Podle skupiny senátorů je osvobození státních nemovitostí od daně protiústavní a poškozuje obce, pro které jsou daně z pozemků či staveb důležitým rozpočtovým příjmem.

Podle Ústavního soudu však není podíl daně z nemovitostí na příjmech obcí tak vysoký, aby osvobození státních nemovitostí mohlo mít takzvaný rdousící účinek.

Ani u nejmenších obcí nelze dovodit, že by napadená úprava znemožňovala jejich samosprávnou existenci, stojí v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka.

Senátoři, jejichž zástupci se vyhlášení nálezu nezúčastnili, poukazovali na to, že osvobození pozemků a staveb ve vlastnictví státu od daně z nemovitosti je pozůstatkem historického uspořádání. Feudální panovník kdysi vlastnil všechnu půdu, část svěřoval svým vazalům, část však spravoval přímo, a nedávalo by tedy smysl, aby platil berně sám sobě.

U současné daně z nemovitosti je podle návrhu situace odlišná. „Finanční úřad jen tuto daň vybírá, ale následně výtěžek převede obci, na jejímž území daní zatížené nemovité věci leží. V takovém případě paušální osvobození státu vede k snížení rozpočtových příjmů obecní samosprávy, která má ústavní zakotvení a ochranu a jejíž existence je podstatný prvek demokratického právního státu,“ stálo v návrhu.

Ústavní soud připomněl, že k přezkoumávání daňových zákonů se dlouhodobě staví zdrženlivě, pokud dopady daně nemají rdousící efekt nebo neporuší princip rovnosti. V případě osvobození státních nemovitostí se protiústavní dopady neprokázaly. Ústavní soudci byli jednotní, nález nedoprovází žádná odlišná stanoviska.

Výnos z daně náleží obci, na jejímž území se zdaňovaná nemovitost nachází. Podle Ústavního soudu tvoří v průměru necelá tři procenta celkových daňových příjmů v rozpočtech obcí, u menších obcí až deset procent.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít