Slováci chodí na koledu s pomlázkou nebo vědrem vody. Kroje jsou spíš rarita
Polévání žen vodou, pomlázka a bramborový salát na stole. To jsou tradice, bez kterých si Velikonoční pondělí dokáže představit málokterý Slovák. Ačkoli by se mohlo zdát, že se tradiční oslavy svátků jara od těch v Česku neliší, mají pro Slováky Velikonoce mnohem větší duchovní rozměr.
Tradice v pomlázce žen a obdarovávání koledníků se drží neustále. Mladší generace ale o velikonoční zvyky a tradice ztrácí zájem.
Koledníci již ale v krojích na koledu nechodí. V Bratislavě a větších městech nejsou k vidění prakticky vůbec.
Kroje si lidé oblékají hlavně v malých obcích, třeba v malebné vesnice Čičmany na středním Slovensku. Tam se oslava Velikonoc s podtextem folklóru dodržuje neustále.
Velikonoční zvyky dělí Slovensko na dva tábory. Podrobnosti přinesl zpravodaj Petr Vavrouška
Zajímavé je ale to, že se relativně malé Slovensko rozděluje na Velikonoční pondělí pomyslně na dva tábory. Někde převládá takzvaná šibačka, jinde oblievačka. „Na západě převládá pomlázka, na východě se polévají ženy a dívky vědrem vody. My jsme tak uprostřed,“ přibližuje obyčeje Marieta Kudiaková z folklórního souboru Čičmany. Důvody onoho rozdělení je možné vystopovat u sousedů.
Na západ od slovenských hranic – v Česku a v Rakousku – se šlehají děvčata pomlázkou. Na východě je patrný vliv z Polska a Ukrajiny, kde se ženy polévají vodou. Ale i dodržování těchto zvyků je na Slovensku spíše doménou venkova než měst.
Na Slovensku se daří udržovat i další tradice, třeba barvení a zkrášlování vajíček. „Kraslice se malují neustále. A prohlubuje se to. Dokonce se objevují nové techniky,“ dodává Kudiaková.
Sváteční oběd vypadá zcela jinak než v Česku. Až sedmdesát procent domácností kromě vajíček připravuje také bramborový salát.
