Ropa, auta a Trumpova cla. Pro Mexiko a Kanadu by byla téměř likvidační, tvrdí bývalý velvyslanec

Washington 21. ledna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Byl druhý inaugurační projev Donalda Trumpa historický?
Byl to projev nastupujícího prezidenta, takže v tomto smyslu se do historie zapíše. Nebyl příliš překvapivý, řekl bych, že to bylo takové „the best of“, co od Donalda Trumpa známe již z předvolební kampaně. V tomto směru byl tedy projev konzistentní. Myslím, že historickým se stane také v závislosti na tom, jaké druhé období prezidenta Trumpa bude, což budeme moci hodnotit až na konci jeho mandátu. Trump si v projevu stanovil celou řadu výzev, které mohou dopadnout velice úspěšně, ale s jeho poněkud agresivnější a, řekněme jako v hokeji hráčsky útočnější taktikou se některé věci mohou také nepodařit.

Hned při buly to pan Trump rozstřelil výrokem, že začíná zlatý věk Ameriky. Jaký ten zlatý věk bude?
Trump se určitě pokusí, aby byl jiný, než byl zlatý věk Joea Bidena. Jak jsme mohli slyšet, Trump by nesouhlasil s tím, že v případě prezidentství Bidena to byl zlatý věk. Řadu věcí se bude snažit změnit o 180 stupňů, takže mohou nastat situace, kdy část Ameriky může být s některými jeho kroky ne zcela spokojena, takže také to bude hrát roli v hodnocení jeho prezidentství. Nespokojená přitom může být velká část Ameriky. Donald Trump často hovoří o tom, že jeho vítězství bylo drtivé, případně největší v historii a podobně, ale ve skutečnosti o jeho volebním vítězství rozhodlo ve Wisconsinu méně než 1 %, v Michiganu, myslím, méně než 1,5 % a v Pensylvánii méně než 2 %.

Amerika má být větší a silnější, bude pro něj na prvním místě. Jaký je to signál pro zbytek světa, pro Evropu?
To mě osobně znepokojuje asi nejvíce. Hodně zaznívá heslo America first, Amerika na prvním místě, ale málo zaznívá, co to znamená pro ostatní. Z toho, co Donald Trump prozradil o tom, jakými opatřeními chce tohoto cíle dosáhnout, tak to pro zbytek světa může být znepokojivé, a to i pro jeho nejbližší spojence. Když se podíváme na to, jak hovoří například o Kanadě a Mexiku, kterým pohrozil cly ve výši 25 %, která by pro jejich ekonomiky byla, řekl bych, téměř likvidační, tak to budí podle mě oprávněné obavy všech, co to sledují. Kanada ostatně říká, že je dlouhodobě největším přítelem Ameriky, nejen spojencem.

Cesta do zlatých časů

Chytím se Mexika, jestli dovolíte, a už budu konkrétně vypichovat z inauguračního projevu Donalda Trumpa. Oznámil totiž sadu protiimigračních opatření. Pokusí se vyhlásit krizový stav na jižní hranici s Mexikem, chce obnovit politický program Remain in Mexico, chce dostat mexické drogové kartely na seznam zahraničních teroristických organizací, přitom říká, že bude mírotvorce, sjednotitel. Mexický záliv chce přejmenovat na Americký záliv. Má Trump spadeno na Mexiko a co na to řeknou Mexičané?
Mexičané jsou hrdý národ. Mexiko je na Spojených státech výrazně ekonomicky závislé, ale Mexiko je také důležitým partnerem pro Spojené státy, významnějším než například Čína nebo Evropská unie. Ale vraťme se k vaší otázce. Myslím si, že Mexiko pojalo výzvu, která před ním je, podobně jako Kanada, tedy jaksi realisticky. Na jedné straně zdůrazňuje, že se v každém případě chce dohodnout, vyjít vstříc Donaldu Trumpovi a se Spojenými státy jednat. Učinilo již některá opatření v oblasti navýšení ochrany hranice, což je něco, co Trump od Mexika požadoval, tedy aby zlepšilo kontrolu hranice, aby tam nepokračovala nelegální migrace v takové míře a aby nedocházelo k pašování drog. 

