První klimaticky neutrální kontinent i minimální mzda. Von der Leyenová hledala podporu u europoslanců
Klimatická krize, nový zákon a první klimaticky neutrální kontinent na světě do roku 2050. Možnost další prodloužení lhůty Brexitu. Solidarita a jednota v rámci osmadvacítky. Silnější role unie ve světě, rychlejší navýšení pohraniční stáže nebo zavedení minimální mzdy. Tak se německá v té chvíli ještě kandidátka Ursula von der Leyenová snažila získat podporu europoslanců. Ti ji nakonec těsnou většinou schválili.
V půlhodinovém proslovu se německá kandidátka Ursula von der Leyenová snažila získat přízeň europoslanců. Europoslanci poté vznesli své dotazy a námitky. Tajné hlasování o tom, jestli se stane nejvýše postaveným evropským činitelem, začalo v 18.00.
Politička na svou stranu musela získat nadpoloviční většinu europoslanců, potřebovala tedy 374 hlasů, aby se stala šéfkou unijní exekutivy. Kromě projevu se von der Leyenová budoucí politické linii komise věnovala také v 19stránkovém dokumentu, který je přiložený na konci článku. Nakonec europoslance přesvědčila, ačkoli velice těsně - jen o osm hlasů.
Jednotlivé body:
- Klimatická krize
- Sociální oblast a hospodářství
- Migrace
- Zahraniční politika
- Rovné příležitosti
- Evropská demokracie
Evropa jako manželství
Evropa je jako dlouhé manželství. Láska se v něm nezvětšuje, ale prohlubuje. Tak charakterizovala v tu chvíli kandidátka na post předsedkyně Evropské komise německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová stav Evropské unie. Ráno vystoupila před poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku.
„Láska možná není tak velká jako v první dny. Ale je hlubší. Protože víme, že se na sebe můžeme spolehnout v dobrých i špatných časech. Protože víme, že se po hádkách zase usmíříme a nikdy nezapomínáme, proč jsme své spojenectví vytvořili,“ řekla.
Záznam jednání Evropského parlamentu s tlumočením v češtině:
Zelená dohoda
Už v prvních sto dnech svého působení v čele Evropské komise slíbila von der Leyenová nový evropský klimatický zákon, v němž by bylo zakotveno, že k roku 2050 bude Evropa uhlíkově neutrálním světadílem. Rozsáhlý plán na zlepšení klimatu, který nazvala European Green Deal (Evropská nová dohoda), počítá také s vytvořením zvláštního rozpočtu.
„Chci, aby se Evropa stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě do roku 2050. Dohromady musíme podniknout odvážné kroky. Naše současné plány na snížení emisí CO2 o 40 procent do roku 2030 nestačí. Musíme se snažit o víc. A dosáhnout 50 nebo dokonce 55 procent,“ řekla.
Vyšší mají odpovídajícím způsobem být i závazky pro bližší časová období a změny by měl financovat nový a změny by měl financovat nový a rozsáhlý investiční plán pro udržitelnou Evropu, na klima chce orientovat i část práce Evropské investiční banky.
„Ne všechny naše regiony startují ze stejného místa, ale cíl máme společný. Proto navrhnu fond pro spravedlivý přechod, který bude pro ty nejvíce postižené. To je evropská cesta – máme své ambice, nikdo nezůstane opuštěn a nabízíme perspektivu,“ podotkla a zdůraznila i potřebu společného úsilí celého světa v této oblasti, unie se podle ní obecně bude vždy zasazovat o multilaterální a společná řešení.
Součástí Evropského zeleného údělu má být také strategie na ochranu biodiverzity a venkovských oblastí. Bojovat hodlá německá politička v případě zvolení do čela Evropské komise rovněž s plasty na jednorázové použití či mikroplasty v životním prostředí.
Minimální mzda
Evropa podle ní musí být spravedlivá v sociální oblasti, kde by její komise chtěla přispět k tomu, že všechny státy zavedou svou minimální mzdu.
„Každý, kdo pracuje na plný úvazek, by měl mít právo na minimální mzdu, která mu zajistí slušný život. Vytvoříme k tomu potřebný rámec, samozřejmě při respektu k rozdílným pracovním trhům,“ uvedla.
Spravedlnost ale podle ní znamená i odpovídající zdanění například velkých internetových firem, které v EU výrazně vydělávají s využitím její infrastruktury i kvalifikovaných pracovníků.
Kandidátka na šéfku komise Leyenová se chce zbavit vlivného zákulisního tajemníka, uvedlo Politico
Číst článek
Větší úsilí chce možná budoucí předsedkyně komise věnovat boji s chudobou či podpořit větší zaměstnanost mladých.
Podporovat by chtěla von der Leyenová malé a střední podniky, prohlubovat hospodářskou a měnovou unii. „Euro, naše společná měna, je více než bankovky a mince v našich kapsách. Je to symbol naší jednoty a evropského slibu prosperity a ochrany. Nemůžeme přestat v posilování eura,“ stojí v dokumentu, ve kterém nastínila hlavní politické body, pokud by stanula v čele unie.
Proto chce pokračovat v prohlubování měnové i hospodářské unie a hodlá dokončit bankovní unii.
