Slováci v Česku: mladší a vzdělanější než Češi
Data o slovenské menšině: kde žijí, čím se živí, co studují a kolik jich na českých školách je?
Necelých deset let po rozdělení Československa to vypadalo, že Češi a Slováci se rozešli nejen papírově, ale i fakticky. Na přelomu století žilo v Česku pouhých 24 tisíc Slováků a na Slovensku ani ne sedm tisíc Čechů. Slovenskou menšinu navíc početně rychle přerostla ukrajinská a málem i vietnamská.
Od té doby ovšem Slováků vytrvale přibývá. Loni jich v Česku žilo 107 tisíc, a pokud se trend nezmění, nejpozději za rok budou nejsilnější tuzemskou menšinou.
Graf ukazuje cizince, kteří mají v Česku trvalé nebo obvyklé bydliště, zároveň ale mají státní příslušnost jiného státu. Přihlásit se k české nebo slovenské státní příslušnosti sice československé zákony umožnily už v roce 1968, do rozdělení federace v roce 1993 ale měly minimální využití.
Historii česko-slovenských vztahů lépe ilustruje národnostní nebo jazyková menšina – občané Československa, kteří uvádějí slovenskou národnost nebo mluví slovensky. Česká a slovenská národnost se sleduje od založení Československa, v grafickém kvízu proto ukazujeme právě národnost. Ze stejného důvodu ovšem data o národnosti příliš nevypovídají o současném vztahu obou států – řada zejména starších lidí na českém území se hlásí ke slovenské národnosti navzdory tomu, že větší část života strávili v západní částí federace, v roce 1993 si zvolili českou státní příslušnost a je tedy přirozenější považovat je za Čechy.
V článku proto používáme data o státní příslušnosti. Pro ilustraci: při posledním českém sčítání obyvatel v roce 2011 zatrhlo
- 82 tisíc lidí (0,8 % obyvatel Česka) slovenské státní občanství,
- 147 tisíc lidí (1,4 %) slovenskou národnost,
- 154 tisíc lidí (1,5 %) slovenský mateřský jazyk a
- 290 tisíc lidí (2,8 %) místo narození na Slovensku.
Jsou mezi nimi i ti, kteří v Česku žijí pouze přechodně, například studenti. Poslední sčítání obyvatel se totiž týkalo všech lidí s aktuálním pobytem na území Česka (definice ČSÚ); dřívější sčítání počítala s trvalým pobytem.
Mladí muži s mobilními telefony
Slováci jsou oproti většinovým Čechům mladší (průměrně 33,1 vs. 41 let) a je mezi nimi více mužů (53,7 % vs. českých 49,1 %). Jsou také častěji svobodní (52 % vs. 40 %) a mají vyšší vzdělání (19,7 % vs. 12,5 % vysokoškoláků). Podle analýzy ČSÚ data „jednoznačně potvrzují skutečnost, že imigrace občanů Slovenska má pracovní nebo studijní důvody“.
Následující grafy srovnávají slovenskou menšinu v Česku s českou menšinou na Slovensku. Kromě zmíněných demografických rozdílů říkají ještě to, že v roce 2011, kdy v obou zemích proběhlo sčítání obyvatel, byla česká diaspora na Slovensku desetkrát menší.
Za prací do zdravotnictví a továren na autodíly
Data ze sčítání obyvatel ukazují, kde Slováci žijí. Velikost kruhu odpovídá jejich počtu, sytost barvy podílu v obci.
Mapa podle státního příslušenství odpovídá účelu jejich pobytu v Česku – práci nebo studiu. Polovina českých Slováků žije podle zmíněné analýzy ČSÚ v Praze, Brně a Plzni.
Vedle největších měst ale žije silná slovenská menšina – téměř šestiprocentní – třeba v Mladé Boleslavi. Nejčastější uplatnění totiž Slováci nacházejí vedle zdravotnictví také v automobilovém průmyslu. Ze stejného důvodu je slovenská diaspora taky v Pardubicích; průmyslová zóna v nedalekých Čívicích se soustředí na výrobu autodílů.
Naopak Brno se v mapě ztrácí, přestože se v něm soustředí většina slovenských studentů. Důvodem může být metodika sběru dat; statistici sice měli ambici zahrnout do sčítání obyvatel i ty, kteří mají v Česku jen přechodné bydliště, ale studenti mohli ze sčítání z různých důvodů vypadnout.
Druhá mapa ukazuje, kde v Česku žije slovenská národnostní menšina – oproti předchozí mapě jsou v ní navíc například ti, kteří se narodili nebo strávili část života na Slovensku a hlásí se ke slovenské národnosti, ale dlouhodobě žijí v Česku a jsou českými státními příslušníky.
Oproti předchozí mapě přibyl pás obcí podél severní a východní hranice. Jde zřejmě o výsledek dosídlování českého pohraničí po odsunu tamějších Němců po druhé světové válce, jak ukázala naše analýza demografie Sudet.
Právník Aleš Ziegler z vládní Agentury pro sociální začleňování upozorňuje, že může jít o potomky přesídlených slovenských Romů. Ti v důsledku komplikovaných pravidel pro nabytí českého nebo slovenského občanství získali v roce 1968 to slovenské, přestože žili na českém území. Většina z nich to zjistila až po rozdělení federace v roce 1993. Důsledkem je – vedle silné slovenské menšiny na mapě – složitý přístup ke vzdělání, zdravotní péči, sociálním dávkám i důchodům, jak v detailu popisuje vládní dokument.
Brněnská informatika: Slováci jsou v převaze
Baštou slovenských studentů je Brno. Nejvyšší podíl Slováků, přes 17 procent, má Janáčkova akademie múzických umění, hned po ní Masarykova univerzita. Ostatně v první pětici škol podle podílu slovenských studentů jsou pouze brněnské univerzity.
Studenti ze Slovenska můžou být pro univerzity komplikace: stát na ně přispívá méně než na ty české. Rozhovor s rektorem Masarykovy univerzity před dvěma lety ovšem ukázal, že Slováci můžou být pro školu prestižní.
„Jsme připraveni smířit se s tím, že za Slováky dostaneme o něco méně, protože jsou to lepší studenti. Z hlediska kvality studia jsou pro univerzitu přínosem,“ vysvětlil tehdejší i dnešní rektor Mikuláš Bek. „Slováci mají silnou motivaci jít studovat k nám, na Slovensku je s českými kamennými univerzitami srovnatelně kvalitní jenom Univerzita Komenského.“
Na stejné univerzitě je taky jediná česká fakulta, kde je Slováků víc než domácích: fakulta informatiky. Vedle 982 Slováků zde loni studovalo 943 Čechů, 30 Indů a 11 Ukrajinců. Právě informatice se slovenští muži v Česku věnují nejčastěji. Slovenky zase typicky studují lékařství nebo farmacii.