Na druhé straně Mexiko je připraveno. Prošlo si už prvním obdobím prezidentování Donalda Trumpa, takže už jednalo pod tlakem v situacích, kdy se Trump rozhodl vypovědět dohodu o volném obchodu NAFTA, také bylo v ekonomicky kritické situaci a nakonec kompetentně vyjednalo dohodu, která byla pro Mexiko přijatelná. Mexiko má kvalitní vyjednavače, poslouchal jsem rozhovor přímo s vyjednavačem, který před lety s Trumpem vyjednával. Říkal, že není dobré ukázat všechny karty předem a nabízet Trumpovi příliš mnoho v prvním kole jednání, protože pak žádá víc a víc. Vrátím se ještě ke Kanadě, kde jsem působil. Tam jsem zase zaslechl pozoruhodný výrok premiéra Ontária, nejvýznamnější provincie. Jde o významného kanadského politika a ten řekl, že když vás někdo bouchne kladivem do hlavy, tak ho musíte zpátky uhodit dvakrát tak silně. 

Otázka je, jak moc budou chtít do hlavy bouchnout Donalda Trumpa v Panamě. Když jsem v České televizi poslouchal Jiřího Pondělíčka, amerikanistu, komentátora Fóra 24, tak říkal, že mu přejel mráz po zádech, když slyšel, že Donald Trump si chce vzít zpátky Panamský průplav. To může zažehnout snad až vojenský konflikt, ne?
Myslím, že je na místě obava z toho, co tato slova znamenají. Tento americký expanzionismu už se objevil už před několika týdny, dny. Ta úvaha směřovala směrem ke Grónsku, k Panamskému průplavu a ke Kanadě. To je věc, která se vrací, ale vrací se i v inauguračním projevu, což tomu dodává větší závažnost a realističnost. Vždycky říkám, že mám pochopení pro některé pohledy Donalda Trumpa, například že Amerika je svým způsobem možná využívána, i když to je příliš silné slovo, ale že se občas dostává do nevýhodné pozice vůči některým partnerům. Je pravda, že Panamský průplav vybudovaly Spojené státy a zemřelo přitom mnoho Američanů. Podobně dává smysl z geostrategického pohledu pokusit se nějakým způsobem bezpečnostně stabilizovat Grónsko pro Spojené státy i pro svobodný svět, jak říká Trump. Podobně spojenectví s Kanadou dává velký smysl. Ale jsou prostředky k tomu, jak dosáhnout nějakého vyvážení, a myslím, že od amerických prezidentů nejsme zvyklí, že uvažují v těchto expanzivních termínech převzetí kontroly, vzetí si něčeho zpět. Připomíná to spíše rétoriku Vladimira Putina, případně čínskou rétoriku a obávám se, že to může být tak trochu návodným řešením pro režimy, jako je ten ruský ve vztahu k Ukrajině nebo čínský ve vztahu k Tchaj-wanu.

Říkal jste, že Donald Trump by neoznačil éru Joea Bidena za zlatý věk Ameriky, ostatně jeho inaugurační řeč byla chvíli v podstatě obžalobou Bidenovi vládnutí, respektive jeho administrativy. Trump mluvil o tom, že vláda, která dosloužila, nezvládala vyřešit sebemenší krizi. Biden si u toho podpíral bradu, občas se křenil, například když Trump začal mluvit o tom, že chce návrat selského rozumu. Co si asi tak myslel, když to poslouchal?
Je těžké vžít se do Joea Bidena a říct, co si přesně myslel, ale poslouchalo se mu to určitě nepříliš lehce, protože zejména v začátku Trumpova projevu musel vyslechnout několik nemilých slov na svou adresu. Ale na druhou stranu to poslouchal už mnohokrát předtím. Obdivoval jsem to, že dokonce ocenil jeden moment potleskem ve stoje, to bylo, když Trump hovořil o propuštění rukojmích na Blízkém východě. Je svým způsobem obdivuhodné, že Biden toto ocenil potleskem ve stoje...

Kamala Harrisová ho podle mě musela trochu přesvědčovat, aby vstal.
Protože nyní probíhá spor o to, kdo má větší podíl na tom, že se tohoto mírového řešení podařilo dosáhnout. Domnívám se, že tento spor bude probíhat ještě hodně dlouho a rozluští ho až historici, kteří si promluví s těmi, co byly při jednáních a dlouhodobě se jich účastnili. Doufejme, že se mírového řešení dosáhnout skutečně podaří, nyní jsme v první fázi mírového plánu. Ale víme, že když Biden dostal otázku od novinářů, zda má na tom větší zásluhu Donald Trump, tak odpověděl, že to je snad vtip.

