Řekni a my je zabijeme, skandovaly tisíce Turků ve Vídni. Na čí straně jste, ptá se tamní vláda
Vídeň o víkendu zažila spontánní a neohlášenou demonstraci tisíců Turků. Ti vyšli do ulic podpořit prezidenta Erdogana. Akce byla zorganizována během několika málo hodin a neobešla se bez výtržností a vypjatých emocí. Celou věc teď musí rakouské vládě vysvětlit i turecký velvyslanec.
Turecké kořeny má v Rakousku asi 300 tisíc lidí a Vídeň zajímá, na čí straně konfliktu v Turecku teď komunita vlastně stojí.
Demonstrace se konala na vídeňském bulváru Mariahilferstrasse. Na místě, kam ve Vídni chodí turisté v poklidu nakupovat nebo se dobře najíst, bylo o víkendu plno tureckých vlajek, emoce leckdy mimo kontrolu a občas došlo k vandalismu.
Erdoganova obří čistka? Sledovali lidi už před pučem, myslí si obchodník Ismet
Číst článek
Později vyšlo najevo, že dav skandoval kromě Alláhu Akbar také hesla jako „jen řekni a my je zabijeme“.
Policie nepovolené shromáždění nerozpustila. Podle lidoveckého vicekancléře Reinholda Mitterlehnera by tak příště učinit měla.
„Nemůžeme sázet jenom na integraci menšin, účastníky takových shromáždění musí policie legitimovat a případně i potrestat. Umím si představit, že by se měl zpřísnit shromažďovací zákon,“ řekl Metterlehner v rozhlase.
Podle tureckého velvyslance v Rakousku se nikdo nemá čeho bát. Mezi Rakouskem a jeho tureckou menšinou je prý pomyslný most.
Takové vysvětlení ale nestačilo rakouskému ministru zahraničí Sebastianu Kurzovi a velvyslance si pozval na kobereček.
Rakousko rovněž prověří další kauzu na stejné téma. A to výzvy na sociálních sítích, aby Turci udávali odpůrce prezidenta Erdogana.
Podobný apel zveřejnila v Rakousku třeba tamní odnož takzvané Unie evropsko-tureckých demokratů (UETD). Ta je považována za prodlouženou ruku současné turecké vládní strany AKP v zahraničí.
Wien, oh Wien. Demo für Erdogan in der Mariahilferstraße. Sprüche gegen Kurden und Schlägerei 5m entfernt inklusive. pic.twitter.com/rTO7W6NUAw
— Theos (@unterstaat) 16. července 2016
Soužití nejen s tureckou, ale obecně s muslimskou komunitou je pro rakouskou politiku v posledních letech stěžejní téma.
Vláda hledala recept na zastavení takzvaných džihádistů, mladých lidí s kořeny často v Bosně nebo Čečensku, kteří se v Rakousku sice narodili, ale později se také nechali zverbovat radikálním hnutím Islámský stát.
Radikální islamismus měla přibrzdit i loni přijatá novela tzv. islámského zákona, která v Rakousku zakázala financování islámských náboženských spolků z ciziny nebo činnost imámů se zahraničním vzděláním.
