O úřad kyrgyzského prezidenta má zájem 83 lidí. Rozhodne asi klanová příslušnost
O úřad kyrgyzského prezidenta se chce ucházet rekordních 83 lidí, většina z nich jako nezávislí kandidáti. Hlasování se ale poslední říjnovou neděli, po splnění zákonných podmínek, zúčastní zřejmě jen hrstka z nich. Prezidentské volby mají v Kyrgyzstánu završit proces ústavních změn. Ten po desetiletích autoritářské vlády odstartovala revoluce z dubna loňského roku.
„Domnívám se, že nejde o nic jiného, než snahu zviditelnit se u všech těch kandidátů. Musíme brát také v úvahu, že pouze 16 kandidátů je nominováno politickými stranami. Zbytek jsou jednotlivé osobnosti, které si kampaň financují sami, nebo jsou placeni z jiných zdrojů,“ uvádí Slavomír Horák, odborník na střední Asii z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
O situaci v Kyrgyzstánu mluvil na Rádiu Česko odborník na Střední Asii Slavomír Horák
„Podle všech analytiků i podle mého názoru bude v Kyrgyzstánu hrát velkou roli klanový přístup. Byť nejsilnějšími kandidáty budou ti, kteří mají oporu v politických stranách, reálně se bude rozhodovat na neformální klanové úrovni,“ pokračuje Horák.
Ústavní reformy po loňské revoluci posílily roli parlamentu a oslabily právě prezidentské pravomoci. Role prezidenta je ale podle Horáka nadále velmi významná, nehledě k tomu, že ústavou se dá manipulovat. Země za poslední léta zažila několik změn ústavy a v případě nějakého velmi silného kandidáta by tak mohlo dojít k další změně.
Dosavadní prezidenti, Askar Akajev a Kurmanbek Bakijev, přišli o post převratem. Současná prezidentka Roza Otunbajevová kandidovat nemůže. Mezi favority volby se řadí hlavně nynější odstupující premiér a šéf kyrgyzské sociální demokracie Almazbek Atambajev, vůdce nejsilnější vládní strany Země otců Kamčybek Tašijev, předseda strany Vlast Omurbek Tekebajev nebo šéf Strany zelených Erkin Bulekbajev.
V zemi leží ruská i americká vojenská základna, důležitá pro operace v Afghánistánu. Obchodní zájmy má v Kyrgyzstánu také Čína a sousední Kazachstán.
Země se stále potýká se sílícím radikálním islámem na jihu a přetrvávajícím etnickým pnutím mezi Kyrgyzy a Uzbeky. Po loňském převratu v jižní části země, v okolí měst Oš a Džalalabád, následovala vlna etnických násilností. Zahynulo tehdy nejméně 470 lidí.
