Jak vypadá v Karákóramu na hoře Rakapoši počasí ve výšce 6900 metrů? V jakých podmínkách tam horolezci jsou?
To přesně nevím, jak je teď ve výšce 6900 metrů. V každém případě v horách musíte počítat s tím, že počasí se může pokazit a přicházejí tam změny. Máme představy o tom, jak by počasí mělo vypadat, ideální stav se ale většinou nekoná.

Jestli je teď čas, kdy tam sněží, fouká, tak si představte, jaké to je v našich zeměpisných šířkách například na běžkách v Jizerkách, nicméně musíte k tomu připočíst nadmořskou výšku. To se těžko představuje. Jsou to nejhorší přírodní podmínky, které na této planetě jsou. Mráz, který tam je, plus ještě to, že je tam daleko méně kyslíku, který potřebujeme k dýchání. 

Jaký mráz tam panuje?
Něco jiného je mimo stan, kdy může být při nárazu větru až minus 80 stupňů, to pak jste paralyzovaní a nemůžete nikam vyrazit, musíte čekat. Nehledě na to, že když není viditelnost, tak se nehnete. Čekání je věc, která je náročná na psychiku a i když se nehýbete, tak v těchto nadmořských výškách stále přicházíte o energii, kterou člověk vytváří hybnou silou. A samozřejmě nesmíte přijít o ten základ, protože pak už nemáte šanci se hnout. 

Jeden z horolezců má navíc podle médií akutní horskou nemoc, kterou způsobuje nedostatek kyslíku, a druhý má zřejmě omrzliny. Pákistánský horolezec je snad pořádku. Jsou o 900 metrů výš, než může doletět vrtulník. Mohou se ve stavu, v kterém pravděpodobně jsou, dostat o kilometr níž?
Viděl jsem dobře na bod, kde se pohybují. Všechno ostatní pod nimi je ostrý hřeben. Představme si to jako nůž. Po ostří se dá jít, ale okolní stěny jsou strmé. A jestli tam nasněžilo, tak je akutní nebezpečí lavin. Budou se muset snažit sejít po hřebenu, ale hřeben v dalších místech dle mého názoru nenabízí moc prostoru, kde by přistál vrtulník.

V Pákistánu jsou jen bojové vrtulníky, které nejsou přizpůsobené na transport lidí a vyzvedávání z takovýchto míst. Je to rozdílné od Nepálu, kde je na to posádka cvičená a má praxi. Ale i tak k tomu potřebujete poměrně ideální souhru okolností. Tedy minimální vítr a dobrou viditelnost. A čím je nadmořská výška nižší, tak je tam lepší manévrovatelnost pro vrtulník.

Klukům teď zbývají jen dvě možnosti. To znamená se buď spolehnout na záchranu od pákistánské armády, která je odtamtud nějaký způsobem vyzvedne helikoptérou, anebo se musí vydat dolů. 

Jak jim může pomoct horolezec, který se jim vydal na pomoc? Co pro ně může udělat?
Může jim dodat léky proti horské nemoci. Neznamená to, že to nemoc vyřeší, ale ovlivní to organismus tak, aby byl schopný příznaky ignorovat a pokračovat v sestupu. S omrzlinami se také dá sestupovat. Je to prekérní situace, je to špatné. Ten kopec je rozložitý a dlouhý. Všechny sestupy z hřebenů a ramen jsou hodně dlouhé a v tuto chvíli, když je tam nepřízeň počasí, je tam nebezpečí pádu lavin. Na to je Rakapoši mezi horami speciální.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít