Velikonoční lockdown je jedna z posledních možností, jak odlehčit zdravotnictví, navrhuje Středula
Firmy musejí testovat své zaměstnance na koronavirus. Vláda si od toho slibuje zpomalení šíření nemoci covid-19 a i vědci opatrně připouštějí, že by to mohlo mít efekt. Souhlasí s tím i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, stále ale požaduje také minimálně čtyřdenní velikonoční lockdown průmyslu.
„Nenavrhujeme totální lockdown, ale umíme si představit přejít na delší dobu do svátečního módu – tedy funguje kritická infrastruktura a všechny k tomu určené služby, včetně nepřetržitých provozů,“ vysvětluje postoj odborů.
Díky navázání lockdownu na týden před Velikonocemi bychom se podle Středuly dostali na až deset dní, což už by mohlo pomoci.
„Je to jedna z posledních možností, jak odlehčit zdravotnictví, abychom se nemuseli bát přijít do nemocnice, když budeme mít nějaké problémy,“ podotýká.
„Firmy nahnaly lidi do práce, aby obdrželi bonus, protože jejich mzdy jsou nízké.“
Josef Středula
Lidé v nařízené karanténě nebo izolaci budou v březnu a v dubnu dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Podle Středuly jde o krok správným směrem, přestože odbory navrhovaly stoprocentní nemocenskou po vzoru Rakouska nebo Německa, kde trvá až šest týdnů.
Někteří podnikatelé a politici ale namítají, že v takovém případě by už do práce nechodil vůbec nikdo. „To chtějí říct všem lékařům, že mají fixlovat s nemocným zaměstnancem? Anebo říkají, že zisk je nad zdraví? Nebo že v práci klidně budou mít nemocného zaměstnance a že je jeho zdraví vůbec nezajímá?“ reaguje Středula.
Příspěvek až 370 korun lidem v karanténě podpořil i Senát. Chybí už jen podpis prezidenta
Číst článek
Problém šíření koronaviru ve firmách a v podnicích byl prý před veřejností zatajován, přestože na něj mnozí odborníci vládu upozorňovali. „Připadalo mi to tak, že virus je tak uvědomělý, že ví, kde je fabrika a neprojde přes bránu, protože v šest tam začíná práce, takže tam nemůže, a počká si na ty lidi, až vyjdou ven. Přesně tak to celý rok vypadalo,“ glosuje přístup vlády.
Někteří zaměstnavatelé prý například motivovali zaměstnance k dodržování plného fondu pracovní doby, i když mají oprávněný důvod nebýt v práci: „Nahnali tím lidi do práce, aby obdrželi bonus, protože jejich mzdy jsou nízké. Je to strach o živobytí a s ohledem na nízké mzdy a vysoké náklady dochází k tomu, že vás to svírá a bojíte se ozvat.“
„Jen zdravý zaměstnanec může vytvářet zdravou ekonomiku. Opak nefunguje. Nemocný zaměstnanec zdravou ekonomiku nevytvoří. A tak je to i ve společnosti,“ zdůrazňuje Středula.
Konflikt s premiérem
Premiér Andrej Babiš (ANO) ovšem za největší ohrožení české ekonomiky označil právě Středulu, který podle něj není skutečným reprezentantem zaměstnanců a je odtržen od reality.
„Člověk musí dlouhá léta pracovat, aby se takto zavděčil. Je to přesně opačně, než říká pan premiér. Jsem hrdý, že mám tu čest zastupovat zájmy zaměstnanců a zlepšovat jejich mzdy, pracovní prostředí a život,“ deklaruje šéf odborů.
Sám prý pozoruje vzrůstající nervozitu, která může být způsobena zhoršující se pandemickou situací nebo blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny. Potvrzuje přitom slova bývalého národního očkovacího koordinátora Zdeňka Blahuty, který o Babišovi řekl, že „neudrží myšlenku, do všeho se montuje a o všem chce rozhodovat“.
„Ten popis vcelku odpovídá mým zkušenostem. Ale mám i zkušenosti takové, že jsme se s panem premiérem shodli a některé věci si vyříkali. Může to fungovat. Neberu to jako konečnou záležitost, věřím, že s každým se dá komunikovat a jsem na to nadále připraven,“ uzavírá.
