude držet tu svoji politiku, že své činovníky chrání před těmito následky… To se můžeme bavit o masakrech v Buči a snaze mezinárodního společenství potrestat tyto činy…

V Izjumu, v Irpini, můžeme jmenovat desítky měst.
… Tak možnosti mezinárodního společenství jsou samozřejmě velmi omezené. 

Velvyslanec Ruska v Česku byl kvůli tomu na koberečku v Černínském paláci. Kolega ze Seznam Zpráv Filip Harzer tam na něj čekal a na krvavý útok v Kyjevě se ho ptal. Na ministerstvu zahraničí se velvyslanec dozvěděl, že „Vrazi, kteří útočí na děti v nemocnici, jsou odpadem lidstva“. Je to věta zveřejněná ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) na sociální síti X. Očekáváte podobně silná vyjádření i od zmíněného summitu NATO ve Washingtonu? Případně není toto příležitost se takto ostře vyjádřit a odsoudit jakékoliv útoky, v nichž ve výsledku trpí děti? Není to jen Ukrajina.
V rámci aktuálně probíhajícího summitu jsme už slyšeli vyjádření velké části účastníků, která útoky velmi jasně odsoudila. Jestli je to přesně ten stejný slovník, který používá ministr zahraničí… Spíše ne. Řekl bych, že v tomto ohledu slovník našeho ministra a některých dalších představitelů východních zemí je často odlišný formou. Ale obsahem, co se týče odsouzení, je to asi sdílený pohled. 

A moje podotázka, zda to není příležitost odsoudit i útoky jiných mocností na jiné nemocnice, v jiných částech světa?
Jestli se bavíme o Gaze…

Mimo jiné, protože děti jsou oběti války, které s nimi nemají co dočinění.
Myslím, že správný normativní přístup je, že válečné zločiny prostě odsuzujete, ať už je páchá váš spojenec, nebo váš nepřítel. To je z mého pohledu naprosto na místě, a proto je na místě koukat na konflikty jako na jednotlivé události. To, že některý aktér spáchá podobný čin, samozřejmě neznamená, že aktér by obecně neměl právo se bránit. Samozřejmě vím, kam tou otázkou míříte. Je zde určitý diplomatický lomeno politický problém, kde je jakési povědomí o tom, že pokud současně s odsouzením ruské agrese do toho přimícháte i ostatní konflikty, tak to rozmělňuje vinu. Často potom jednotlivci slyší obvinění z whataboutismu, z toho, že ukazují, že ostatní to dělají také. Můj postoj je takový, že tyto činy je samozřejmě nutné odsuzovat v jakémkoliv regionálním kontextu, ať už je páchá kdokoliv. 

Ukrajina je jedním z velkých témat summitu. Na Ukrajinu má přijít asi 40 miliard eur na posílení její obrany příští rok. Znamenalo by to, že s těmito penězi by se už mimo jiné třeba Kyjev dokázal podobným raketovým útokům bránit? A jaký problém je, že pomoc má být jenom na příští rok?
Začnu od konce. Jedním ze záměrů summitu je shodnout se na systému, jak Ukrajině zaručit, že pomoc bude stabilní a dlouhodobá. Tím neříkám, že se plán podaří naplnit tak, jak by si to asi představovala Ukrajina nebo některé členské státy, ale minimálně je to jeden ze záměrů. 

Co se týče systému protivzdušné obrany, to je skutečně jedna z klíčových kapacit, kterou Ukrajina potřebuje. Potřebuje bránit svá města, civilní objekty, kritickou infrastrukturu, speciálně energetickou infrastrukturu, která je po ruských strategických útocích ve velmi špatném stavu. Samozřejmě potřebuje bránit i konkrétní vojenské cíle blízko fronty. Je toho hodně, co Ukrajina potřebuje. Potřebuje systém komplexní vrstvené obrany, která je schopna se bránit proti balistickým střelám, aerobalistickým střelám, střelám s plochou dráhou doletu, dronům… A to je náročné. Je to náročné právě proto, že Rusko bylo schopné mobilizovat svůj zbrojní průmysl a produkovat velké množství všech prostředků, které jsem právě zmínil. Ukrajina má omezené schopnosti. Je velmi závislá na podpoře Západu a to nejenom co se týče množství systémů, ale i munice, která je velmi drahá a členské státy jí nemají mnoho. 

Navíc je důležité, aby pomoc byla kontinuální, protože v momentě výpadku Rusko využije toho, že Ukrajinci nemají čím střílet, a Rusové se tak pustí se do větší ofenzívy.
Přesně tak. Máme krásnou případovou studii z letošního roku, kdy přibližně kolem března Ukrajině začala velmi akutně docházet jak dělostřelecká munice, tak právě munice do systému protivzdušné obrany. Toho mohlo Rusko využít, a to jak co s týče bojů na frontě a dílčích teritoriálních zisků, tak právě proto, že celá řada jeho raketových útoků byla úspěšnější než dříve. Tím právě došlo k velmi zásadnímu poničení energetické struktury Ukrajiny. 

Český velvyslanec při OSN Jakub Kulhánek chtěl na zasedání Rady bezpečnosti ruský útok silně odsoudit. Rusko mu v tom ale zabránilo, protože Radě aktuálně předsedá. V prohlášení, které má Deník N k dispozici, se mimo jiné píše: „Hrůzný spektákl neustálé smrti a destrukce způsobený očividnou agresí Ruska dosáhl nové temné kapitoly. Cílení na malé, nevinné a nemocné děti hypersonickými raketami je naprosto šokující.“ Nevypovídá to znovu o tom, že Rada bezpečnosti OSN je v tomto případě bezzubá? 
V podstatě ano, ale to přece není žádná novinka. V popelu druhé světové války jsme zřídili mezinárodní organizaci, která ve světě z mého pohledu udělala spoustu dobrého a má smysl, aby nadále existovala. Má ale své limity. Jedním z nich je ten, že v jejím nejdůležitějším rozhodovacím orgánu je pět velmocí, které mají právo veta a které si toto právo nenechají vzít. V některých historických dekádách jsme to řešili směrem k USA, v některých směrem k Číně. Nyní se bavíme opakovaně o tom, že se jedná o problém, kdy naše snaha odsoudit a potrestat Rusko visí právě na ruském vetu a v podstatě se s tím nedá nic dělat. 

Takže ve výsledku může Západ útok jen „odsoudit“ a dál podporovat Ukrajinu. 
Západ má možnosti, jak na to reagovat. Možná to nemůže dělat přes Radu bezpečnosti OSN, ale může zvýšit svoji podporu Ukrajině, ať už se jedná o materiální podporu, vymyšlení systému, jak dlouhodobě podporovat Ukrajinu a celkově, jak Ukrajině umožnit se efektivně bránit a ideálně nad Ruskem zvítězit. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Archiv Stanislavy Harkotové a její instagramový profil, UNTV via Reuters, Česká televize, youtubový kanál Office of the President of Ukraine, Guardian News, Firstpost, účet Filipa Harzera na sociální síti X.