Znovu se ptám na zlatý věk Ameriky, protože by mě opravdu zajímalo, jak toho chce Trump dosáhnout. Zmínil cla, mluvil taky o tom, že snad do roka a půl chce o polovinu snížit náklady na energie, chce zrušit Green Deal, chce, aby Američané opět vyráběli více aut, chce více těžit ropu. To jsou jeho scénáře a recepty?
Ano a to, co jsi vyjmenoval, vnímám jako opěrné pilíře jeho ekonomické politiky. Trump také předpokládá, že Amerika bude bohatnout tím, že ostatní budou nakupovat LNG. Má to být důležitá komodita, kterou se bude narovnávat schodek obchodní bilance, který mají Spojené státy s Evropou. Myslím, že je to cesta zajímavá a realistická. Růstovým impulsem může být svým způsobem i to, že USA odstoupí od zelené změny, od těch, řekněme pevných, časově omezených cílů, jako je například to, do kdy bude jaké procento elektromobilů jezdit ve Spojených státech. Opatření vedoucí k rychlé zelené změně působila negativně na hospodářský růst, takže se domnívám, že to může svým způsobem přispívat k cíli, který si Trump vytyčil.

U cel už je to složitější. Je to otázka toho, zda to nebude mít vliv na domácí cenovou hladinu, protože cla se v ekonomické teorii přenáší do cen v té zemi, kde jsou uvalena, takže bychom očekávali, že by mohla vzestup cen způsobovat, což by tedy příliš růstový faktor nebyl. Navíc pakliže dojde k odvetám a země, na které Donald Trump cla uvalí, je uvalí také, tak by to mohl mít velice negativní dopad na export ze Spojených států, který je také podstatným zdrojem růstu ekonomiky. Proto bych řekl, že u cel zatím výsledek nevíme. Amerika má jednu velkou výhodu oproti jiným zemím, totiž že je tak nesmírně velkým trhem, že pro řadu firem zřejmě bude lepší, když nějakou dobu ponesou náklady cel samy, nepřenesou je na amerického zákazníka a budou se poté spíše snažit vyrábět ve Spojených státech. Síla amerického trhu by mohla Trumpovi nahrávat a on na to také spoléhá. Jeho cílem je reindustrializovat Spojené státy. Něco podobného jsme slyšeli i v průběhu covidové krize, kdy řada zemí uvažovala o tom, že by ráda průmyslovou výrobu obnovila.

Den osvobození

Tato debata bude velmi zajímavá i s ohledem na velké spojenectví Donalda Trumpa a Elona Muska jakožto jednoho z předních výrobců elektromobilů. Ale chci se zeptat ještě na jednu věc z projevu, totiž Donald Trump označil den své inaugurace za Liberation Day, jakýsi den osvobození. Jak to myslel?
Chtěl bych věřit, že hovořil o Liberation Day ve smyslu odpoutání, sejmutí pout z americké invence a energie. V tomto směru bych určitě takový projev ocenil. Uvidíme, zda to nemělo i jiné konotace. Vím, že Trump hovořil také o jakémsi rebalancování justice, to byl, řekl bych, další citlivý moment. Jeho tým avizoval, že projev bude sjednocující, a toto byl opět projev disharmonie, který tam zazněl. Myslím, že fakt, že Joe Biden se ráno rozhodl přece jen ještě udělit nějaké preventivní milosti lidem, kteří se vůči Donaldu Trumpovi nějakým způsobem vymezovali nebo se s ním nějakým způsobem dostali do konfliktu, byl pokusem předejít tomu, že by Trump mohl dostát některým svým avizovaným, nechci říci hrozbám, ale krokům vůči nim.

To znamená, že se Joe Biden možná bojí nějaké pomsty Donalda Trumpa? Preventivní milost totiž dostal Anthony Fauci, hlavní poradce Bílého domu za covidu, potom členové výboru Kongresu, který vyšetřoval útok na Kapitol z 6. ledna 2021. Biden udělil preventivní milosti i několika členům vlastní rodiny. Bojí se, že by byli v hledáčku nové administrativy? 
Je to velice nešťastná situace. Těžko se mi hovoří v tom směru, že bych viděl nějakou erozi americké demokracie, a řada mých přátel z Republikánské strany mě jak po prvním zvolení Donalda Trumpa, tak teď po druhém ujišťovala, že nic takového nehrozí. Chtěl bych jim věřit. Na druhé straně ale mám pochopení pro kroky Joea Bidena, protože Donald Trump například v povolebním rozhovoru pro stanici NBC několikrát zmínil, že když se někdo trestně provinil, tak není možné nic jiného, než ho stíhat. Zmiňoval v této souvislosti, že Bidena považuje za nejzkorumpovanějšího prezidenta v historii Spojených států, víme, jak hovořil o členech výboru ze 6. ledna. Zkrátka na jedné straně jsme u Trumpa zvyklí na ledacos, jeho politický styl je tím proslulý, ale pakliže dochází na výroky, že by měli být stíháni všichni členové zmíněného kongresového vyšetřovacího výboru, tak mám pochopení proto, že se Joe Biden rozhodl tyto milosti udělit.

