Vědecká rada ÚSTR se po odchodech rozpadla. Výpověď dostal i náměstek Stehlík

Patnáctičlenná vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se rozpadla. Na protest proti odvolání ředitele Daniela Hermana už odešli všichni její členové. Dnes skončil ve funkci i první náměstek ředitele, historik Eduard Stehlík, který dostal od nové šéfky Pavly Foglové výpověď.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eduard Stehlík

Eduard Stehlík | Foto: Šárka Ševčíková | Zdroj: Český rozhlas

Náměstek Stehlík dostal původně od nové ředitelky nabídku, aby ve funkci zůstal, což potvrdila i Foglová. Podle Stehlíkových slov se však nedohodli na podmínkách.

„Já jsem řekl, že s tím budu souhlasit pouze za předpokladu, že jako prozatímní ředitelka nebude provádět nevratné personální změny. Konkrétně jsem řekl, že si nedovedu představit, že by měla z funkce ředitelky archivu bezpečnostních složek odejít tak vynikající archivářka, jako je paní doktorka Zlatuše Kukánová. Paní ředitelka s tím nesouhlasila a vzápětí mi předala odvolání z funkce a výpověď,“ řekl Českému rozhlasu Stehlík.

Přehrát

00:00 / 00:00

K situaci v ÚSTR a k svému odvolání mluvil na Radiožurnálu historik Eduard Stehlík

V souvislosti se změnami v ústavu se objevily obavy o politizaci instituce. Odvolání ředitele Hermana, k němuž došlo minulý týden, kritizovala například Konfederace politických vězňů. Podle ODS byly za odvoláním politické tlaky sociálních demokratů a komunistů, což dnes zopakoval premiér a předseda strany Petr Nečas.

O politickém pozadí změn ve vedení ústavu byl přesvědčen i Herman, podle nějž bylo jeho odvolání „jakýmsi úplatkem části ČSSD komunistům za krajské koalice a možná i splátkou za budoucí spoluvládnutí“. Zástupci ČSSD to však rezolutně odmítali a odmítají.

Stehlík o politizaci instituce spekulovat nechtěl, podotkl však, že zásahy práci ústavu destabilizují a způsobují nervozitu mezi zaměstnanci. Důvody pro odvolání ředitele Hermana pak považuje za zástupné. Daniela Hermana Rada Ústavu pro studium totalitních režimů odvolala pro neefektivní řízení a nedostatečnou digitalizaci archivů.

Levicové strany domlouvají vládu, řekl premiér k dění v ÚSTR. ČSSD a KSČM to odmítají

Číst článek

„Osobně si myslím, že někteří lidé se rozhodli, že situaci v ústavu ovládnou. Nejjednodušším způsobem, jak ji ovládnout, je ústavu uříznout hlavu. Začalo to ředitelem, pokračovalo to mnou a samozřejmě jsou další lidé, kteří jsou na řadě,“ poznamenal Stehlík.

Mezi nimi by podle něj mohl být historik Pavel Žáček, v letech 2007 až 2010 ředitel celé instituce, který v současnosti řídí kancelář ústavu.

„Když řeknu jenom to, že v takovém průvodním dopisu k mému odvolání je napsáno, že jsem odvoláván z funkce prvního náměstka a zároveň je tam uvedeno, že vás zdvořile žádám, abyste se zdržel úkonů souvisejících s výkonem pravomoci ředitele kanceláře ústavu, to znamená, že dalším na řadě je Pavel Žáček, který zastával tuto funkci, protože já jsem nikdy ředitelem kanceláře ústavu nebyl,“ uvedl Stehlík.

Šustrová prý už má představu o nových jménech

Ústav za odborníky ve vědecké radě bude muset najít náhradu. Podle vyjádření předsedkyně hlavní rady Petrušky Šustrové to však příliš velký problém není.

„Ti lidé zřejmě chtěli spolupracovat s panem Hermanem. On většinu z nich navrhl, rada je na jeho přání jmenovala. Já bych sice dala přednost tomu, aby chtěli spolupracovat s institucí, ale pokud nechtějí spolupracovat s novou paní ředitelkou, tak zřejmě bude potřeba najít nové členy vědecké rady. Vědecká rada se schází jednou, maximálně dvakrát do roka, takže to zas tak úplně nehoří,“ poznamenala Šustrová.

Představu, kdo by mohl vědeckou radu doplnit, už prý Šustrová má. Konkrétní jména však chce napřed projednat s novou šéfkou ústavu Pavlou Foglovou.

Novou dočasnou ředitelkou Ústavu pro studium totalitních režimů je Pavla Foglová | Foto: ČTK

Podle Stehlíka byli členy vědecké rady i lidé, kteří začínali nikoli za ředitele Hermana, ale už při vzniku ústavu. A Šustrová prý roli rady příliš bagatelizuje.

„Jsou to lidé, kteří patří ke špičkovým odborníkům. Jestliže rezignuje profesor Mark Kramer, který je profesorem na Harvardu, jedna ze světových špiček na otázky studené války, jestliže odchází Łukasz Kamiński, což je šéf Ústavu národní paměti ve Varšavě, který má pod sebou dva tisíce zaměstnanců a je to největší instituce tohoto typu na světě, tak se domnívám, že by minimálně mělo někoho zamrazit,“ podotkl Stehlík.

Podle Foglové by odchod členů vědecké rady ústav neměl ochromit. Přiznala však, že například odchod Kamińského, ji osobně mrzí. „Ale já věřím, že na té spolupráci se to nějak negativně neprojeví,“ řekla.

Lucie Výborná, Květa Moravcová, Veronika Neprašová, Vojtěch Kouřímský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme