Návštěva libanonského Tyru
Máte rádi památky ze starého Říma anebo dokonce ještě starší? Na jedno takové místo vás ted zavedeme. Naším cílem je v Libanonu starověké město Tyr, které se dnes jmenuje Súr a které za poslední rok znovu ožilo.
Snad nikde nenajdete takové spojení římských památek - sloupů, pozůstatků chrámů a pohledu na Středozemní moře, jako tady. Neznám nikoho, kdo tudy prošel a nenadchl by se. Ano, zaplatíte vstupné, ale na vše si můžete sáhnout a nikdo vás nevyhodí, i kdybyste tu strávili celý den. Ale je tu i starý fénický přístav. Což jsou taková malá zděná mola, zapuštěná do mořského dna a vyřešená už před dvěma tisíci lety tak, aby působila zároveň jako vlnolamy.
Málo se ví, že na konci čtvrtého století před naším letopočtem měl slavný vojevůdce antického Řecka Alexandr Veliký největší potíže s dobytím právě tohoto přístavu Féničanů.
V Tyru je také křižácká katedrála, svědectví křížových výprav, které pocházely i tudy. A že právě Tyrem procházela i proslulá hedvábná stezka, kudy se do Evropy, do starého Říma dostávalo hedvábí a tehdejší móda, nepřekvapí, že toto město je zařazeno mezi světové kulturní dědictví.
Starověký Tyr nepřestal žít ani v nejtěžších dobách, přestože se přes něj doslova valily největší mocnosti různých věků. Výjimkou nebyla ani poslední válka v létě minulého roku mezi Izraelem a šíitským hnutím Hizballáh. Paradoxně tyto smutné události zapříčinily příchod tisíců příslušníků OSN, z celého světa, ale především z Evropy. A právě díky nim ožily restaurace a kavárničky především v okolí přístavu, který tvoří svérázné náměstí plné mořské vody.
Z Tyru je za jasného počasí vidět severoizraelskou Haifu a do Jeruzaléma a Tel Avivu je odsud bliž než z Prahy do Brna, ale hranice jsou zavřené a nepropustné. Kéž by se tyto končiny už navždy staly klidnými, aby je mohli zaplavit turisté z celého světa. Mám obavu, že se to ještě delší dobu zdrží.