Donald Trump si na první den ve funkci nachystal 200 nových exekutivních opatření, respektive nařízení. To je obrovské číslo. Které opatření vás nejvíc zaujalo, o kterém bychom se měli zmínit? Jde tam o odtajnění dokumentů k vraždám JFK, Martina Luthera Kinga, jde o vybudování Iron Dome, té železné kopule nad Spojenými státy po vzoru Izraele, je tam spousta věcí.
Asi bych asi řekl, že bychom měli zmínit největší deportační akci v dějinách Ameriky, která je spojena s obrovskými výzvami. Nakonec i Trumpův zmocněnec, respektive car pro imigraci a kontrolu hranic Tom Homan sám přiznává, že technické a lidské zázemí v současnosti není ani k dispozici. Deportovat 11 milionů lidí je operace skutečně obrovská. Jsou tu technické a také právní problémy a očekává se, že soudy do toho budou zasahovat. Svým způsobem jsou to výzvy i co se týče charakteru Ameriky, protože z těch 11 milionů tvoří významnou část lidé, kteří žijí v Americe desetiletí, nikdy se ničím neprovinili, platí daně, mají děti, které jsou Američany a Američankami, vlastní domy, jejich děti nikdy nebyly v zemích, ze kterých pocházejí, často nemluví ani tím jazykem. A nyní se hovoří o tom, že by měli Ameriku opouštět prostřednictvím nějakých táborů, kde budou dočasně umístěni. Když byl Tom Homan dotázán, jak se bude řešit dělení rodin, když rodiče budou deportováni a děti budou zůstávat, tak hovořil o tom, že řešení je celkem snadné – deportovat všechny, včetně těch, kteří mají americké občanství. Myslím, že Ameriku možná čekají některé obrázky, které nebude snadné sledovat minimálně pro polovinu Ameriky.

Důležitá zpráva, která se týká asi nejočekávanějšího telefonátu v současnosti, a totiž toho, který by se měl odehrát mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem – Putin už oznámil, že je připraven k dialogu s novou americkou administrativou, ocenil, že Trump chce předejít třetí světové válce, a narážel na to, že Trump chce s Putinem nejen telefonovat, ale taky připomínám slib, že chce během 24 hodin vyřešit ruskou invazi na Ukrajině. Už víme, kdy k tomu telefonátu dojde a co všechno by mohl změnit?
Pokud vím, tak termín stanoven ještě nebyl. Myslím, že telefonát bude takovým prvním krokem k cíli, který Donald Trump pojmenoval jasně, a tím je konflikt ukončit. Když byl dotázán v jediné prezidentské debatě, kterou měl s Kamalou Harrisovou, co je vlastně v zájmu Ameriky, zda je to vítězství Ukrajiny, tak po druhém dotázání řekl, že to je co nejčasnější ukončení tohoto konfliktu. Z pohledu Ameriky na prvním místě to dává hluboký smysl. Obrovské výdaje na podporu Ukrajiny jsou pro Spojené státy velice zatěžující. Kdybychom se zamysleli geostrategicky, tak také dochází k přimykání Ruska k Číně, což není v zájmu Spojených států. 

Nyní se ale musíme podívat na to, jak se bude Donaldu Trumpovi dařit dosáhnout míru tak, aby byl přijatelný také pro Ukrajinu a vyslal co nejméně signál, že diktátoři, kteří si ukousnou kousek sousední země, toto mohou udělat, aniž by to pro ně mělo závažné důsledky. Trump neprozradil, jak bude přesně postupovat, ale učinili to za něj členové jeho nejužšího týmu. Byl to také viceprezident J. D. Vance, který prozradil, že předpokládá vytvoření jakési linie, která je nyní zhruba linií konfliktu, a mezi ní a ruskými hranicemi by měla vzniknout jakási demilitarizovaná zóna. Hlídat by ji měli vojáci z východní a střední Evropy, jak dodal Trumpův bývalý národní bezpečnostní poradce Robert O'Brien. To je věc, která se nás eminentně týká. Dodal bych, že je kriticky důležité, aby to nebyli pouze vojáci z východní a střední Evropy. Myslím, že je správné, aby tam byli, protože je to i součást naší bezpečnosti, ale bude potřeba, aby nechyběli nejen vojáci ze západní Evropy, ale také vojáci ze Spojených států, aby odstrašení Ruska z případného dalšího útoku bylo skutečně reálné. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, CNN, Euronews.