Učitelé na českých středních školách patří k nejstarším v celém vyspělém světě
Na českých středních školách učí jedni z nejstarších učitelů ze zemí vyspělého světa. 45 procent českých kantorů je starších 50 let. Uvádí to zpráva Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 34 nejvyspělejších zemí světa.
Stárnutí učitelů je podle OECD jedním z hlavních problémů, kterým školství čelí. Hůře než Češi jsou na tom už jen Němci a Italové.
V Estonsku a Nizozemsku je věk středoškolských učitelů podobně vysoký jako v Česku.
Podle slov Tomáše Feřteka ze společnosti Eduin věk učitelů na českých základních a středních školách roste dlouhodobě. Problémem je nalákat k profesi mladé a perspektivní lidi.
„Věk učitelů je vlastně projev problémů, se kterými se české školství potýká. Protože nejsme schopni dávat více peněz do vzdělávání a peníze, které tam dáváme, nejsme schopni investovat efektivně. Proto je to obor, který nepřitahuje zajímavé a schopné mladé lidi,“ vysvětluje Feřtek.
Dalším důvodem nízkého počtu mladých učitelů je to, že jen málo absolventů pedagogických škol jde hned učit. Ministerstvo školství už proto začíná chystat kariérní řád, který by měl mladé lidi do školství nalákat.
„Věříme, že kariérní řád, který chceme zavést v roce 2014, by měl otočit trend, pokud bude větší míra flexibility v učitelské kariéře a v odměňování. Povolání musí být atraktivní pro mladé lidi, ti prostě nemůžou čekat na to, až dosáhnou maximálního možného ocenění,“ potvrdil první náměstek ministra školství Jiří Nantl.
Čeští učitelé také berou méně peněz než pedagogové v zahraničí. Jejich platy jsou podobné jako kantorů v Polsku nebo na Slovensku. Studie však také poukazuje na to, že čeští učitelé pracují o několik hodin méně.
Zprávu OECD okomentovala na Rádiu Česko ředitelka analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství Michaela Kleňhová
„Platy v mezinárodním porovnání jsou stále jedny z nejnižších. Nicméně je nutné si uvědomit, že údaje, které byly prezentovány, jsou z roku 2010 a ještě se tam neodrazil nárůst platů a nových platových tabulek od roku 2011,“ upozorňuje ředitelka analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství Michaela Kleňhová.
Problémem školství také začíná být výrazná převaha studentek nad studenty. V zemích Evropské unie se do vyššího vzdělávání zapojuje o třetinu víc žen než mužů.
OECD také dlouhodobě upozorňuje na to, že výdaje na vzdělání v Česku nedosahují průměru v zemích sdružených v této organizaci.
„Země OECD vydají v průměru na vzdělání veřejné a soukromé finanční prostředky ve výši 6,2 procenta jejich HDP, Česko se řadí mezi sedm zemí s výdaji menšími než pět procent HDP,“ řekla Michaela Kleňhová z ministerstva školství.
Česko nyní podle zprávy dává na školství 4,8 procenta HDP. Ministerstvo školství však upozorňuje, že Česko patří mezi šest zemí s nejvyšším nárůstem výdajů na žáka v letech 2000 až 2009.
