‚Výjimečný jev.’ I bez srážkových mraků se na Sokolovsku objevil sníh, způsobila to inverze
V Dolních Nivách na Sokolovsku ve čtvrtek dopoledne napadlo pět centimetrů sněhu. V listopadu nic zvláštního. Zajímavé ale je, že v tu dobu nad malou obcí nebyl jediný srážkový mrak. Pokrývku vytvořila vysrážená pára z nedalekého kombinátu. „Je to výjimečný jev, který se stává v blízkosti zdroje emisí,” řekla pro iROZHLAS.cz meteoroložka Českého hydrometeorologického ústavu Blanka Gvozdíková. Vyžaduje ale i další specifické podmínky. Jaké?
Na českých horách se postupně začíná objevovat sníh, který přináší srážková oblačnost. Pod vrcholky se ale vločky mohou objevit i bez toho, aby se na obloze objevil jediný mrak. Může za to inverze. A takového sněhu si ve čtvrtek užívají v Dolních Nivách na Sokolovsku.
Ačkoli například na Klínovci bylo dopoledne šest stupňů Celsia a žádné srážkové mraky nebyly v dohledu, v malé obci pod Krušnými horami naměřil místní správce meteorologické stanice pět centimetrů sněhu.
Jak to inverze dokázala? „Může se to stát v době, kdy se nad naším územím nachází tlaková výše. Známe to jako ‚pokličku’ s mlhou v nižších oblastech v době, kdy je na horách slunce,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz správce Rudolf Kovařík. „Mohou za to chladicí zařízení – elektrárny nebo teplárny – v tomto případě to byla Vřesová,“ dodal.
Z věže u kombinátu totiž stoupala pára, která se zhruba sto metrů nad Dolními Nivami ochladila a vysrážela, a začaly padat sněhové vločky. „Pára se nad chladicím zařízením nerozplyne, ale je nucená ‚pokličkou’ proudit,“ popsal Kovařík.
Pro laika je stejný
Ačkoli se nejedná o klasický sníh, pro laika je podle meteoroložky Českého hydrometeorologického ústavu Blanky Gvozdíkové k nerozeznání od běžného. „Viděl jsem ho a sahal jsem si na něj. Má naprosto stejnou charakteristiku, ale trochu jiný tvar. Jsou to klasické vločky, které padají kilometr nebo kilometr a půl od zdroje,“ shoduje se s ní Kovařík.
V Česku se před víkendem ochladí, na horách napadne sníh, říká meteorolog
Číst článek
Upozornil ale, že sněhových vloček je asi 1100 druhů a odlišnosti jsou tak i u přírodního sněhu.
Netradiční je ale podle Gvozdíkové také výška sněhové pokrývky. „Většinou je výška sněhu u tohoto jevu malá, bývá to jeden až dva centimetry. Tady v tom případě bylo pět,“ vysvětlila.
Podobný jev je přitom vzácný sám o sobě, vyžaduje totiž speciální podmínky. „Je to spíš výjimečný jev, který se stává v blízkosti zdroje emisí,“ řekla redakci meteoroložka. Zmiňovaná ‚poklička’ se totiž musí vytvořit sto až sto padesát metrů nad zemí a musí zde vydržet několik dnů.
Pokud nemrzne, začne v místě mrholit. „Toho si ale moc nikdo nevšímá. Opticky je zajímavější, když se to projeví jako sníh,“ doplnil Kovařík. Před šesti lety takové vločky snesly i na Plzeň a objevují se i v okolí Dukovan.