Věnovat se chce von der Leyenová také digitální ekonomice. Hodlá například koordinovat i postup v etických otázkách rozvoje umělé inteligence. V oblasti vzdělání by chtěla v příštím období ztrojnásobit rozpočet výměnného programu Erasmus+.
Empatie i akce
Mezi dalšími tématy, která von der Leyenová před europoslanci zmínila, nechyběla ani migrace. Podle německé ministryně obrany je třeba Evropskou pobřežní a pohraniční stráž výrazně navýšit na 10 tisíc lidí ne až k roku 2027, ale daleko dříve, nejpozději do roku 2024.
Základním kamenem evropské obrany podle političky zůstává Severoatlantická aliance. „Transatlantickými zůstaneme. A musíme se stát více evropskými,“ uvedla.
Von der Leyenová také oznámila, že předloží nový návrh na reformu unijních pravidel, která se týkají migrace i azylové politiky, ačkoliv si je prý dobře vědoma, jak dalece podobné debaty členské země rozdělují.
Je podle ní třeba zachraňovat lidi na moři a zlepšovat situaci uprchlíků, třeba ve spolupráci s OSN, ale také rozbíjet sítě převáděčů a bojovat s organizovaným zločinem. „Potřebujeme empatii i rozhodnou akci,“ řekla.
„Je třeba se podívat na to, jak můžeme překonat naše rozdílné pohledy,“ poznamenala s tím, že cílem je zachovat volný pohyb uvnitř unie.
Kvalifikovaná většina
V otázkách zahraniční politiky by podle dosavadní německé ministryně obrany měly unijní země přejít ke hlasování kvalifikovanou většinou, aby byla EU akceschopnější.
V projevu se věnovala také otázce brexitu. Řekla, že je připravená pro další posun konečného data, kdy má Británie vystoupit. To je nyní 31. října, a pokud nebude dosaženo dohody, bude následovat tzv. tvrdý brexit. „Jsme připravena k dalšímu prodloužení, pokud by bylo potřeba z dobrého důvodu více času.“
3:32
Do Bruselu jela měnit zkušenosti. ‚Komise má pověst kafkovské instituce, otevřenost mě překvapila,‘ říká
Číst článek
Von der Leyenová se také opět vyslovila pro mechanismus, který by na celoevropské úrovni posuzoval stav právního státu ve všech zemích unie. „Tady nejsou možné kompromisy,“ prohlásila.
Von der Leyenová také v dokumentu, kde představuje hlavní politickou linii budoucí komise, volá po aktivnějším přístupu unie k řešení krizí.
Hodlá vypracovat komplexní strategii pro spolupráci s Afrikou, věnovat se chystá také zemím západního Balkánu a s Británii chce po brexitu uzavřít strategické partnerství. V dokumentu mluví o brexitové dohodě jako o nejlepší a jediné možné.
První ženou
Projevem von der Leyenové se také prolínalo téma rovných příležitostí. Pokud totiž německá politička uspěje, nejenže se stane historicky první ženou v čele unijní exekutivy, ale bude také muset splnit svůj slib, že polovinu jejího týmu budou tvořit ženy.
Hned v úvodu svého asi půlhodinového vystoupení von der Leyenová připomněla, že před čtyřmi desítkami let byla do čela tehdejšího europarlamentu zvolena Simone Veilová. Francouzská politička a právnička stála v čele této evropské instituce v letech 1979 až 1982.
„Je to díky ní a dalším evropským ikonám, že dnes... o 40 let později můžeme konečně říci, že kandidátkou na předsedkyni Evropské komise je žena,“ prohlásila. Politička také slibuje vznik nové evropské genderové strategie a že během prvních sto dneů práce své komise přijde s opatřeními, která zajistí transparentnost v platech.
25:35
Česká diplomacie často jen blokuje, ale vlastní řešení nemá, tvrdí bývalý diplomat Janyška
Číst článek
Také chce odstranit skleněný strop a nevzdává se ani opětovného oprášení kvót pro žen ve vedení velkých firem. Věnovat se chce také ochraně žen před domácím násilím.
„Evropská unie musí udělat vše, co může, aby zabránila domácímu násilí, ochránila oběti a potrestala násilníky,“ napsala von der Leyenová do dokumentu, který shrnuje její plán pro práci budoucí komise (viz níže). Důležité tak je, aby celá unie přistoupila k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám. Také chce prosadit nové antidiskriminační zákony.
Boj za demokracii
Von der Leyenová také hodlá větší úsilí v případě zvolení vložit také do boje s dezinformacemi, nenávistnými komentáři a zásahy do voleb zvenčí.
Německá politička také chce prohloubit spolupráci komise s europarlamentem a jako přímo volenou unijní instituci jej více zapojit do rozhodovacího procesu. Podpořila by například to, aby mohli europoslanci iniciovat zákony, což nyní může ve většině případů právě jen komise.
Sliby, které v úterý von der Leyenová v projevu učinila, do značné míry opakují její písemná prohlášení z uplynulých dnů. Do čela komise ji počátkem měsíce vybral summit EU. Zda ji v úterý nadpoloviční většina europoslanců do funkce podpoří, se ukáže večer po tajné volbě, která začíná v 18.00.
Vize a zásady pro novou Evropskou komisi od Ursuly von der Leyenová (v angličtině):
